Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nejvyšší soud Spojených států jednomyslně zrušil rozhodnutí státu Colorado vyřadit Donalda Trumpa z kandidátky v letošních republikánských primárkách. Americký exprezident je favoritem letošního stranického klání o nominaci pro listopadové volby hlavy státu, pravděpodobně se tak znovu o Bílý dům utká s demokratickým prezidentem Joem Bidenem.
Verdikt se vztahuje i na další podobné žaloby, které řeší soudy napříč Spojenými státy. K obdobnému rozhodnutí po Coloradu dospěly i úřady v Maine a Illinois.
„VELKÁ VÝHRA PRO AMERIKU!!!“ komentoval Trump rozhodnutí na sociální síti Truth Social. Už chvíli poté, jak upozorňuje BBC, rozeslal e-mail s žádostí o příspěvky na svou kampaň.
Primárky v Coloradu se konají už v úterý. Stát na západě USA bude hlasovat spolu s dalšími 15 státy a očekává se, že Trump si tento týden definitivně zajistí prezidentskou nominaci Republikánské strany. Jeho jediná zbývající reálná soupeřka Nikki Haleyová nemá velké šance.
Prosincový verdikt Nejvyššího soudu státu Colorado, k němuž se vyjadřoval americký Nejvyšší soud, se odvolával na třetí sekci 14. dodatku americké ústavy přijatou po občanské válce. Podle ní, zjednodušeně řečeno, nemůže občanskou funkci v USA zastávat člověk, který v minulosti přísahal na americkou ústavu a poté se zúčastnil vzpoury proti ústavě nebo ji podporoval.
A Donald Trump se podle coloradského verdiktu podílel na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021 a snažil se tak zvrátit nástup legitimně zvoleného prezidenta Joea Bidena do Bílého domu.
3. sekce 14. dodatku Ústavy Spojených států amerických
„Nikdo se nemůže stát senátorem nebo zástupcem v Kongresu, volitelem prezidenta a viceprezidenta, zastávat jakoukoli občanskou nebo vojenskou funkci ve službě Spojených států nebo kteréhokoli státu, jestliže jako člen Kongresu nebo funkcionář Spojených států, jako člen zákonodárného sboru kteréhokoli státu nebo jako výkonný nebo soudní funkcionář kteréhokoli státu složil přísahu, že bude dodržovat Ústavu Spojených států, a potom se zúčastnil povstání nebo vzpoury proti této ústavě a pomáhal nebo poskytoval podporu jejím nepřátelům. Kongres však může dvěma třetinami hlasů v každé komoře zrušit takové omezení práv.“
Zdroj: Digitální repozitář Univerzity Karlovy
Trumpovi právníci mimo jiné argumentovali tím, že o aplikaci ústavního článku může rozhodnout jedině Kongres USA a nikoli jednotlivé státy. K tomu se nakonec přiklonil i Nejvyšší soud Spojených států. Podle něj jednotlivé státy smí článek aplikovat na funkce uvnitř daného státu, ale nesmí rozhodovat o federálních postech.
Exprezidentův tým poukazoval i na to, že Trump nikdy nebyl v souvislosti s násilnostmi na Kapitolu odsouzen. Na to upozornil už předseda coloradského soudu Brian Boatright, který hlasoval proti původnímu verdiktu.
Třetím důležitým argumentem Trumpových obhájců bylo, že dotčená část ústavy výslovně nezmiňuje úřad prezidenta. Jak poukazuje BBC, k tomuto aspektu se Nejvyšší soud USA nevyjádřil. Je ale nepravděpodobné, že by se proti Trumpovi rozhodl zakročit Kongres, protože jednu jeho komoru - Sněmovnu reprezentantů - ovládají republikáni.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu se očekávalo. Trumpovu týmu dávala za pravdu řada politiků i ústavních právníků. Překvapením může být, že na stranu exprezidenta se přiklonili všichni členové sboru, včetně třech liberálních soudkyň jmenovaných demokratickými prezidenty.
„Dovolit Coloradu to udělat (vyřadit Trumpa z kandidátky, pozn. red.), jak jsme se shodli, by stát po státu vytvořilo chaotickou slátaninu, která by byla v rozporu se zásadami federalismu našeho národa,“ napsaly ve společném stanovisku Sonia Sotomayorová, Elena Kaganová a Ketanji Brown Jacksonová.
Nejvyšší soud Spojených států amerických
Nejvyšší soud je v USA skutečně nejvyšší soudní instancí, žádný ústavní soud jako třeba v Česku neexistuje. Skládá se z devíti členů, které jmenuje prezident na časově neomezený mandát. Jeho nominanty musí schválit Senát.
V současnosti v tribunálu převažují konzervativní členové vybraní republikánskými prezidenty.
Předsedou je John Roberts jmenovaný republikánem Georgem Bushem mladším. Ke konzervativnějšímu křídlu patří i Clarence Thomas, Samuel Alito, Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh a Amy Coney Barrettová. Poslední tři jmenované vybral Donald Trump.
Liberálnější křídlo tvoří Sonia Sotomayorová, Elena Kaganová a Ketanji Brown Jacksonová. První dvě jmenoval Barack Obama, poslední Joe Biden.
Sedící zleva: Sonia Sotomayorová, Clarence Thomas, John Roberts (předseda), Samuel Alito, Elena Kaganová. Stojící zleva: Amy Coney Barrettová, Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh, Ketanji Brown Jacksonová.
