Článek
Čtyři vysoce postavení členové týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa vedli tajné rozhovory s některými z hlavních politických oponentů ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, píše o tom obvykle dobře informovaný server Politico, aniž by konkrétně specifikoval zdroje.
K jednáním Američané přistoupili v době, kdy se Washington sbližuje s Moskvou a zároveň omezuje svou pomoc Kyjevu. Jen tento týden Spojené státy pozastavily dodávky vojenské pomoci na Ukrajinu i předávání zpravodajských informací Ruskem napadené zemi.
Podle webu Trumpovi spojenci jednali s bývalou ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenkovou i s představiteli strany Petra Porošenka, Zelenského předchůdce ve funkci prezidenta.
Rozhovory se soustředily na to, zda by Ukrajina mohla uspořádat rychlé prezidentské volby. Standardně se měly konat už loni, ale ukrajinská ústava zakazuje konání voleb v době válečného stavu.
Představitelé Ukrajiny upozorňují na úskalí organizace hlasování v době války, kdy jsou navíc miliony voličů v zahraničí nebo na frontě.
„Volební horečka“ na Ukrajině
Po uspořádání voleb ve válkou zmítané zemi volá zejména Donald Trump. Největší šanci porazit současného ukrajinského prezidenta by podle průzkumů měl bývalý šéf ozbrojených sil.
Trumpovi poradci jsou přesvědčeni, že Zelenskyj by případné volby prohrál, kvůli únavě z války a frustraci veřejnosti z bující korupce. Na to nedávno poukázal i přímo americký prezident, když v rozporu s veškerými veřejnými průzkumy tvrdil, že Zelenského podpora je okolo čtyř procent.
Jeho popularita v průzkumech sice už delší dobu klesá, ale po hádce Trumpa se Zelenským před kamerami během jejich schůzky v Oválné pracovně z minulého týdne se opět zvýšila.
Nejnovější průzkum veřejného mínění ukazuje, že Zelenskyj stále v boji o prezidentský úřad pohodlně vede. V průzkumu, který tento týden po střetu v Bílém domě provedla britská agentura Survation, 44 procent respondentů uvedlo, že by Zelenského v prezidentských volbách podpořili.
Jeho nejbližším soupeřem, který za ním zaostává o více než 20 procentních bodů, je Valerij Zalužnyj, bývalý náčelník generálního štábu, který je nyní ukrajinským velvyslancem ve Velké Británii.
Zalužného, který v čele ozbrojených složek skončil před rokem po rostoucím napětí mezi ním a Zelenským, podle sociologů společnost stále vnímá jako obránce národa a otcovskou figuru. Sám velvyslanec spekulace o případné kandidatuře nepotvrdil ani nevyvrátil.
Podporu v USA hledají Tymošenková i Porošenko
Proti konání voleb před ukončením bojů se v minulosti veřejně vyslovili jak Tymošenková, tak Porošenko a také další opoziční předák – kyjevský starosta Vitalij Kličko.
„Volby během války jsou nemožné a amorální, protože naše armáda se jich nebude moci účastnit. A bez nich volby nikdy nebudou legitimní,“ zastala se Tymošenková, lídryně opoziční strany Baťkivščyna, Zelenského poté, co jej Trump minulý měsíc nazval diktátorem.
Tlak z USA i plusové body pro Zelenského
Slova o diktátorovi bez voleb zazněla z úst amerického prezidenta Donalda Trumpa ve slovní přestřelce s Volodymyrem Zelenským, kterou odstartovalo americko-ruské vyjednávání v Rijádu. V souvislosti s ním si totiž ukrajinský prezident povzdechl, že u stolu by měl být zastoupen i Kyjev, který se brání agresi Kremlu.
„Jak můžeme normálně hlasovat, když dnes (na Ukrajinu) zaútočilo 267 dronů?“ reagoval Zelenskyj 23. února na americký tlak ohledně voleb. Připustil nicméně ochotu stáhnout se. „Jsem připraven odstoupit z funkce prezidenta Ukrajiny, pokud to přinese mír. Nebo výměnou za členství v NATO,“ uvedl.
Zároveň si ale Tymošenková – jak uvedla již v září – uvědomuje, že „politický proces rozhodně započal“.
Tymošenková po zveřejnění článku serveru Politico nepřímo připustila, že s Američany jedná. „Tým Baťkivščyna jedná se všemi našimi spojenci, kteří mohou pomoci zajistit spravedlivý mír co nejdříve,“ napsala na svém profilu na sociální síti Facebook. Znovu ale vyloučila konání voleb před zajištěním „spravedlivého míru“.
Podle Politica se Tymošenková i lidé od Porošenka snaží využít konexí, které mají na americkou Republikánskou stranu a Trumpovo okolí. Podle Ruslana Bortnika, ředitele Ukrajinského politického institutu, tak chtějí dát najevo ochotu spolupracovat s Washingtonem.
„Porošenkovi lidé a Julija, ti všichni mluví s Trumpovým světem a staví se do pozice lidí, se kterými by se dalo snáze spolupracovat. A do pozice lidí, kteří by souhlasili s mnoha věcmi, s nimiž Zelenskyj nesouhlasí,“ řekl webu Politico nejmenovaný přední republikánský expert na zahraniční politiku.
Několik stranických a frakčních vůdců tento týden vydalo prohlášení, že prioritou pro Ukrajinu musí být náprava vztahů s Trumpem. Patří mezi ně mimo jiné Ruslan Stefančuk, předseda ukrajinského parlamentu a člen Zelenského vládní strany, a také Dmytro Razumkov, který stranu dovedl k parlamentnímu vítězství v roce 2019, ale v současné době působí jako nezávislý zákonodárce.
Zelenskyj odstoupit nehodlá
Sám Volodymyr Zelenskyj odmítl představu, že by odstoupil, a o víkendu s novináři v Londýně žertoval, že i kdyby se letos konaly volby, pravděpodobně by vyhrál.
„Museli byste mi zabránit v účasti ve volbách,“ řekl, než naznačil, stejně jako již dříve, že by odstoupil pouze v případě, že by Ukrajina získala členství v NATO, protože by to znamenalo splnění jeho mise.
Myšlenku předčasných prezidentských voleb prosazuje i Kreml, který se chce Zelenského zbavit již několik let. Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, řekl serveru Politico, že volby by byly jen ku prospěchu Moskvy.
„Domnívám se, že Trumpovi je jedno, zda na Ukrajině volby budou, nebo ne. Je to Putinův narativ, Putinův cíl. Putin Trumpa využívá k tomu, aby Ukrajině vnutil volby s jediným cílem – podkopat nás zevnitř. Chce odstranit Zelenského, protože je symbolem našeho odporu. Putin chápe, že volební kampaň v době války bude pro naši jednotu a stabilitu destruktivní,“ řekl.
