Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zřejmě ne náhodou večer v pátek 7. února přišlo oznámení, že nové vedení amerického Národních ústavů zdraví (NIH) sníží na polovinu takzvané platby za nepřímé náklady. Ty poskytuje univerzitám, nemocnicím a výzkumným ústavům na pokrytí nákladů na zařízení a administrativu společně s výzkumnými granty. Nařízení se týká nových i už vyhlášených grantů a do platnosti vstoupilo v pondělí 10. února.
Dvě zásadní rozhodnutí by mohla ovlivnit i chod Národní nadace pro vědu (NSF). Prvním z nich je oficiální sdělení z Bílého domu: připravte se na možné propuštění poloviny z 1600 zaměstnanců již letos na jaře. Druhé je zatím nepotvrzené: prezident Donald Trump údajně požádá Kongres, aby snížil rozpočet nadace o dvě třetiny.
Ve Spojených státech tak pokračují debaty o nezvyklých a často velmi hlubokých zásazích do největšího veřejného rozpočtu na podporu vědy, tedy amerického federálního rozpočtu.
Omezení výdajů na provoz a vybavení
Začněme u NIH, které jsou největší výzkumnou organizací v medicíně na světě, když pracuje s rozpočtem zhruba 35 miliard dolarů, tedy nějakých 850 miliard korun. Na starosti má výhradně zdravotnický výzkum a obecně má v posledních desetiletích podporu jak mezi demokraty, tak u republikánů.
Administrativa nemá právo měnit rozpočet této organizace. V americkém systému je státní rozpočet do značné míry v rukou zákonodárců, tedy obou komor Kongresu. Prezident může předkládat návrhy, ale zákonodárci na ně nemusí nijak dbát.
Změna se tak netýká přímo rozpočtu organizace, ale tzv. „nepřímých nákladů“ na výzkum (i česky se často říká „overhead“). Jednoduše řečeno, výzkumníci dostávají zvlášť - kromě peněz na výzkum - i peníze na provoz a nákup vybavení, aby bylo výzkum kde a na čem provozovat.
Částky se pohybují mezi 10 a 100 procenty výzkumných prostředků, průměr je zhruba kolem 30 procent výše grantu. V roce 2024 NIH z oněch 35 miliard dolarů vyplatily 9 miliard v nepřímých nákladech.
Administrativa argumentuje tím, že soukromé nadace poskytují tuto podporu nižší. Například Nadace Gatesových tyto nepřímé náklady u amerických univerzit omezuje maximálně na 10 procent nákladů na výzkum (v tomto PDF).
Kdyby měly NIH podobný předpis, ušetřily by tedy šest miliard dolarů. Tak razantní změna být ovšem nemá: měla by ale klesnout z dnes obvyklých 30 procent na 15. Tyto výdaje by tak měly klesnout zhruba na polovinu.
Proč je to problém?
Obecně se ovšem počítá s tím, že federální granty nejsou stejné jako soukromé. Mají mimo jiného pomoci vytvořit vhodné prostředí pro výzkum, včetně například vybavení laboratoří atp. Vznikne tak potřebná výzkumná infrastruktura, do níž se snáze investuje i soukromému kapitálu.
Vyšší podíl nepřímých nákladů u federálních grantů je tak do jisté míry investicí do budoucna. Zároveň také peníze ze soukromého sektoru obvykle vyžadují menší administraci než státní – ty i v USA doprovází pro laiky až neuvěřitelně náročné „papírování“ racionalizované snahou zamezit zpronevěře.
Nepřímé platby si vyjednává každá instituce zvlášť. Nejvyšší jsou u těch nejznámějších a nejprestižnějších univerzit, jako jsou Harvard či Yale, které obecně řečeno provádějí ten nejnáročnější a nejpokročilejší výzkum. V obou případech je s NIH dohodnutý podíl nepřímých nákladů přes 60 procent (viz tweet NIH).
Rozhodnutí se setkalo se širokým odporem ve vědecké komunitě, což není nijak překvapivé.
Komunikace z administrativy podrobně nerozebírá, proč by dle ní měl být systém nastavený jinak. Mluvčí vládního týmu pro efektivitu DOGE pod vedením podnikatele Elona Muska v podstatě řekla, že prezident Trump uzavřel liberální penězovod na podporu „rozmanitosti“.
Pochopitelně jde o tvrzení nesmyslné a nelogické, jehož cílem je zařadit krok do kontextu „kulturních válek“ – a zjevně také zasáhnout rozpočty velkých amerických univerzit, jež představují bašty liberálů.
Jak krok skončí, je otevřenou otázkou. Donald Trump se o něco podobného pokoušel už během své první administrativy, kdy navrhoval výrazné krácení rozpočtů na výzkum, včetně právě NIH. Nakonec vše dopadlo zcela jinak a Kongres naopak rozpočet navýšil.
Má to dobrý důvod: biomedicínský výzkum zjevně přináší výsledky. Granty NIH stály u zrodu celé řady současných léků či medicínských postupů, jež se dnes používají. Američtí politici často kritizují vysoké ceny medicínských novinek v USA, ale to je problém nastavení úhrad ve zdravotnickém systému, nikoliv výzkumu.
Současná opatření se nepochybně stanou předmětem soudních sporů. Jak již bylo řečeno, prezident USA nemá obecně řečeno právo sahat na rozpočet organizací, jimž jej schvaluje Kongres. Je proto možné, že stejně jako v jiných případech i toto rozhodnutí brzy zruší soud.
Zářez do základního výzkumu
Bílý dům dal zároveň najevo rozhodnutí zásadně změnit fungování i druhé největší organizace, která v USA rozděluje vědecké granty z federálních prostředků: Národní vědecké nadace (NSF). NSF podporuje široké spektrum výzkumných projektů, od provozování unikátních vědeckých zařízení (například teleskopů na jižním pólu) až po iniciativy ve vzdělávání v oblasti přírodních věd a matematiky.
Úřad pro personální správu Bílého domu (OPM) vydal oficiální varování, že již na jaře hrozí propouštění až poloviny ze 1600 zaměstnanců NSF.
Velkou otázkou je, jak se to dotkne klíčových zaměstnanců, přibližně 400 programových úředníků – zkušených vědců, kteří nejen přidělují granty, ale také identifikují mezery ve znalostech a pomáhají vědeckým komunitám formulovat klíčové výzkumné otázky.
Washingtonem zároveň kolují zvěsti (viz například časopis Science), že prezident Donald Trump by mohl požádat Kongres o snížení rozpočtu NSF o dvě třetiny – z aktuálních přibližně 9,1 miliardy dolarů na asi 3 miliardy dolarů.
Jak už bylo řečeno, zákonodárci se nemusí přáním prezidenta nijak řídit. Tentokrát ale Trump pracuje s Kongresem, jenž je mu víc nakloněn než v době prvního mandátu. Někteří republikáni už dali najevo, že snižování výdajů podporují, a tak je možné, že tentokrát zákonodárci prezidentův návrh přijmou.
To vše hrozí v situaci, kdy hlavní rival Spojených států, tedy Čína, financování vědy a výzkumu neustále posiluje. USA si zatím udržují náskok díky soukromým investicím do této oblasti. I tyto investice ovšem spoléhají do jisté míry na to, že federální rozpočet pomůže vytvořit v zemi vhodné „výzkumné podhoubí“.
Jak přesný vliv státní podpora vědy ve Spojených státech vlastně má, je pochopitelně těžké určit. Pokud Trumpova administrativa se svými kroky uspěje, naskytne se příležitost to zjistit.
