Článek
Víkend potvrdil, že Donald Trump učinil v pohledu na válku Ruska proti Ukrajině další otočku. Nyní se kloní na stranu Ruska a pro Ukrajinu má kritická slova.
Předminulý víkend jednali v Moskvě a Kyjevě Trumpovi vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner, poté šéf Bílého domu hovořil telefonicky s Vladimirem Putinem. „Chce uzavřít dohodu, a pokud by ji chtěl uzavřít i Zelenskyj, bylo by to velmi hezké,“ uvedl následně.
Kushner pro změnu naznačil, co by podle něj měla Ukrajina udělat pro rychlé uzavření dohody: výměnou za mír přistoupit na Putinovy územní nároky, tedy stáhnout armádu z Donbasu a ponechat Rusku Krym a další části východu země (Moskva okupuje zhruba 19 procent území Ukrajiny).
Sérii výroků, které - eufemisticky napsáno - nejsou Kyjevu příznivě nakloněny, uzavřel znovu americký prezident. „Pan Zelenskyj musí udělat jednu věc: Musí přestat ničit zásoby nafty v Rusku. (…) Mluvili jsme o tom s panem Zelenským. Existuje spousta jiných cílů. Neútočte na palivo, to škodí celému světu,“ nechal se slyšet během víkendové návštěvy Irska.
Narážel na to, že ukrajinské útoky na ropné rafinerie omezily vývoz paliv a způsobily také výpadky na ruském trhu. Ruská produkce ropy bude letos nejnižší od roku 2009.
Trump zároveň naznačil, že za nedostatek nafty ve světě a vysoké ceny pohonných hmot v USA může hlavně válka na Ukrajině, nikoliv konflikt mezi USA a Íránem v Perském zálivu.
„Trumpův výrok má poměrně silné ekonomické jádro, i když říct, že za současným nedostatkem paliv stojí více Ukrajina než konflikt na Blízkém východě, by bylo příliš zjednodušené,“ říká pro Seznam Zprávy analytik Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading.
„Rusko patří mezi největší světové exportéry ropných produktů a u dieselu je jeho význam na globálním trhu mimořádný. Ukrajinské útoky na ruské rafinerie proto skutečně mají dopad i mimo samotné Rusko. Výpadky rafinačních kapacit omezují nabídku dieselového paliva a Moskva už několikrát reagovala omezením či zákazem exportu, aby stabilizovala vlastní trh,“ vysvětluje.
Americký prezident má podle něj pravdu v tom, že Ukrajina svými útoky přispívá k napětí na trhu s dieselem. „Tvrdit ale, že právě ona je hlavním důvodem současného růstu cen, už podle mě neobstojí. Aktuální situace je výsledkem několika šoků najednou a Blízký východ představuje pro globální energetický trh mnohem systémovější riziko. Pro řidiče je každopádně výsledek stejný - pokud budou současně vypadávat ruské rafinační kapacity a komplikovat se dodávky přes klíčové oblasti Blízkého východu, prostor pro další růst cen nafty zůstává velmi výrazný,“ dodává.
Trump potěšil Kreml
Prezident není první, kdo ve Washingtonu spojil růst cen pohonných hmot s Ukrajinou.
Začátkem září tak v televizním rozhovoru učinil americký ministr financí Scott Bessent. Ten také pozval ruského ministra financí Antona Siluanova na summit zemí G20 v Chapel Hill v Severní Karolíně, aniž by o tom dopředu informoval delegace ostatních zemí.
Donald Trump po svém zvolení prezidentem i během loňského nástupu do úřadu Zelenského kritizoval za neochotu ukončit válku, což na konci února 2025 vyvrcholilo hádkou v Bílém domě před televizními kamerami. Později se politici usmířili, ale loni v srpnu, po setkání s Putinem na Aljašce, se lídr USA znovu přiklonil na ruskou stranu.
Pak to vypadalo, že mění názor, a dokonce prohlásil, že je v silách Ukrajiny dobýt území okupovaná Ruskem zpět.
Teď se rétorika Bílého domu zase jeví jako nakloněná Kremlu, který Trumpovu výzvu Zelenskému ocenil. „Lze jen uvítat jakoukoliv výzvu k tomu, aby (Kyjev) přestal útočit na civilní ekonomickou infrastrukturu,“ řekl novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
