Článek
Zvířata, jed americké krve, pojídači psů a koček. To jsou jen ukázky tří z mnoha hanlivých výrazů, které v kampani před volbami použil americký prezident Donald Trump. Koho měl na mysli? Migranty přicházející do Spojených států.
Poté, co na přelomu let 2023 a 2024 dosáhl počet nelegálních překročení jižní hranice USA historického maxima, dával Trump jasně najevo, že téma imigrace je jeho prioritou. A pokračuje v tom i po nástupu do úřadu.
Rozsah změn stanovených v desítkách exekutivních příkazů, prezidentských memorand a politických směrnic je mimořádný. Normy ilegálním migrantům - ať už prchají z jakéhokoli důvodu - ztěžují možnost žít, pracovat a zakládat rodiny ve Spojených státech bez neustálé hrozby zatčení, odsouzení a deportace.
Trump přitvrzení imigrační politiky obhajuje tvrzením, že na jižní hranici Spojených států probíhá „invaze“. Sliboval zahájení rozsáhlých deportací.
Někteří představitelé nové administrativy tvrdí, že proces již začal. Zatím se ovšem žádné známky zátahů a rozsáhlých akcí, které by byly nezbytné k zadržení a vyhoštění milionů migrantů bez dokladů, veřejně neobjevily. A to se ještě před inaugurací mluvilo i o možnosti, že zátahy začnou hned v úterý.
Trump využívá staré zákony
V boji proti, jak sám říká, „invazi“ na jižní hranici se Donald Trump stejně jako během svého prvního funkčního období opírá o zákony platné desítky let, které dávají prezidentovi široké pravomoci chránit a bránit Spojené státy před hrozbami uvnitř země i za jejími hranicemi.
Tentokrát jde do historie mnohem hlouběji - až do 18. století. V pondělním inauguračním projevu se odvolal na zákon o cizích nepřátelích z roku 1798, to znamená na předpis, který vznikl jen 22 let po vzniku americké federace.
„Dám naší vládě pokyn, aby naplno využila obrovskou moc federálních a státních orgánů činných v trestním řízení k eliminaci přítomnosti všech zahraničních gangů a zločineckých sítí, které přinášejí ničivou kriminalitu na území USA, včetně našich měst a městských čtvrtí,“ pokračoval čerstvě jmenovaný 47. prezident USA.
Pomalejší začátek ale nemusí být určující. Bryan Lanza, který dříve působil jako Trumpův poradce, v podcastu britské BBC Americast řekl, že celkový počet deportací není tak důležitý jako zpráva, kterou vysílá. „Nikdy nejde o číslo,“ nechal se slyšet. „Jde spíše o PR,“ řekl.
„Pokud deportujete milion migrantů bez dokladů, pak podle něj (Trumpa) zbytek začne přemýšlet, zda jsou další na řadě - a podnikne kroky k návratu do svých domovských zemí,“ dodal Lanza, expert na komunikaci.
U Donalda Trumpa ale přece jenom vzhledem k desítkám vydaných předpisů nejde jen o rétoriku.
První náraz u soudů
Jedno z nejdiskutovanějších opatření ale ve čtvrtek narazilo u americké justice. Federální soudce v Seattlu dočasně pozastavil Trumpův pokus změnit interpretaci 14. ústavního dodatku, jenž od roku 1868 zaručuje právo na občanství.
Prezident už v první den ve funkci nařídil zrušit automatické přidělování občanství dětem narozeným na území USA, pokud jsou jejich rodiče v zemi nelegálně nebo dočasně.
V Severní Americe je přitom tzv. ius soli, které zaručuje občanství všem lidem narozeným v zemi, tradičním právním principem. A hlavně - jde o součást ústavy, což zdůraznil i soudce John Coughenour, který rozhodoval o žalobě podané několika americkými státy.
Propagátoři zrušení tohoto práva mluví o tom, že jde o velké lákadlo migrantů. Soud o Trumpově příkazu bude ještě dál jednat, administrativa se navíc může i po vynesení verdiktu odvolat.
Ius soli vs. ius sanguinis
Ius soli nebo též právo půdy je princip, podle kterého se státní občanství získává na základě místa narození. To znamená, že dítě, které se narodí na území daného státu, automaticky získává jeho občanství, a to nezávisle na občanství svých rodičů. Tento systém je typický v zemích Severní i Jižní Ameriky.
Ius sanguinis, česky právo krve, naproti tomu znamená, že občanství dítěte se odvíjí od občanství rodiče, bez ohledu na to, kde se narodilo. Tento princip je běžný v evropských zemích, včetně České republiky.
Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody a jednotlivé státy často kombinují oba principy, aby vyhověly svým specifickým podmínkám a potřebám.
30 tisíc zrušených povolení
Některá opatření ale už se přece jen projevují v realitě. Pentagon ve středu vyslal na jižní hranici 1500 vojáků v aktivní službě. Trump propustil šéfa národních imigračních soudů a další tři vysoké úředníky. A administrativa pozastavuje platnost už vydaných povolení.
Do Mexika pak podle deníku The Guardian dorazilo asi 30 tisíc přistěhovalců, kteří měli domluvený azyl, aby zjistili, že jejich povolení bylo zrušeno. Více než 10 400 uprchlíků z celého světa, kterým byla schválena cesta do Spojených států, náhle zjistilo, že jim byl vstup odepřen a jejich letenky jsou bezcenné.
„Všechny dříve naplánované cesty uprchlíků do Spojených států se ruší a žádné nové cestovní rezervace nebudou provedeny,“ uvedla v úterý pozdě večer podle deníku The New York Times Kathryn Andersonová, vysoká úřednice ministerstva zahraničí.
Mnohá z opatření, která Trump uvedl do pohybu, nebyla součástí jeho programu poprvé: označení všech mexických kartelů za teroristické organizace, vytvoření nových pracovních skupin pro shromažďování a deportaci migrantů nebo zavedení trestu smrti pro vrahy, kteří nejsou v zemi legálně.
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti dále oznámilo, že ruší pravidlo zabraňující imigračním agentům provádět razie na „citlivých místech“, včetně škol, kostelů a nemocnic.
Druhá vláda Donalda Trumpa: analýzy Seznam Zpráv
- EXPANZE: O jaká území má zájem a co ho k tomu vede
- MÍR NA UKRAJINĚ: Proč Trumpa čeká mimořádně těžký úkol
- ZELENÁ POLITIKA: Tentokrát bude Trump tvrdší a citelnější
- ELON MUSK: Jak přemýšlí důvěrník nového prezidenta
Resort obrany zase hodlá nasadit vojenská letadla na pomoc pohraničním úředníkům, kteří zajišťují deportace imigrantů do jiných zemí. Zároveň vyčlení síly na výstavbu dočasných a trvalých bariér podél hranice.
Nejen proti migrantům, i proti vlastním úřadům
V roce 2017, kdy Trump zahájil svůj první mandát v Oválné pracovně, jeho protiimigrační opatření fungovala a počet nově příchozích se výrazně zpomalil. V ještě přísnějším režimu může být objem imigrantů přicházejících do USA ještě menší.
Tentokrát totiž Trump nemíří jen přímo na migranty, ale i na vlastní úřady. V úterý večer obdrželi zaměstnanci ministerstva spravedlnosti oběžník, který nařizuje americkým státním zástupcům po celé zemi, aby vyšetřovali a stíhali představitele orgánů činných v trestním řízení ve státech a městech, pokud odmítnou prosazovat novou imigrační politiku Trumpovy administrativy.
„Federální zákon zakazuje státním a místním subjektům klást odpor, bránit a jinak neplnit zákonné příkazy související s imigrací,“ uvedl k tomu podle listu Washington Post úřadující náměstek generálního prokurátora Emil Bove, který poslední roky vedl soukromou praxi a byl jedním z obhájců Donalda Trumpa v jeho trestních kauzách.
Podle deníku patří toto opatření do kategorie těch, která ani nemusí být reálně implementována, jelikož pouhé povědomí o této možnosti vyvolává mezi dotčenými úřady atmosféru strachu.
Jiná však implementována být musí, což pravděpodobně nebude tak snadné a rychlé, jak by si Trump přál. Kromě soudů může provádění prezidentových exekutivních příkazů narážet i na politické a finanční překážky.
Na své plány bude prezident Trump předně potřebovat miliardy dolarů. Detenční prostory a další agenti pro slibované „masové deportace“ nebudou zadarmo. Schválení nákladných plánů bude na Kongresu, což může vyvolat politický boj o zdroje a priority.
