Článek
Na základě exekutivních příkazů amerického prezidenta Donalda Trumpa přestaly Spojené státy financovat chod stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která sídlí v Praze. Zároveň bylo na nucenou dovolenou posláno několik zaměstnanců Hlasu Ameriky. Informuje o tom agentura Reuters.
Souvisí to s rozhodnutím zredukovat na zákonné minimum agenturu pro globální média (USAGM), která zmíněné stanice financuje. Trump tento krok odůvodňuje redukcí federálního úřednického aparátu.
Rádio Svobodná Evropa v následném prohlášení potvrdilo, že dostalo oznámení o zastavení financování od americké vlády. Označuje to za dárek nepřátelům USA.
Budova centrály Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda v Praze.
Na rozhodnutí zareagoval český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle něj by bylo umlčení stanice Rádia Svobodná Evropa ztrátou nejen pro lidi žijící v nesvobodě, ale také pro ty, kteří věří v demokracii. Dále zdůraznil historickou důležitost, kterou toto rádio plnilo v Československu. „Když začalo vysílat Rádio Svobodná Evropa, bylo majákem pro ty, kterým totalita vzala pravdu. Peroutka, Tigrid a další exulanti bojovali slovem proti cenzuře a lžím. Dnes je situace stejná,“ napsal.
2/2 Od Běloruska po Írán, od Ruska po Afghánistán jsou RFE a Hlas Ameriky jedním z mála svobodných zdrojů pro lidi žijící v nesvobodě. Jejich umlčení by nebylo jen ztrátou pro ně, ale i pro nás všechny, kdo věříme v demokracii.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) March 15, 2025
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda je stanice, která vysílá do zemí východní Evropy, včetně Ruska a Ukrajiny. Za předchozího režimu byla v Československu spojená s fungováním disentu.
Zaměstnanci Hlasu Ameriky na překážkách
Rozhodnutí se týká i zmiňovaného Hlasu Ameriky, který vysílá ve více než 40 jazycích. Několik jeho pracovníků se s agenturou Reuters podělilo o e-mail, ve kterém jim je nařízeno vzít si správní volno s plným platem a výhodami, „dokud jim nebude řečeno jinak“.
Deník The New York Times uvedl, že velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky dostala od vedení oznámení, že jsou na „administrativních překážkách“. To znamená, že nemají chodit do práce, ačkoliv pobírají plnou výši platu. Novináři Hlasu Ameriky dále deníku řekli, že krok ohrožuje chod stanice, která vysílá od roku 1942.
Podle americké rozhlasové stanice NPR se to týká zhruba 1000 zaměstnanců Hlasu Ameriky, francouzská organizace Reportéři bez hranic mluví o všech zaměstnancích.
Právě organizace Reportéři bez hranic nařízení odsoudila a její generální ředitel Thibaut Bruttin prohlásil, že „ohrožuje svobodu tisku na celém světě a popírá 80 let americké historie podpory svobodného šíření informací“.
K situaci se také vyjádřil ředitel Komise pro ochranu novinářů (CPJ) Carlos Martinez de la Serna. „Je k neuvěření, že se Bílý dům snaží vykuchat kongresem financovanou agenturu, která podporuje nezávislou žurnalistiku, jež oponuje narativům autoritativních režimů,“ řekl dle CPJ Serna. „Vyzýváme proto všechny zástupce Kongresu k ochraně této důležité agentury, která poskytuje necenzurované zpravodajství do zemí, kde jsou novináři utlačovaní,“ dodal.
Předseda Národního tiskového klubu ve Washingtonu Mike Balsamo vydal na sociální síti X prohlášení, v němž se ohradil proti krokům americké vlády vůči Hlasu Ameriky.
„Hlas Ameriky po celá desetiletí přinášel posluchačům po celém světě nezávislou žurnalistiku založenou na faktech, často v místech, kde neexistuje svoboda tisku,“ uvedl Balsamo. Toto rozhodnutí podle něj „podkopává závazek Ameriky vůči svobodnému a nezávislému tisku“.
