Článek
To, o čem se mluvilo už od páteční roztržky v Bílém domě, se stalo realitou. Americký prezident Donald Trump v pondělí večer washingtonského času rozhodl, že pozastavuje miliardovou vojenskou pomoc Ukrajině, která se už přes tři roky brání ruské agresi.
Prezident podle zdrojů The New York Times (NYT) změní názor, až uvidí ze strany Volodymyra Zelenského „dobrou vůli“ k uzavření mírové dohody s Ruskem.
„Ten chlapík nechce, aby byl mír, dokud má podporu Ameriky,“ napsal Trump na své síti Truth Social ještě předtím, než rozhodnutí oznámil.
Stopka se týká především pomoci, která byla již dříve schválena, ale dosud nebyla vyplacena.
Ne zcela neznámá situace
Zatím není zcela jasné, o co přesně Kyjev přijde. Výše pozastavené pomoci by měla nicméně dosáhnout miliardy dolarů. Zablokované by měly být i dodávky, které už byly na cestě nebo například na překladištích v Polsku. Tamní premiér Donald Tusk později potvrdil, že americké dodávky skutečně přestaly proudit k ukrajinským hranicím.
Analytici se shodují, že krok neznamená bezprostřední ohrožení bojeschopnosti Ukrajiny – podle listu The New York Times (NYT) může díky vlastní výrobě a dodávkám z Evropy odolat několik týdnů, možná i měsíců. V podobném duchu se vyjadřují i ukrajinští politici.
„Skutečnost je taková, že pokud jde o její každodenní bojové potřeby, je Ukrajina na Spojených státech závislá mnohem méně, než tomu bylo před rokem,“ řekl NYT Michael Kofman z washingtonského think-tanku Carnegie Endowment for International Peace.
Narážel zřejmě na to, že loni na jaře trvalo několik měsíců, než se nakonec podařilo Kongresem protlačit balíček financí pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan v celkové hodnotě přes 90 miliard dolarů.
O zablokování se tehdy postarali republikáni, kteří chtěli zahraniční pomoc spojit s řešením situace na jižní hranici USA, které se tehdejší demokratická vláda podle nich dostatečně nevěnovala. Už loni republikány povzbuzoval právě Trump, tehdy ještě jako kandidát strany na prezidenta.
Tok již dříve schválené pomoci pak pomalu začal vysychat a pro Ukrajinu se situace postupně stala v podstatě existenčním problémem. Prezident Zelenskyj dokonce varoval, že pokud USA neposkytnou jeho zemi nový balík pomoci, Ukrajina válku prohraje.
Bidenova pomoc
Trumpův předchůdce Joe Biden během svého funkčního období rozhodl o dodávkách pomoci Ukrajině ve výši několika miliard dolarů, a to v rámci takzvané prezidentské pravomoci pro čerpání (Presidential Drawdown Authority, PDA).
Ty poslední – ze zásob Pentagonu – počítaly s dodáním například střel AIM-7, RIM-7 a AIM-9M pro protivzdušnou obranu, munice vzduch-země či obrněných mostních systémů.
Současný prezident od svého lednového nástupu žádnou novou pomoc prostřednictvím PDA neschválil. Není pravděpodobné ani to, že by v dohledné době nějakou pomoc schválil republikány ovládaný Kongres.
Dva až čtyři měsíce
Ukrajinci v úterý reagovali prohlášením, že jsou odhodláni pokračovat ve spolupráci s USA. Podle premiéra Denyse Šmyhala učiní vše, aby odolali ruské invazi navzdory Trumpovu rozhodnutí. To nastalo ve chvíli, kdy ruská ofenziva zpomaluje a Ukrajinci ohlásili opětovné osvobození několika vesnic.
I když podle analytiků dokáže Kyjev pokrýt „každodenní bojové potřeby“, problém by nastal, pokud by zastavení dodávek trvalo delší dobu. To by přišel o některé pokročilé zbraňové systémy.
Na to ostatně už v pondělí upozornil Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. „V čem je role Spojených států nezastupitelná, jsou systémy protivzdušné obrany, konkrétně její druhá vrstva ve formě mobilního raketového systému typu Patriot. Za ně jednoduše Evropa nemá adekvátní alternativu,“ přiblížil.
„Dále by byl problém i s raketami ATACMS, ty Evropa také nemá. To samé rakety HIMARS. Takže jsou tam určité prvky, které jsou velmi těžko nahraditelné a těžko zastupitelné,“ podotkl.
„Dopad bude velký. Řekl bych ochromující,“ předpověděl pak pro CNN Mark Cancian z think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Ukrajina podle něj dopady rozhodnutí pocítí během dvou až čtyř měsíců. „Nakonec se to projeví na frontové linii,“ dodal s tím, že v nejhorším případě by napadená země „musela přijmout nepříznivé – dokonce katastrofální – mírové řešení“.
Co Američané dodali
Zatím poslední bilanci americké pomoci Ukrajině zveřejnilo ministerstvo zahraničí 20. ledna, tedy v den inaugurace Donalda Trumpa.
Vyplývá z ní, že „od chvíle, kdy Rusko 24. února 2022 zahájilo svou předem promyšlenou, nevyprovokovanou a brutální invazi na Ukrajinu“, Washington Kyjevu poskytl vojenskou pomoc ve výši 65,9 miliardy dolarů. Od ruské anexe Krymu a rozdmýchání konfliktu na Donbasu pak jde v součtu o 69,2 miliardy dolarů.
Na Ukrajinu putovaly například tři baterie protivzdušné obrany Patriot, 12 vyspělých raketových systémů země-vzduch (NASAMS), více než 3000 protiletadlových střel Stinger, přes 40 vysoce pohyblivých dělostřeleckých raketových systémů (HIMARS) či více než dvě stovky 155mm houfnic a tři miliony dělostřeleckých nábojů.
V dodávkách ale bylo i na 1300 obrněných transportérů Bradley a Stryker, tisícovka vozidel odolných vůči minám či 5000 vojenských automobilů Humvee.
Součástí byly třeba i vrtulníky Mi-17, ruční palné zbraně a munice. A také obrněné sanitky či sady neprůstřelných vest a přileb. Nutno započíst i náhradní díly a servis.
