Trumpovi vyrostl ve volbách republikánský soupeř. Exprezident už vyhrožuje

Diskuse nejen v amerických médiích se poslední týdny zabývá otázkou, kdy bývalá hlava státu Donald Trump oznámí svou opětovnou kandidaturu na post šéfa Bílého domu.

I když je exprezident mezi republikány stále značně oblíbený, ne každý si takový vývoj přeje. Výsledky letošních midterms by navíc mohly dodat kuráž jinému republikánskému „koni“.

Jedním z 36 států, které 8. listopadu volily guvernéra, je totiž Florida, kde post obhajoval čtyřiačtyřicetiletý Ron DeSantis. Podle projekcí CNN, Fox News nebo CBS má politik druhé funkční období víceméně v kapse a stát s třetím nejvyšším počtem obyvatel povede další 4 roky. Své díky příznivcům již vyjádřil na volebním večírku v Tampě.

DeSantisovo vítězství ve státě, kterému běžně dominují republikáni, se očekávalo, přesto však může jeho výsledek leccos napovědět o dalším vývoji americké politiky. Guvernér je totiž považován za největšího favorita republikánských prezidentských primárek v roce 2024, a to hned v závěsu za samotným Trumpem.

Řada republikánů se dnes hlásí k tzv. trumpismu, i když si s osobou jejího strůjce zrovna nenotuje. Konzervativní DeSantis je Trumpovým blízkým spojencem a zároveň by mohl oslovit republikány, kterým se nelíbí exprezidentův politický styl.

Kvůli jeho blízkosti k Trumpovi se ale také může stát, že guvernér do prezidentské volby vůbec nevstoupí a podpoří exprezidenta v jeho dalším pokusu.

CNN se ve svém exit pollu proto rozhodla zjistit, komu by v případě souboje o Bílý dům dali přednost floridští voliči. Podle předběžných výsledků by DeSantisovu kandidaturu uvítalo 45 % respondentů, zatímco Trumpovu jen 33 %. Florida je přitom domovským státem obou politiků a jde také o jedno z tradičních klíčových bojišť prezidentských voleb.

Hrozbu, kterou DeSantis pro exprezidenta představuje, si zřejmě uvědomuje i samotný Trump. Jen několik hodin před úterními volbami se totiž nechal slyšet, že guvernérova prezidentská kandidatura by se stranické „základně nelíbila“ a DeSantis by se rozhodnutím pro ni prý dopustil chyby.

„Nevím, jestli kandiduje. Myslím ale, že pokud kandidovat bude, mohl by si velmi ublížit,“ varoval DeSantise v televizi Fox News bývalý americký prezident, jenž by prý na guvernéra mohl v takovém případě prozradit věci, které nebudou příliš lichotivé. „Nemyslím si, že by to pro stranu bylo dobré.“

Letošní výsledek by ale DeSantisovy ambice mohl podpořit navzdory Trumpovým nejasným výhrůžkám. Zatímco před čtyřmi lety politik svého tehdejšího rivala porazil jen těsně, tentokrát zvítězí s větším náskokem. Téměř kompletní výsledky mu připisují téměř 60 % hlasů. Podle exit pollů si navíc polepšil u klíčových volebních skupin, jako jsou ženy a Latinoameričané.

Ve všeobecných volbách občané volili celou Sněmovnu reprezentantů, třetinu Senátu a tisíce členů státních zákonodárných a výkonných orgánů. Ačkoliv se takzvaným midterms nedostává takové pozornosti, chodí k nim méně voličů, jejich důsledky mohou být velké – obzvláště ve stávající situaci, kdy za oceánem až dosud fungoval jeden z nejtěsněji rozdělených Kongresů v historii.

Demokraté měli ve Sněmovně reprezentantů převahu pouhých deseti křesel a v Senátu si mohli o většině nechat jen zdát. Horní komora dvoukomorového Kongresu byla totiž rozdělena půl na půl, a „modří“ se tak spoléhali na hlas jeho předsedkyně a viceprezidentky země Kamaly Harrisové.

Aby získali Sněmovnu reprezentantů, potřebují republikáni získat pouze pět křesel navíc, v případě Senátu pak křeslo jediné. Vzhledem k tomu, že se v senátních volbách bojuje pouze o třetinu křesel, však jedna strana často potřebuje obhájit více postů než strana druhá. Tentokrát to byl úkol právě pro Republikánskou stranu.

Volební projekce zatím republikánům přiřkly shodně 46 senátorů. I když se v mnoha dalších státech ještě sčítají hlasy, příležitost pro demokraty by se podle analýzy Johna Kinga ze CNN mohla zmenšovat. Ještě stále je ovšem ve hře několik klíčových států, jejichž výsledky teprve přicházejí a které mohou rozhodnout o tom, kdo Senát ovládne – Pensylvánie, Arizona, Nevada a Georgie.

I když jsou republikáni na dobré cestě i v případě ovládnutí Sněmovny, noc je podle analytiků stále ještě mladá. Dobré zprávy pro Republikánskou stranu v tuto chvíli přicházejí především z „červené“ Floridy, zatímco jinde jsou výsledky smíšené. Během posledních hodin navíc demokraté v projekcích snížili rozdíl, kterým prohrávali.

Letošní volby na celostátní úrovni charakterizovala především dvě témata – potraty a inflace. V takzvaných midterms ovšem často rozhodují lokální témata, jelikož každý okrsek napříč Spojenými státy má jiné problémy. Zatímco ekonomické otázky jsou již klasickým tématem voleb, intenzivněji než jindy je letos vnímána otázka práva na potrat.

Americký Nejvyšší soud totiž koncem června vynesl přelomové rozhodnutí, kterým zrušil rozsudek ve věci Roe v. Wade, na jehož základě ženy v celé zemi měly právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství. Nové nastavení sice neznamená, že interrupce jsou nyní automaticky považované za nelegální, rozhodování o nich však leží v rukou států.

Právě tomuto tématu mnozí odborníci přisoudili velký mobilizační potenciál, a to obzvláště v případě Američanek, jejichž odhodlání dorazit k volbám následně potvrdily i některé předvolební průzkumy. Demokraté totiž – na rozdíl od republikánů – opakovaně hlásali, že silný demokratický Kongres může zákazy potratů na státní úrovni zvrátit.