Donald Trump: Přehled jeho soudních sporů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Článek průběžně aktualizujeme o nejnovější vývoj v jednotlivých kauzách.

Donald Trump – navzdory svým právním problémům – už v primárkách posbíral dostatek delegátů pro stranickou nominaci do boje o Bílý dům. Pozici favorita si mezi soupeři držel dlouhodobě a nyní ho průzkumy – přinejmenším podle jejich předního agregátoru FiveThirtyEight (538) – favorizují i v blížícím se souboji s úřadující hlavou státu Joem Bidenem.

Desítky obvinění, kterým Trump momentálně čelí, dokonce ani případné odsouzení přitom exprezidentovu prezidentskou kampaň po formální stránce nijak neovlivní. Ústava totiž od kandidátů na prezidenta vyžaduje pouze to, aby se narodili v USA, bylo jim nejméně 35 let a aby byli alespoň 14 let rezidenty země.

Na mnoho dalších potenciálních scénářů však Američané nemají odpověď, i oni vstupují na značně neprobádané území. Pokud by Trump ve volbách zvítězil, teoreticky by si mohl později udělit milost. Pokud by ho však obvinění dostala za mříže ještě před volbami, nikdo s jistotou neví, co by se dělo dále.

Nutno zdůraznit, že samotný exprezident jakékoli porušování zákonů odmítá a veškeré právní kroky proti jeho osobě označuje za hon na čarodějnice. To nic nemění na tom, že pokud by mu soudci za všechna dosud vznesená obvinění dali maximální trest, hrozilo by mu více než 700 let za mřížemi.

To je nicméně vysoce nepravděpodobné. Například proto, že američtí soudci jsou shovívavější k osobám s dosud čistým rejstříkem. Případné tresty si navíc odsouzený v některých případech může odpykávat paralelně.

Jaké problémy má tedy Trump vlastně na kontě?

Newyorská generální prokurátorka Letitia Jamesová budovala svůj případ proti Trumpovi už od roku 2019 v občanskoprávní žalobě, kterou na exprezidenta podala v září 2022. Tvrdila v ní například, že bývalý prezident falšoval finanční výkazy a nafoukl svůj čistý majetek o miliardy dolarů, aby získal lepší podmínky od věřitelů a pojišťoven.

Soud v New Yorku jí dal v podstatě za pravdu již loni v září, kdy vyhověl jejímu návrhu na zkrácené řízení a shledal Trumpa, jeho syny a další osoby „právně odpovědnými za soustavné porušování“ zákonů státu New York. Při budování exprezidentova realitního impéria se měli léta dopouštět podvodů.

Soud zároveň nařídil i zrušení newyorských obchodních certifikátů všech společností s nimi spojených, čímž Trumpovi ztížil další provozování jeho realitní činnosti ve státě. V únoru pak exprezidentovi na tři roky zakázal podnikat ve státě New York, což velmi ohrožuje jeho byznys i značku.

Zásadní se kauza stala pro Trumpa i z toho důvodu, že mu newyorský soud letos nařídil zaplacení peněžitého trestu. Částka je vyšší než 450 milionů dolarů, v přepočtu přesahuje deset miliard korun, což může exprezidenta připravit prakticky o veškeré peníze.

Proti rozhodnutí soudu se Trump již odvolal. Mnoho možností, jak s pokutou naložit, totiž nemá. Podle nejnovějších informací například nemůže najít pojišťovnu, která by se za něj zaručila, že je schopen částku zaplatit. Podle listu The New York Times (NYT) hrozí, že mu newyorské úřady začnou zabavovat majetek.

Mnohem závažnější Trumpův problém se datuje do roku 2020. Když se totiž tehdy poslední prezidentské volby nevyvíjely v jeho prospěch, exprezident a jeho spojenci se měli snažit zvrátit výsledek ve státě Georgie, kde dvě přepočítávání hlasů potvrdila, že Joe Biden ve státě těsně zvítězil. Podle nahraného telefonátu, který byl zveřejněn v lednu 2021, Trump dokonce žádal tamního státního tajemníka, aby mu potřebné hlasy našel.

Právě záznam tohoto hovoru spustil vyšetřování celé kauzy, které běželo více než dva roky. V polovině srpna ovšem došlo k významnému vývoji: Okresní prokurátorka Fani Willisová obvinila Trumpa a 18 jeho spojenců, mezi které patří například i jeho právník Rudy Giuliani nebo bývalý personální šéf Bílého domu Mark Meadows, z rozsáhlé trestné činnosti.

Obžaloba čítá celkem 41 obvinění z trestných činů podle státního práva a 13 z těchto bodů je vzneseno proti Trumpovi.

Nejzávažnějším z nich je podle webu Politico údajné porušení státního zákona o ovlivňování a korupci, obecně známého jako RICO, za které jsou běžně stíháni mafiánští bossové a gangy a které by samo o sobě mohlo uznaným viníkům vynést až 20 let za mřížemi.

„Je to mnohem větší než Watergate. Je to zcela jiná dimenze,“ popsal ve vysílání CNN Trumpovo obvinění bývalý poradce Nixonova Bílého domu John Dean. „Dotýká se to samotných základů demokracie. Nixon sice zneužil některé pravomoci a překračoval je, když neměl, ale nebral si na paškál základy země.“

Obžalovaní se mohli dobrovolně vydat úřadům ve státě Georgie do 25. srpna loňského roku. Trump to ve věznici v okrese Fulton udělal mezi posledními za přítomnosti svých podporovatelů i novinářů, přičemž na místě vznikla i jeho první vězeňská fotografie.

Datum soudního řízení zatím soudce nestanovil. Hlavní prokurátorka případu Fani Willisová sice žádala o jeho zahájení začátkem srpna, přípravy na proces však narušilo její obvinění ze střetu zájmů, které by celou záležitost mohlo ještě oddálit.

V případě plného uznání viny hrozí bývalému prezidentovi až 76,5 roku za mřížemi.

Výsledků prezidentských voleb v roce 2020 se týká i Trumpův asi nejznámější právní problém. Zatímco se totiž exprezident pomalu loučil s Bílým domem a selhávaly i jeho údajné –⁠ a již zmiňované –⁠ snahy o zvrácení výsledků v Georgii, stále vytrvale živil svou konspirační teorii o „ukradených volbách“.

Vrcholem snahy o zvrácení výsledků prezidentského klání byl 6. leden 2021 a útok Trumpových příznivců na Kapitol, sídlo amerického Kongresu, kde tehdy měly být potvrzeny výsledky volebního souboje. Vlivem násilných událostí bylo mnoho lidí zraněno a několik jich přišlo o život.

Exprezidentova možná role v celé kauze se dostala do hledáčku vyšetřovatelů, před kterými mimo jiné vypovídal i Trumpův viceprezident Mike Pence, po jehož smrti někteří z útočníků na Kapitol volali. Veškerá snaha pak vedla až k nynějším obviněním.

Trump není obviněn za samotného podílu na útoku na Kapitol. Obvinění se týkají jeho skutků ve dvou měsících, které mu předcházely: Údajné snahy zabránit sčítání a certifikaci volebních hlasů i cíle přesvědčit Kongres, aby výsledky voleb neuznal.

Podle federálních prokurátorů se měl dopustit celkem čtyř trestných činů: Spiknutí s cílem podvést USA, spiknutí s cílem mařit úřední postup, maření a pokusu o maření úředního postupu a spiknutí, které ohrozilo volební práva milionů Američanů.

Posledního bodu se týká i zajímavost, na kterou na twitteru upozornil amerikanista Jan Beneš. Žaloba v něm „vychází ze série zákonů o občanských právech, které vznikly krátce po občanské válce. Říká se jim také zákon o Kukluxklanu a uspěly v eliminaci klanu a násilí na afroamerických voličích.“

Původně měl soudní proces začít již na začátku března, argumenty i obhajobu si však soud nakonec vyslechne až 25. dubna.

V tomto případě podle Politica Trumpovi hrozí maximální trest odnětí svobody ve výši 55 let.

Když Trump odešel z Bílého domu, odnesl si s sebou některé vládní dokumenty, které byly převezeny do jeho floridského sídla Mar-a-Lago. V některých případech šlo o materiály klasifikované jako „přísně tajné“ a podle federálních prokurátorů Trump bránil opakovaným pokusům vlády o jejich získání, což v srpnu 2022 vedlo až k razii v rezidenci.

Podle obžaloby Trump nařizoval svým pracovníkům, aby krabice s vládními dokumenty přemisťovali nebo ničili bezpečnostní záznamy, které by dění v Mar-a-Lago zachycovaly. Nejméně ve dvou případech měl exprezident navíc ukázat utajované dokumenty osobám, které nebyly oprávněny do nich nahlížet.

Původní žaloba z loňského června obvinila Trumpa z 37 trestných činů, koncem července ovšem žalobci přišli s revidovanou verzí, která přidala tři nová obvinění. Bývalý prezident se považuje za nevinného, body žaloby ho ale obviňují například z úmyslného zadržování informací o národní obraně, což spadá pod americký zákon o špionáži.

Spolu s bývalým prezidentem čelí vlastním obviněním i jeho asistent Walt Nauta a jeden ze zaměstnanců Mar-a-Lago Carlos De Oliveira.

Soudní proces je oficiálně naplánován na 20. května tohoto roku a odehrát se má na Floridě. Očekává se nicméně, že soudkyně, která na případ dohlíží, celé řízení odloží. Otázkou tak aktuálně je, o jak dlouho se proces zdrží; hlavní vyšetřovatel případu sice vyzval k termínu začátkem července, potvrzení se ovšem zatím nedočkal.

Tento proces by mohl Trumpovi v nejhorším případě vynést v součtu až 450 let za mřížemi.

Tento případ nás vrací až do roku 2016, kdy se konaly prezidentské volby, ve kterých Trump zvítězil a na následující čtyři roky usedl v Bílém domě. Jeho úspěch však tehdy mohla zmařit pornoherečka Stormy Daniels, která chtěla vyjít na světlo s tvrzením, že s podnikatelem měla poměr, což Trump dodnes popírá.

Aby se vyhnul skandálu, koupil si její mlčení za 130 tisíc dolarů (zhruba 2,8 milionu korun), které Stormy Daniels vyplatil jeho právník Michael Cohen. Tomu pak Trump částku splácel v sérii plateb prostřednictvím své společnosti, splátky ovšem podle žalobců maskoval jako právní výdaje firmy, čímž porušil newyorské zákony.

Velká porota v New Yorku Trumpovo obvinění odhlasovala loni v březnu a tamní prokurátoři vznesli na jeho adresu obvinění z celkem 34 trestných činů. Trumpův obhájce od té doby neúspěšně usiloval o zrušení obvinění a tvrdil, že okresní prokurátor se na bývalého prezidenta „selektivně zaměřil“.

Soudní proces byl naplánován na 25. března roku 2024, minulý týden však došlo k jeho odročení nejméně do poloviny dubna. Důvodem byly stížnosti Trumpova týmu, který měl od úřadů příliš pozdě obdržet desítky tisíc dokumentů týkajících se případu.

Pokud by Trumpa v tomto procesu usvědčili ve všech bodech obžaloby, mohlo by mu hrozit až 136 let vězení.

Výše nastíněné Trumpovy problémy ale nejsou jediné, kterým politik čelí, kromě prvního zmíněného jde pouze o ty nejzávažnější. V těch zbylých případech už Trumpovi totiž nehrozí odnětí svobody, protože jde o občanskoprávní spory.

Exprezident si již například vyslechl rozsudek poroty na Manhattanu, která ho v květnu shledala odpovědným za to, že v polovině 90. let sexuálně zneužil novinářku E. Jean Carrollovou a poté ji v roce 2022 pomluvil, když o tom lhal.

Soud tehdy Carrollové přiznal odškodnění ve výši pěti milionů dolarů (více než 109 milionů korun). Vzhledem k urážlivým výrokům, které Trump na její adresu pronesl po vynesení verdiktu, však dvojice letos v lednu stanula u soudu znovu.

Novinářka i tentokrát odešla od soudu vítězně a s příslibem odškodného více než 83 milionů dolarů. V době, kdy Trump – i vzhledem ke svým dalším právním problémům –nemá mnoho peněz nazbyt, však nelze říct, kdy obnos obdrží.