Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spojené státy by překročily červenou čáru pro Polsko i další země střední Evropy, kdyby uznaly ruské nároky na Krym a další okupovaná ukrajinská území. V rozhovoru pro deník The Financial Times to řekl Pawel Kował, jenž stojí v čele zahraničního výboru polského parlamentu a radí premiéru Donaldu Tuskovi ve věcech ohledně Ukrajiny.
Kował před svým odjezdem do USA, kde má jednat s kongresmany i Trumpovým vyslancem pro Ukrajinu Keithem Kellogem, varoval Trumpa před tím, aby neudělal „historickou chybu“.
„Rusko po rozpadu Sovětského svazu uznalo Ukrajinu s jejími hranicemi, včetně Krymu a Donbasu, a to je základ pravidel mezinárodního práva,“ zdůraznil poradce polského premiéra.
O příliš vstřícném přístupu Trumpovy administrativy k Rusku se mluví i po pátečním raketovém útoku na ukrajinské město Kryvyj Rih. Rusové při něm zabili mimo jiné i devět dětí.
„Je špatné a nebezpečné mlčet o tom, že je to Rusko, kdo zabíjí děti balistickými raketami. Jen to podněcuje ty zmetky v Moskvě, aby pokračovali ve válce a dál ignorovali diplomacii. Slabost nikdy neskončila válku,“ prohlásil po útoku prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že ho zklamala reakce americké ambasády v Kyjevě, která při komentování útoku opomněla zmínit, kdo ho spáchal.
Tři Trumpovy páky na Rusko
Když před třemi týdny jednaly USA a Rusko o 30denním příměří, Vladimir Putin ho odmítl a kladl si další požadavky. Trump tehdy řekl, že je na Rusko „rozzlobený“ a že zvažuje uvalení dalších sankcí. Server Kyiv Independent zmiňuje s odkazem na analytiky tři možné způsoby, jak by mohl Trump na Rusko zatlačit: dodáním větší vojenské pomoci, lepším vymáháním stávajících sankcí nebo uvalením sekundárních sankcí či cel na země, které kupují ruskou ropu. Nic z toho ale dosud Trump neudělal.
„Nejmocnější pákou ze všech by bylo, kdyby americký tým odmítl dále mluvit s Rusy poté, co odmítli přijmout úplné příměří a dali jasně najevo, že USA podstatně zvýší vojenskou pomoc Kyjevu, dokud nebude Rusko souhlasit se zastavením svých vojenských operací na Ukrajině,“ řekla listu Kyiv Independent Jenny Mathersová, odbornice na mezinárodní politiku z velšské Aberystwyth University.
Experti jsou zároveň skeptičtí k možnosti sekundárních sankcí, tedy sankcí na státy nakupující ruskou ropu. Ruský podíl ropy na světových trzích je asi 7-8 procent a následky toho, že by USA Rusku prakticky znemožnily její vývoz, by nejspíš pocítil celý svět, možná i v podobě další energetické krize.
Naopak další dva způsoby tlaku na Rusko má Trump zcela k dispozici - ať už jde o dodání další vojenské pomoci, nebo o zpřísnění dosavadních sankcí, které v mnoha případech příliš nefungují. Sankcionovat by šlo například ruskou stínovou flotilu, pomocí níž Moskva obchází stávající sankce.
Trumpův mír v Afghánistánu
Trump ale jen mluví o potřebě ukončit válku a přestat se zabíjením lidí - podobné argumenty zněly už během jeho prvního mandátu vzhledem k americkému vojenskému angažmá v Afghánistánu.
Server Kyiv Independent připomněl, jaká byla organizace tehdejších mírových jednání. Trumpova administrativa z nich vyloučila jak zástupce dosavadní afghánské vlády, tak i své lidi, kteří dohodu kritizovali, jako byl poradce pro národní bezpečnost John Bolton. Trump souhlasil s úplným americkým stažením z Afghánistánu.
Tálibánu Trump nabídl i propuštění vězňů, islamistické hnutí mělo pouze za úkol přerušit spolupráci s teroristy z al-Káidy. Trumpova administrativa tak fakticky umožnila návrat Tálibánu k moci, i když samotné stažení probíhalo už za vlády jeho následovníka Joea Bidena.
Výsledek je známý - Tálibán obnovil svůj fundamentalistický režim, zakázal chodit dívkám do školy, zakázal veřejná shromažďování a ukončil éru svobodné žurnalistiky. Země pod Hindúkušem se tak z velké části vrátila do stavu, v jakém byla před americkou invazí.
Ukrajinci se nyní bojí, že je Trump opustí stejně jako tehdejší spojence v Afghánistánu.
