Trump zahájil druhé tažení proti zelené politice. Bude tvrdší a citelnější

Americký prezident Donald Trump mezi své první významné kroky v druhém mandátu, dle očekávaní, zařadil řadu exekutivních příkazů, jež mají odklonit Spojené státy ze zelené stezky vytyčené demokratickým prezidentem Joem Bidenem.

Konkrétně mají přinést například zrušení zákazů těžby ropy a plynu (či dalších surovin) na federální půdě (včetně divokých oblastí Aljašky), zrušení povolení pro stavbu větrných elektráren na moři, odstoupení od Pařížské dohody, zrušení Bidenových zákonů namířených na podporu elektromobility a obnovitelných zdrojů, či vyhlášení „energetického stavu nouze“, který má mj. osekat restrikce a usnadnit novou výstavbu rafinerií, ropovodů a další fosilní infrastruktury.

„Budeme vrtat, bejby, vrtat,“ prohlásil Trump a dodal, že snižování emisí s cílem bojovat proti klimatické změně nefunguje, dokud o něj neusilují všichni. „Spojené státy nebudou sabotovat vlastní průmysl, zatímco Čína beztrestně dál znečišťuje,“ řekl.

Klimatická otočka Spojených států, jež jsou největší světovou ekonomikou s druhou největší produkcí skleníkových plynů, znamená pro celosvětový boj s klimatickou změnou nepochybně citelnou ránu. O tom, jak moc velká bude, se však teprve rozhodne, protože část z Trumpových plánů může ještě ztroskotat, nebo ve finálním provedení nevést k tak dramatickým změnám, jaké naznačují Trumpovy výroky.

Přesně to se týká i Trumpovy mantry o „vrtání“.

Zatímco se totiž americký prezident snaží vytvořit dojem, že s jeho nástupem odstartuje nová éra, kdy USA začnou konečně využívat svých přírodních zdrojů, dramatické zvýšení produkce ropy ve skutečnosti zůstává otevřenou otázkou. Produkce je totiž dost vysoká už teď a firmy ji možná už nebudou chtít zvyšovat.

Americká produkce ropy i plynu hnaná zvýšením cen v důsledku ruské invaze rostla už za Joea Bidena a loni dosahovala rekordních hodnot. V posledních měsících experti na energetiku upozorňují, že ačkoliv ropné společnosti jistě uvítají osekání regulací, významné zvýšení produkce by pro ně teď nemuselo být výhodné, respektive by mohlo vést ke snížení cen, což by je motivovalo produkci zase snížit.

„Současné tempo produkce (ropy a zemního plynu) je největší v historii USA a větší, než jakých aktuálně dosahuje jakákoliv jiná země na světě. Většinu produkce ale zajišťuje frakování, které se ekonomicky vyplatí jen v případě vyšších cen,“ vysvětluje problematičnost Trumpovy vize článek časopisu Yale Environment 360 specializující se na zprávy o životním prostředí.

Podobné nejistoty a potenciální zádrhely doprovází skoro všechny hlavní body Trumpova antizeleného tažení.

Například odstoupení od Pařížské dohody sice USA zbaví povinnosti každoročně hlásit své emise a nejspíš i usnadní vyvázání se z příspěvků do globálních klimatických fondů pro rozvojové země, ale nemůže zastavit dekarbonizaci iniciovanou jednotlivými městy a státy (například v rámci Klimatické aliance sdružující 24 guvernérů).

Nic také nezmění na tom, že fosilní paliva budou ustupovat i dílem čistě ekonomických pohnutek díky zlevňování obnovitelných zdrojů (třeba solární panely zlevnily od prvního vítězství Trumpa ve volbách o polovinu).

Zatím také není jisté, jestli může být zákaz větrných elektráren absolutní, respektive jestli se mu podaří zastavit i projekty na soukromé půdě.

Jisté Trump nemá ani zrušení veškerých dotací a daňových úlev v rámci Bidenova protiinflačního zákona (Inflation Reduction Act, či zkráceně IRA), protože to částečně budou muset odhlasovat i republikánští kongresmani, jejichž okrsky z dotací benefitují. Většina grantových prostředků zákona navíc už byla vyčerpána a peníze, které byly přiděleny, už Trump vzít nemůže.

Podobných příkladů je víc, ale nic to nemění na tom, že přinejmenším velká část Bidenových zelených politik skutečně padne a USA v příštích čtyřech letech nebudou mít důvod se byť jen tvářit, že chtějí snižovat emise v souladu s klimatickými cíli, na kterých se shodne zbytek světa.

Dle loňského odhadu analytiků z projektu Carbon Brief může Trumpovo vítězství ve volbách znamenat až čtyři miliardy tun emisí skleníkových plynů „navíc“ do roku 2030, což odpovídá 67 % celoročních emisí skleníkových plynů USA z roku 2023 a 7,5 % celosvětové roční produkce.

Autoři odhadu přitom brali v úvahu jen efekt rušení starých Bidenových zákonů podporujících boj proti změně klimatu, a ne případné nové Trumpovy zákony.

Důležitým faktorem v hodnocení Trumpových reforem je i to, že republikánský prezident je nyní podstatně silnější, než když se do Bílého domu dostal poprvé. Republikáni mají ve Sněmovně reprezentantů i Senátu většinu, která je tentokrát navíc z větší části tvořená trumpovskými loajalisty.

A to není vše. Jak připomíná server Politico, nyní mohou být dopady Trumpova postoje silnější než dřív i proto, že větší množství spojenců nepostrádá jen na domácí, ale i na zahraniční půdě, protože se stal miláčkem řady nastupujících politických stran s podobným přístupem.

Výmluvnou připomínkou této celkové změny jsou i výroky miliardáře Elona Muska. Ten ještě v roce 2016 Trumpovi vzkazoval, že „klimatická změna je opravdová“ a opouštění Pařížské dohody „není dobré pro Ameriku a svět“, zatímco teď Trumpa podporuje a má být v čele nově zřízeného „Ministerstva pro efektivitu vlády“.

V neposlední řadě budou tentokrát změny citelnější prostě i proto, že samotná klimatická změna pokročila a její dopady jsou stále horší.

Rokem 2016, kdy byl Trump zvolen poprvé, začala dlouhá série rekordně teplých let i klimatických katastrof, jež vyvrcholila zejména v posledních dvou letech, kdy teplotní rekordy vystřelily mimo dosavadní měřítka a připomněly, že času na provedení změn, které předejdou katastrofickým scénářům, už moc nezbývá.