Druhý největší problém Ukrajiny. Boj s korupcí pokulhává

Ukrajina se ocitla ve vysoké hře o udržení klíčového partnera. Spojené státy pod vedením staronového prezidenta Donalda Trumpa výrazně mění kurz, v OSN například prosazovaly rezoluci, která vůbec nemluví o ruské zodpovědnosti za invazi na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se snaží zajistit další vojenskou pomoc z USA výměnou za ukrajinské vzácné kovy, o něž projevil Trump zájem. Finální dohodu se ovšem kvůli neshodám dosud nepodařilo dojednat (psali jsme zde). Mezitím se ozval ruský prezident Vladimir Putin a nabídl Američanům ruské kovy.

Z Trumpových úst v posledních dnech zaznívají čím dál ostřejší výroky na adresu Ukrajiny a jejího lídra. Naznačil, že pokud by Zelenskyj dokázal vyjednávat, válka vůbec nemusela začít. Ukrajinského prezidenta navrch označil za „diktátora bez voleb“ a také ho obvinil z korupce.

Zahraniční média píší, že jeho výroky se nápadně blíží tomu, co dlouhodobě opakuje Moskva. Kreml rád a často tvrdí, že Ukrajina je skrz na skrz zkorumpovaná a nereformovatelná, což ruský prezident neopomněl zmínit například ani v předvečer ruské invaze na Ukrajinu.

Ačkoliv v případě Trumpa jde možná jen o jeden z rétorických výpadů proti Zelenskému, odborníci upozorňují, že to, jak si Ukrajina stojí v boji s korupcí, je pro spojence Kyjeva klíčovým ukazatelem. A signál, který jim v tuto chvíli vysílá Ukrajina, není úplně přesvědčivý.

Protikorupční úsilí v zemi, jež vstupuje do čtvrtého roku plnohodnotné války, stagnuje, upozorňuje nevládní organizace zabývající se monitoringem úplatkářství Transparency International (TI).

V jejím Indexu vnímání korupce (CPI) za rok 2024 se Ukrajina umístila na 105. místě z celkových 180 zemí. Oproti předchozímu roku si pohoršila o jeden bod a získala 35 z možných 100 bodů.

Ačkoliv si Ukrajina za posledních jedenáct let díky posílení protikorupčních opatření polepšila o deset bodů a drží se nyní na průměrné hodnotě v regionu, i mírné zhoršení v podobě jednoho bodu je pro ni kritické, upozorňuje šéf TI na Ukrajině Andrij Borovyk.

„V takových podmínkách je každý neúspěch, každé stažení nebo dokonce jen pauza či zpoždění v boji proti korupci, ztrátou území a životů. Skutečných životů, protože každá ztracená hřivna mohla jít na obranu,“ vysvětlil v nedávném komentáři pro server Ukrajinska pravda s tím, že skóre CPI by mělo být pro ukrajinské politiky důrazným varováním.

Ukrajinská investigativní novinářka Kateryna Rodak, jež se korupčními případy zabývá v nezávislém médiu NGL.media, souhlasí, že korupce nadále zůstává jedním z hlavních problémů země. „Z průzkumů vyplývá, že hned po válce lidé považují za největší problém korupci. Všichni jsou si toho vědomi,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Přestože na Ukrajině vládne shoda na tom, že jestli chce země vyhrát válku s Ruskem, musí zvítězit nad tímto nešvarem, korupční skandály stále nejsou výjimkou ani ve vyšších patrech tamní politiky.

V pátek na svou pozici rezignovala poslankyně za Zelenského stranu Sluha lidu Iryna Kormyškinová, která je v tuto chvíli vyšetřována pro podezření z nezákonného obohacení v přepočtu o více než 11 milionů korun a falšování údajů v elektronickém majetkovém přiznání.

Pro podezření z nezákonného obohacení na Ukrajině v lednu zadrželi také vrchního armádního psychiatra, který zasedal v komisi rozhodující o tom, zda jsou osoby způsobilé k vojenské službě. Dle ukrajinské kontrarozvědky si od začátku ruské invaze přišel v přepočtu asi na 24 milionů korun.

Dle šéfa ukrajinské Národní agentury pro prevenci korupce Viktora Pavluščyka je to, že se o případech mluví, známkou „účinného“ vymáhání práva. „Kdo by si ještě před deseti lety pomyslel, že mohou být vysocí úředníci obviněni z trestných činů?“ vzkázal dle serveru France24 Pavluščyk. „Nyní máme několik velmi dobrých příkladů,“ dodal.

Z údajů Národního protikorupčního úřadu vyplývá, že jen v roce 2024 bylo zahájeno vyšetřování přibližně 500 korupčních případů. V šedesáti z nich došlo k odsouzení.

Také Kateryna Rodak vidí v tom, že se orgány případům věnují, pozitivní změnu. Země má ale dle ní stále co dohánět. „Systém trestů nefunguje příliš dobře, zejména nyní. Policie i soudy jsou příliš zaměstnané válkou a nemáme tu skoro žádné příklady velkých trestů pro korupčníky,“ vysvětluje, proč jsou mnohdy Ukrajinci z postupu orgánů zklamaní.

„I když policie vyšetřuje rozsáhlé korupční zločiny, většinou neskončí tak, jak bychom chtěli. Chceme, aby korupčníci skončili ve vězení, na Ukrajině je to ale skoro nemožné,“ vysvětluje s tím, že od soudu si mnohdy odnesou pouze malé pokuty nebo podmíněné tresty.

Novinářka upozorňuje na to, že začátkem ruské invaze se proměnila povaha případů korupce v zemi. Zatímco předtím se týkaly zejména ekonomické sféry, nyní k nim dochází  v sektoru obrany a veřejných zakázek, jež se týkají armády.

Korupčním případům čelilo od začátku ruské invaze i tamní ministerstvo obrany. Z čela rezortu po skandálu před dvěma lety odstoupil Oleksij Reznikov. Vaz mu zlomila kauza bývalého náměstka Vjačeslava Šapovalova, jenž měl na starosti nakupování vybavení pro vojáky a jejich zásobování potravinami. Dle vyšetřovatelů se přitom dopouštěl uzavírání nevýhodných smluv.

Skandály se ukrajinskému ministerstvu obrany nevyhýbají ani po nástupu Rustema Umerova, který si předsevzal, že udělá ve věcech pořádek.

Ukrajinský Národní protikorupční úřad ho v lednu začal trestně vyšetřovat kvůli podezření ze zneužití pravomocí a služebního postavení. Stalo se tak potom, co se rozhodl neprodloužit smlouvu ředitelce Agentury pro obranné zakázky, přestože tento krok jednohlasně schválila dozorčí rada.

Agentura Reuters tehdy napsala, že kauza se odehrává v té nejhorší možné době - právě když „nevyzpytatelný“ Donald Trump rozhoduje o budoucnosti americké vojenské pomoci napadené zemi.

Zda by mohl Trump korupční skandály využít jako argument k případnému zastavení americké pomoci, zůstává v tuto chvíli otázkou. Americký prezident ale v jednom z projevů mluvil i o rozkrádání americké pomoci.

Komplikace uvnitř klíčového rezortu by tak zřejmě mohly dále ochladit vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem. Odradit od poskytování další vojenské pomoci by potenciálně mohly i další klíčové spojence.

Kateryna Rodak tvrdí, že spolu s novináři, kteří podobné kauzy odkrývají, čelí často nařčení z toho, že zbytečně upozorňují na problémy a podkopávají tím pozici Ukrajiny v zahraničí i doma.

„Když se nás politici i běžní občané ptají, proč píšeme články namířené proti Ukrajině, snažíme se vysvětlit, že nebojujeme proti Ukrajině, ale za ni. Upozorňujeme na problém a ukazujeme, jak tento problém vyřešit,“ vysvětluje. „Pokud chceme vybudovat silnou demokratickou společnost, je normální ukazovat problémy,“ dodává.

Zdůrazňuje, že boj s korupcí je důležitý nejen pro uchování ukrajinské bojeschopnosti, ale také pro její poválečný vývoj a budoucí směřování do západních struktur.

Anti-korupční skupina Rady Evropy (GRECO) v nově vydané zprávě píše, že Ukrajina dosáhla dalšího pokroku v prevenci korupce mezi poslanci, soudci a státními zástupci. I ona ale zemi nabádá, aby vyvinula větší úsilí. Ve zprávě konstatuje, že Ukrajina uspokojivě splnila 18 z 31 doporučení týkajících se prevence korupce. Nedostatky dle ní ale nadále přetrvávají v oblasti trestního stíhání.