Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký prezident Donald Trump několik dní uklidňoval veřejnost tváří v tvář finančním otřesům, které sám pomohl rozpoutat. Navzdory rostoucím obavám z dopadů vysokých cel na globální ekonomiku ujišťoval, že jeho strategie je správná.
V úterý se republikánským zákonodárcům pochlubil sebevědomým prohlášením, že „ví, co dělá“. O den později přes sociální sítě vyzval Američany ke klidu a tvrdil, že „všechno dopadne dobře“.
Ve středu odpoledne otočil. Většinu tzv. „recipročních“ cel vůči dalším státům na 90 dní pozastavil (vůči Číně naopak přitvrdil). Trump tvrdí, že reakce veřejnosti i trhu na cla byly přehnané. „Lidé to trochu přeháněli, začali být nervózní, možná až moc poplašení,“ řekl novinářům. Podle něj nebyl důvod k panice.
Prezidentovi spolupracovníci veřejně nadále tvrdí, že prezident celou dobu věděl, co dělá a vše šlo podle plánu. Americká média ale proces rozhodování v Bílém domě líčí poněkud jinak.
Podle nich to byl ale právě vývoj na finančních trzích – zejména prudký růst výnosů státních dluhopisů – co donutilo prezidenta změnit postoj. Píše to deník The New York Times s odkazem na čtyři zdroje obeznámené s děním v prezidentově okolí. K obdobnému závěru dospěla i stanice CNN, která mluvila se třemi lidmi z Trumpovy blízkosti.
Připomeňme, že vysoká cla zavedly Spojené státy minulý týden. Zpráva otřásla světovými trhy, na kterých začala prudce padat cena akcií, americké trhy ztratily biliony dolarů. Čína reagovala odvetnými kroky a plánovala je například i Evropská unie a další země.
Naopak středeční pozastavení cel se okamžitě promítlo do prudkého růstu amerických akciových trhů, které zažily mimořádně silný den. Index S&P 500 vystřelil vzhůru o 9,52 procenta, což znamenalo jeho největší denní nárůst od finanční krize v roce 2008. Ještě výrazněji rostl technologický Nasdaq, který si polepšil o 12,16 procenta, výrazný zisk zaznamenaly především technologické firmy, přičemž například akcie Tesly vzrostly téměř o 23 procent.
Obavy za zavřenými dveřmi
Demokraté varují před cílenou manipulaci s trhy a nejsou jediní. Poradci prezidenta Trumpa zase mluví o geniální strategii. „Právě jste byli svědky největší ekonomické strategie amerického prezidenta v dějinách,“ napsal jeden z nejbližších spojenců Trumpa Stephen Miller na sociální síti X.
Také tisková mluvčí Bílého domu, Karoline Leavittová, se snažila prezentovat náhlý obrat v obchodní politice jako důkaz vyjednávacího mistrovství.
Za zavřenými dveřmi však ve skutečnosti panovaly v Trumpově týmu obavy, že by finanční panika mohla přerůst v hlubší hospodářskou krizi. Ministr financí Scott Bessent spolu s viceprezidentem J. D. Vancem a dalšími poradci prezidenta prosazovali strategičtější přístup, takový, který by jednoznačně zacílil na Čínu jako hlavního viníka, ale zároveň dal najevo, že prezident bere obchodní problémy s ostatními zeměmi vážně.
Po náhlé změně kurzu, kterou Trump oznámil na sociálních sítích, se však jeho tým musel rychle přizpůsobit a začít prezentovat obrat jako součást promyšleného plánu – údajně inspirovaného strategií z Trumpovy slavné knihy The Art of the Deal. Bessent dokonce popřel, že by rozhodnutí bylo reakcí na dění na dluhopisových trzích.
Prezident však tuto snahu o kontrolu interpretace sám oslabil, když při středečním vystoupení přiznal, že ho k rozhodnutí vedla nejistota na trzích, a dodal, že jednal především „instinktivně“.
Mnozí z nejvyšších poradců přitom o zásadní změně kurzu do poslední chvíle vůbec nevěděli. Ještě ve středu ráno Trump naznačoval, že hodlá ve své původní linii pokračovat.
Právě ministr financí Bessent sehrál důležitou roli při přesvědčování prezidenta, aby cla na čas pozastavil. Ale i podle lidí z prezidentova okolí byl hlavním důvodem tlak z finančních trhů, konkrétně z trhu s dluhopisy.
„Trump se začal bát, že jeho celní sázka by mohla spustit finanční krizi. A na rozdíl od předchozích dvou velkých krachů – globální finanční krize v roce 2008 a během pandemie v roce 2020 – by za tuhle krizi mohl úplně sám,“ píše americký deník The New York Times.
Tři muži v Oválné pracovně
Krátce předtím, než prezident Trump zveřejnil svůj příspěvek na sociálních sítích, se v Oválné pracovně sešel s ministrem financí Bessentem, ministrem obchodu Howardem Lutnickem a šéfem Národní ekonomické rady Kevinem Hassettem. Podle NYT společně s prezidentem diskutovali o výnosu desetiletých státních dluhopisů a vyjádřili obavy o stabilitu širšího finančního systému USA.
Trump si obzvlášť dobře uvědomoval, co prudký růst výnosů znamená pro banky a jejich schopnost poskytovat dlouhodobé úvěry, je to oblast, kterou zná důvěrně ze svých let v realitním byznysu. Celní opatření totiž způsobila prudký výprodej amerických státních dluhopisů i dolaru – tedy aktiv, která investoři obvykle považují za bezpečná útočiště v době nejistoty.
Novináři se ptali, jestli prezident ustoupil od cel kvůli tomu, že investoři ve velkém prodávají americké státní dluhopisy, což by mohlo naznačovat ztrátu důvěry v americkou ekonomiku. Zajímali se také, zda za tímto prodejem může stát i Čína, která vlastní značné množství těchto dluhopisů.
Bessent na to odpověděl, že to je hloupost a že prezident pozastavil cla, protože administrativa dostávala ze zahraničí spoustu žádostí o vyjednávání o změně obchodních vztahů. Podle ministra budou všechna vyjednávání „na míru“, a proto je na ně potřeba čas.
