Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Z velkolepých slov o sblížení rychlý přechod ke vzteku. Americký prezident Donald Trump se o víkendu nechal slyšet, že se zlobí na Vladimira Putina. Příčinou hněvu směřovaného do Kremlu mají být jeho slova zpochybňující legitimitu ukrajinského prezidenta, a tím pádem komplikace pro vyjednávání o uzavření příměří na Ukrajině.
„Dalo by se říct, že jsem byl hodně naštvaný, když se Putin začal navážet do důvěryhodnosti Zelenského, protože to není ta správná cesta. Nové vedení (na Ukrajině) by znamenalo, že dlouho nebudete mít dohodu,“ řekl v rozhovoru pro stanici NBC Trump, který dříve sám nazval ukrajinského prezidenta diktátorem.
Šéf Bílého domu tak připomněl svůj záměr uzavřít příměří na Ukrajině co nejrychleji. Tomu ale stojí v cestě i neústupnost ruského prezidenta, který se nechce vzdát svých maximalistických požadavků vůči Ukrajině. Je proto úkolem Spojených států Moskvu rozhýbat.
„Pokud se s Ruskem nebudeme schopni dohodnout na zastavení krveprolití na Ukrajině a pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska, což nemusí být, zavedu druhotná cla na veškerou ropu pocházející z Ruska,“ řekl také Trump.
Navázal tak už na svá dřívější slova o tom, že Spojené státy nadále disponují pákami, kterými mohou dovést Rusko k vyjednání míru.
Zasáhnout páteř ruské ekonomiky
Silný zákrok přímo vůči ruskému režimu by představovalo zavedení dalších sankcí. Ruská ekonomika nyní vykazuje známky slabosti, díky čemuž je Putin zranitelný vůči dalšímu ekonomickému tlaku.
Sám Trump zmínil možnost zavedení sekundárních cel. Ta by sice nemířila přímo na Rusko, ale týkala by se států, které od něj nakupují suroviny. „To by znamenalo, že když koupíte ropu z Ruska, nemůžete podnikat ve Spojených státech. Na veškerou ropu bude uvaleno clo ve výši 25 až 50 procent,“ prohlásil americký prezident.
Ruský vývoz ropy již podléhá řadě sankcí ze strany USA, Spojeného království, EU a dalších západních zemí, takže Čína a Indie zůstávají podle Mezinárodní energetické agentury dvěma největšími odběrateli.
Proč Moskva nespěchá na vyjednávání?
Odmítání ústupků a získávání času. Tak zatím vypadá taktika ruské strany ve vyjednáváních o míru na Ukrajině. Pomalé diplomatické tempo si může Moskva dovolit i vzhledem k pro ni příznivé situaci na frontě.
Rusko denně vyváží ropu v hodnotě přibližně 500 milionů dolarů (asi 11,5 miliardy korun), což je částka, která více než pokrývá jeho plánované vojenské výdaje pro letošní rok – 400 milionů dolarů denně, jak uvádí britský deník The Times. Propad příjmů by tak mohl poškodit Putinovu schopnost udržet válečnou mašinerii v hladkém chodu.
Spojené státy mohou také zpřísnit již zavedené sankce na ruskou „stínovou“ flotilu tankerů, složenou z plavidel nedodržujících zavedená pravidla námořního obchodu. Moskva se díky nim vyhýbá cenovému stropu pro ropu. K dnešnímu dni USA uvalily sankce pouze na 39 tankerů, přičemž Británie zasahuje proti 73, seznam Evropské unie čítá ještě víc plavidel.
„Pokud se Trumpova administrativa nebude znovu snažit odepřít vojenskou a zpravodajskou podporu samotné Ukrajině a oslabit její pozici, lze ruskou invazi na Ukrajinu přiblížit ke konci pouze prostřednictvím prudce zesílené kampaně maximálního nátlaku s cílem omezit příjmy Kremlu z vývozu energie, které slouží jako klíčové ekonomické záchranné lano pro udržení ruských vojenských zvěrstev,“ poznamenal pro Seznam Zprávy energetický analytik Benjamin Schmitt z Pensylvánské univerzity.
„Výrazné zpřísnění sankcí a kontroly vývozu technologií z Ruska (ropy, zemního plynu a další blokování technologií pro obsluhu ropných polí) musí být naléhavou prioritou Trumpovy administrativy,“ dodal.
Samotná cla na Rusko by ale podle něj neměla přílišný dopad, protože bilaterální obchod mezi oběma státy se po začátku války propadl a dnes je na svém dvacetiletém minimu.
Zvýšení pomoci Ukrajině
Tlak mohou Spojené státy vytvořit i intenzivní podporou Ukrajiny, která by pomohla napadené zemi získat lepší pozici na bojišti a ruská strana by tak měla větší motivaci k ústupkům ve vyjednávání.
„Pokud USA použijí k nátlaku na Putina pouze sankce, dopad se neprojeví okamžitě. Aby upoutaly pozornost ruského vůdce, musí být nové sankce spojeny s tvrdším prosazováním stávajících sankcí a rozšířenou vojenskou pomocí, aby se Ukrajina dostala do lepší pozice na bojišti. Vojenská realita na Ukrajině je rozhodujícím faktorem ve snaze ukončit válku více než cokoli jiného,“ napsal v analýze pro think-tank Atlantic Council politolog a expert na mezinárodní vztahy Doug Klain.
Otázkou zůstává, jak moc ochotný by byl Trump něco takového podniknout ve chvíli, kdy jeho vztah s Kyjevem prochází turbulentním obdobím.
„Spojené státy by mohly pokračovat ve zvyšování vojenské i zpravodajské pomoci Ukrajině, aby usnadnily posílení ukrajinských schopností. Trumpovo podráždění vůči Putinovi se ovšem nemusí nutně projevit ve zvýšené podpoře Ukrajiny,“ podotkl pro Seznam Zprávy vedoucí pracovník amerického Institutu pro výzkum zahraniční politiky Nikolas Gvosdev.
Poukázal na to, že vztahy mezi Zelenským a Trumpem se nadále zhoršují, a připomněl potíže s přijetím americko-ukrajinské dohody o nerostných surovinách. „Takže Trump není nakloněn podnikat zásadní kroky na pomoc Ukrajině,“ upozorňuje Gvosdev.
Ve druhé řadě by také Trump poškodil vztah s Moskvou, o jehož rozvoj usiluje. Kritikou Ukrajiny a oklešťováním partnerství s ní získává v Kremlu plusové body.
Zrušení sankcí
Spojené státy ale mohou zvolit i obrácenou taktiku, za kterou se pravidelně přimlouvá Kreml – tedy zrušení alespoň některých sankcí uvalených na Rusko. Moskva už ostatně zmírněním restrikcí podmínila přistoupení k dohodě o příměří v Černém moři.
Mezi její přední požadavky patří zrušení sankcí vůči státní zemědělské bance Rosselchozbank a obnova přístupu ruských firem k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT, což by jim výrazně zjednodušilo obchod se zahraničními podniky.
Také sám Trump už veřejně řekl, že sankce v určitém okamžiku zruší. Minulý měsíc pak agentura Bloomberg napsala, že administrativa začala tvořit svou sankční strategii a pravděpodobně zvolí jeden ze dvou přístupů: Nabídne cílenou úlevu ruským producentům ropy, aby podnítila jednání, nebo výrazně rozšíří sankce, aby zvýšila tlak.
Zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem
„Trumpa navíc těžko nepodceňovat, když dělá zásadní chybu v tom, že se v komunikaci s takovým protivníkem předem zbavuje trumfů. Co od Kremlu dostal výměnou za to, že netrval na tom, aby u všech rozhovorů byli přítomni i Ukrajinci? Nic. K jakému ústupku Rusy přiměl výměnou za to, že předem vyloučil bezpečnostní záruky pro Kyjev třeba v podobě nasazení mírových sborů ze zemí NATO či samozřejmě v podobě ukrajinského členství v Severoatlantické alianci? K žádnému,“ napsal v komentáři Teodor Marjanovič.
Pokud však bude Trump při rušení sankcí jednat sám bez dalších spojenců, připraví se o další páky na Moskvu. Například zmrazená ruská aktiva jsou v držení několika zemí. Dvě třetiny z nich jsou v Evropě a některé státy opakovaně prosazují jejich použití na financování pomoci Ukrajině.
Evropská unie, která byla dříve největším obchodním partnerem Ruska, by také mohla zachovat zákaz většiny obchodních transakcí a prodeje pohonných hmot.
Přijetí, nebo izolace na diplomatickém poli
Poslední sférou, kterou může využít Trump k pobízení ruského prezidenta k dohodám, je diplomatické pole. Moskva od něj už získala pozvánku z dlouhodobé izolace, ve které ji udržoval předchozí americký prezident Joe Biden.
Obnovu jednání mezi oběma velmocemi a otevírání možností jejich širší spolupráce ruská strana s radostí uvítala.
Spojené státy ale mohou nabídnout ještě více. „Z jednání v Rijádu vyplynulo, že Trump měl zájem na tom, aby Ukrajina nebyla na pořadu dne, protože vidí možnosti spolupráce mezi USA a Ruskem na Blízkém východě, v Arktidě a v oblasti energetiky a strategických nerostných surovin. Trump doufal, že se mu podaří zmrazit konflikt na Ukrajině, aby se otevřely možnosti prozkoumat spolupráci v dalších oblastech,“ poznamenal Gvosdev.
Na straně druhé ovšem může Washington nadále hrát i s kartou izolace, kterou může použít i přes další státy. Další tlak na Írán nebo Čínu, tedy přední spojence Putinova režimu, by totiž mohl Rusko dále tlačit do ústraní a zkomplikovat jeho mezinárodní pozici.
„Existují vazby a rozhovory, jež mohou Spojené státy vést s Čínou, které možná povzbudí Peking, aby podporoval Rusko méně, než tomu bylo doposud,“ nastínil pro ukrajinský server The Kyiv Independent Thomas Graham, expert na Rusko působící na Yaleově univerzitě.
