Článek
Všechny tři země doufají v nalezení diplomatického řešení otázky íránského jádra, zaznělo v pátek z Pekingu před začátkem jednání, jehož se zúčastnili čínský vicepremiér Ma Čao-sü, náměstek šéfa ruské diplomacie Sergej Rjabkov a Kazem Charibabadí, který zastává stejnou pozici v Íránu.
„Všechny strany by měly zachovat klid a zdrženlivost, aby se vyhnuly eskalaci íránské jaderné situace, nebo dokonce kráčení směrem ke konfrontaci a konfliktu,“ citovala televize al-Džazíra mluvčího čínského ministerstva zahraničí Maa Ninga.
Zmíněná eskalace přitom není vůbec vyloučená. Americký prezident Donald Trump minulý týden adresoval íránskému vedení dopis, v němž ho žádal o jednání s cílem zabránit Teheránu ve výrobě atomové bomby.
„Napsal jsem jim dopis, ve kterém jsem řekl, že doufám, že budou vyjednávat, protože pokud do toho budeme muset vstoupit vojensky, bude to pro ně hrozná věc,“ řekl Trump minulý pátek stanici Fox Business. „Raději bych uzavřel dohodu, nechci Íránu ublížit,“ dodal.
Dopis není veřejný, ale odborník na Írán Gregory Brew citoval na síti X své zdroje, podle nichž list zahrnoval i výhrůžku „masivní vojenskou akcí“, pokud by Írán odmítl vyjednávat. Případné rozhovory by se měly uskutečnit ve Spojených arabských emirátech.
„Tyranské vlády trvají na vyjednávání“
Nejvyšší íránský vůdce Alí Chameneí na dopis reagoval o den později. Aniž by Spojené státy přímo jmenoval, řekl, že „některé tyranské vlády trvají na vyjednávání“. Jejich cílem podle něj není řešení problémů, ale „dominance“, citovala ho stanice BBC.
Tlak ze strany americké administrativy souvisí se zjištěními jaderných expertů, podle nichž se Islámská republika v posledních letech značně přiblížila výrobě atomové bomby.
Rafael Grossi, generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), řekl, že Írán zvyšuje své zásoby uranu obohaceného na 60 procent, tedy těsně pod úroveň čistoty potřebné pro jadernou zbraň.
Teherán nicméně záměr vyrobit zbraň popírá a tvrdí, že v jaderném programu pokračuje čistě z civilních účelů. Takovému tvrzení ale věří málokdo - evropští politici jednali v posledních měsících s Íránci opakovaně, Izrael se pak několikrát nechal slyšet, že jadernou zbraň v rukách íránských ajatolláhů nikdy nedopustí.
Dá se tedy očekávat, že pokud nenajde svět řešení diplomatické, bude Írán čelit vojenskému útoku, ať už ze strany Trumpovy administrativy, nebo Izraele.
První smlouvu Trump vypověděl
Celý problém se přitom v minulosti už jednou podařilo vyřešit. V roce 2015 sepsaly světové mocnosti s Íránem mezinárodní smlouvu o kontrole jeho jaderného programu. Teherán ji podle všech svědectví jaderných inspektorů i diplomatů dodržoval.
Smlouva se ale nezabývala dalšími otázkami, jako je íránský program na vývoj balistických raket. Izraelská vláda Benjamina Netanjahua se cítila ohrožená a přesvědčovala partnery, že smlouva nefunguje. Donald Trump ji nakonec v roce 2018 jednostranně vypověděl a Írán se po čase opět vrátil k obohacování uranu na vysoký stupeň.
„Pokud se Teherán rozhodne vyrobit bombu, mohl by během několika týdnů obohatit dostatek uranu pro více hlavic,“ řekl BBC Alexander Bollfrass, který se pro Mezinárodní institut pro strategická studia zaměřuje na prevenci šíření jaderných zbraní. Samotná výroba zbraně by podle něj mohla zabrat asi rok.
Není zřejmě náhodou, že setkání ohledně íránského jaderného programu hostí Čína. Ta se snaží působit v roli zprostředkovatele, zároveň ji v době, kdy se Trumpova administrativa snaží rozbít čínsko-ruské partnerství, hodí zvýšení vlivu na Blízkém východě. Na tomto regionu je závislá z hlediska energií a angažovala se už jako mediátor mezi znepřátelenými mocnostmi Íránem a Saúdskou Arábií.
Jaderné zbraně v rukách íránských vládců sice nechtějí vidět ani vůdci v Moskvě a Pekingu, jako jedinou cestu ale na rozdíl od USA vidí jednání.
