Trump v Číně zabojuje o pocit vítězství: Pět oblastí, které sledovat

Setkání dvou nejmocnějších mužů světa tento týden naznačí, jestli se Spojeným státům a Číně dál bude dařit krotit vzájemné napětí, nebo se přiblíží konfrontaci. Americký prezident Donald Trump ve středu večer dorazí do Pekingu, kde ho čeká slavnostní přijetí.

I samotná míra pompéznosti bude součástí politického sdělení - ukáže, jak moc chce Peking amerického prezidenta poctít, ale také jak opatrně chce v době války na Blízkém východě zacházet s obrazem vstřícnosti vůči Washingtonu.

Jak bude Trumpovo přivítání vypadat, zatím není jasné, stejně tak jako samotný výsledek summitu. Podle některých analytiků Trump i Si Ťin-pching akorát za zvuku fanfár oznámí „povrchní dohody“, které z nich na domácí půdě udělají vítěze klání.

„Jsem skeptický, že se dosáhne nějakých výsledků,“ řekl časopisu Time Drew Thompson, bývalý ředitel pro Čínu, Tchaj-wan a Mongolsko na americkém ministerstvu obrany.

S tím souhlasil i Allen Carlson z Cornellovy univerzity. „Šance, že z těchto rozhovorů vzejde něco podstatného, je téměř nulová,“ dodal.

Dopad summitu se bude odvíjet i od toho, s jakým pocitem se z Pekingu Donald Trump vrátí.

„Pokud Trump dojde k závěru, že s ním bylo zacházeno s respektem, bude v bilaterálních vztazích přetrvávat napjatý klid. Pokud však odjede s pocitem, že se mu nedostalo respektu nebo že s ním bylo zacházeno jako s bezvýznamnou osobou, mohl by změnit názor. Trump může být také citlivý na to, aby nebyl zastíněný, zejména pokud Peking rozvine červený koberec pro ruského prezidenta Vladimira Putina ihned po jeho odjezdu z Pekingu,“ píše se v analýze prestižního washingtonského think tanku Brookings Institution.

Momentálně jsou tak jistá akorát témata, která obě strany chtějí projednávat. Tím nejviditelnějším se nyní stala válka v Íránu, která původní agendu až zastiňuje. Právě americko-izraelský útok byl důvodem k odkladu původního termínu summitu.

A nezdá se, že by dvouměsíční odklad setkání vyřešení krize v Hormuzském průlivu jakkoli prospěl.

Propojení summitu s válkou na Blízkém východě ukázalo i středeční setkání íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího s šéfem čínské diplomacie Wang Iem. Podle polooficiální íránské agentury ISNA informoval Arakčí čínskou stranu o jednáních s Washingtonem, které zprostředkovává Pákistán.

Podle analytičky Yun Sun šlo o záměrný tah. „Íránci přijíždějí, aby Číňanům sdělili, jaká je jejich konečná pozice, v čem podle nich může Čína pomoci a co může udělat, aby přesvědčila Trumpa,“ řekla pro Washington Post.

Na Peking zároveň tlačí i Washington. Několik dní před Trumpovým odletem do Číny Bílý dům vyzýval čínské vedení, aby využilo svého vlivu na Teherán a pomohlo zajistit otevření Hormuzského průlivu.

„Doufám, že mu Číňané řeknou to, co je třeba,“ uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj má Čína Íránu sdělit, že kroky v průlivu vedou k jeho globální izolaci.

Trump sám už avizoval, že Írán bude jedním z témat jednání se Si Ťin-pchingem, kterého při té příležitosti označil za „velmi uctivého“. Smířlivější tón ale přišel ve chvíli, kdy Washington vůči čínsko-íránským vazbám začal přitvrzovat. Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na desítky čínských přepravních společností a plavidel i na jednu čínskou ropnou rafinérii kvůli snaze omezit obchod s Íránem.

Trump navíc pohrozil 50procentním clem na Čínu po zprávách, že Peking zvažuje dodávku protiletadlových raket Teheránu.

Hrozbu později zmírnil s tím, že ho Si ujistil, že Čína Íránu zbraně nedodává. Na zprávu o zadržení íránské lodi s chemikáliemi dvojího užití čínského původu pak reagoval zdrženlivě - naznačil, že Siovi věří, a dodal jen: „Ale to je v pořádku. Taková je válka.“

„Čína je v poměrně pohodlné pozici,“ doplnil Jonathan Sullivan, ředitel programů zaměřených na Čínu v Asijském výzkumném institutu Nottinghamské univerzity. „Energetickou krizi zvládla lépe, než by se dalo očekávat, a nyní sleduje, jak se Spojené státy zaplétají do chaosu, který si samy způsobily.“

Právě diplomatické spory ohledně války zastiňují témata týkající se obchodu, Tchaj-wanu, nerostných surovin či umělé inteligence.

K tiché spokojenosti Pekingu navíc Donald Trump jasně dává najevo, že jej nezajímají otázky lidských práv, čímž padá celá řada tradičně kritických témat. Většina příprav před summitem se tak točila kolem obchodu a ekonomiky.

Prezidenti se můžou dohodnout na prodloužení stávajícího obchodního příměří, tedy pokračování čínského vývozu vzácných zemin a nákupů amerických zemědělských produktů výměnou za částečné zrušení amerických cel a pozastavení opatření, jako je „pravidlo o přidružených společnostech“ amerického ministerstva obchodu. To v říjnu 2025 rozšířilo vývozní omezení na dceřiné společnosti firem zařazených na seznam subjektů s omezenými možnostmi.

Trump zároveň před listopadovými volbami do Kongresu usiluje o obchodní ústupky ze strany Pekingu. Obě země pracují na mechanismu obchodní komise, jehož cílem je najít produkty, které podpoří vzájemný obchod, aniž by ohrozily národní bezpečnost nebo klíčové dodavatelské řetězce.

Návrhy zahrnují potenciální čínské nákupy amerického drůbežího masa, hovězího masa a plodin jiných než sója a závazek nakoupit 25 milionů tun sóji v každém z následujících tří let. USA také chtějí, aby Čína nakupovala letadla Boeing a americké uhlí, ropu a zemní plyn.

Se společností Boeing vede Čína již delší dobu jednání o obchodu, který by mohl zahrnovat 500 letadel typu 737 MAX a desítky širokotrupých letadel. Tato dohoda, jejíž uzavření se již několik let zdržuje kvůli Trumpovým hrozbám, že Číně omezí přístup k důležitým náhradním dílům, čeká na podpis, uvedl pro agenturu Reuters Dennis Wilder, bývalý analytik CIA specializující se na Čínu a vedoucí vědecký pracovník na Georgetownské univerzitě.

Oba státy se ale zároveň už připravily na možnost delší ekonomické války a sledují své hospodářské slabiny. Čína už si například nachystala právní nástroje, jak vzdorovat americkým sankcím nebo potrestat zahraniční firmy, které v souladu s požadavky západních vlád omezují svou činnost v zemi.

V případě nerostných surovin je zájem Washingtonu velmi konkrétní. Jde zejména o vzácné zeminy, permanentní magnety, wolfram, gallium, germanium, ale také o další materiály důležité pro obranu, auta, čipy, energetiku a elektroniku.

Spojené státy požadují, aby Peking povolil dodávky vzácných zemin a kritických minerálů americkým firmám. Čínská omezení vývozu vzácných zemin způsobila rozsáhlé narušení výroby v americkém automobilovém a leteckém průmyslu. Zavedení vývozních omezení podle amerického think tanku CSIS odkrylo kritické zranitelné místo v obranných, polovodičových i automobilových dodavatelských řetězcích.

Na druhou stranu Peking potřebuje, aby USA zmírnily omezení vývozu moderních polovodičů, a vyjádřil obavy ohledně návrhu zákona, který má zabránit dovozu klíčového vybavení pro výrobu čipů z Číny.

Spojené státy tak mají páku v podobě pokročilých čipů, Čína v materiálech a komponentech, bez nichž se neobejde část západního průmyslu.

Vedle čipů by na summitu mělo zaznít i téma umělé inteligence, kterou obě země považují za strategickou technologii - zatím však nenašly společnou řeč.

Nedávno navíc Bílý dům obvinil Čínu z rozsáhlých krádeží amerických technologií v oblasti AI. „Vláda Spojených států má důkazy, že zahraniční subjekty, zejména z Číny, provozují rozsáhlé operace s cílem krást americkou AI,“ uvedl na síti X poradce Bílého domu pro vědu a technologie Michael Kratsios. „Podnikneme kroky k ochraně amerických inovací,“ dodal.

Čínské velvyslanectví ve Washingtonu tato obvinění odmítlo jako „nepodložená“. Dodalo, že Peking přikládá velkou důležitost ochraně práv duševního vlastnictví.

Washington chce udržet náskok v pokročilých čipech a modelech, Peking zase usiluje o přístup k technologiím, který mu americká exportní omezení ztěžují. Podle Reuters obě strany zvažují i formálnější rozhovory o AI, které by mohly řešit bezpečnostní mantinely a riziko nekontrolované eskalace technologické soutěže.

Peking dal najevo, že prioritním tématem pro něj bude Tchaj-wan. Čínský šéf diplomacie Wang I minulý týden při rozhovoru s Marcem Rubiem vyjádřil naději, že USA učiní ohledně samosprávného ostrova „správná rozhodnutí“. To znamená, že Spojené státy pro udržení stabilních vztahů s Pekingem musí dodržovat „princip jedné Číny“.

Wang I označil ostrov za „největší rizikový faktor“ pro vzájemné vztahy. Lidé zapojení do příprav Trumpovy návštěvy tvrdí, že zástupci Pekingu soukromě signalizují Trumpově administrativě, aby USA ohledně nezávislosti Tchaj-wanu změnily rétoriku.

Bez dalších podrobností dle agentury Reuters uvedli, že se to podobá žádosti, kterou Si vznesl vůči bývalému americkému prezidentovi Joeu Bidenovi v roce 2024 - Peking dlouhodobě tlačí na změnu americké rétoriky z „nepodporujeme nezávislost Tchaj-wanu“ směrem k „jsme proti nezávislosti Tchaj-wanu“.

Rétorický posun je více pravděpodobný než uzavření jakékoliv formální dohody ohledně Tchaj-wanu.

Jakákoli, byť sebemenší, formulační změna v americkém postoji však může ovlivnit to, jak si v Pekingu vyhodnotí míru odhodlání USA dále ostrov podporovat. Může tak vyvolat nové otázky ohledně bezpečnostních závazků Washingtonu v Asii.

V neposlední řadě bude zajímavé sledovat samotný uvítací ceremoniál v Pekingu.

Zatím není jasné, jaký protokol Peking zvolí, tradičně ale pro zahraniční představitele uplatňuje stupňovitý systém ceremonií, který zahrnuje 21 salv z děl a okázalé recepce ve Velké síni lidu na náměstí Tchien-an-men, případně skromnější setkání v závislosti na očekávaných výsledcích a postavení hostů.

Podle úředníka citovaného deníkem Washington Post se čínští představitelé v soukromí obávají, že příliš okázalé uvítání by mohlo vyslat nevhodný signál, že se Peking v době eskalujícího konfliktu chová vůči USA příliš vstřícně.

„Víme, že Trump miluje velkolepé ceremonie, ale Čína by také nerada, aby byla v této citlivé chvíli vnímána jako někdo, kdo se mu podbízí, a obává se, že uvítání ve větším stylu než v roce 2017 by bylo v rozporu s rolí Číny jako mírotvůrce a přítele Blízkého východu,“ dodal bývalý čínský diplomat Wang Ji-wej.