Čtyři motivy, proč Trump bere Harvardu miliardy

Elitní americké univerzity jsou v nebezpečí, že přijdou o vitální zdroj peněz a mohly by při nejhorším scénáři čelit zániku. Takovému osudu se mohou vyhnout, pokud se podvolí požadavkům Donalda Trumpa.

Úředníci už školám po celé zemi pozastavili stovky milionů dolarů z federálních fondů na univerzitní výzkum. Na seznamu se ocitly Kolumbijská univerzita, Princeton, Cornell či Brownova univerzita.

Šéf Bílého domu nyní upřel svou pozornost na tu vůbec nejslavnější, nejstarší a také nejbohatší univerzitu v zemi - na Harvard. Zatím zmrazil 2,2 miliardy dolarů (přes 48 miliard korun) vyčleněné pro tuto univerzitu.

Vedení Harvardu, kde mimo jiné vystudovala celá řada expertů oceněných Nobelovou cenou, amerických prezidentů či soudců Nejvyššího soudu USA, Trumpovi vzkázalo, že se jeho agresivním požadavkům nepodřídí.

„Univerzita se nevzdá své nezávislosti ani se nevzdá svých ústavních práv. Harvard ani žádná jiná soukromá univerzita se nemůže nechat ovládnout federální vládou,“ napsal v dopise Bílému domu rektor Alan M. Garber.

Seznam Zprávy přinášejí čtyři hlavní motivy, které prezidenta k bezprecedentnímu útoku na univerzity vedou. Věnujeme se především nejnovějšímu konfliktu právě s Harvardovou univerzitou, na niž administrativa zatím uvalila vůbec nejvíce požadavků.

Konzervativci jsou už léta přesvědčeni, že elitní univerzity jsou ideologicky nakloněné doleva a styl výuky a profesorské sbory nepřátelské konzervativním myšlenkám.

„Je to logické. Univerzity podporují ve studentech neotřelé myšlení, nový, dosud nevyzkoušený přístup. Jsou od podstaty progresivní,“ řekla Seznam Zprávám profesorka Hunterovy univerzity se sídlem v New Yorku.

Své jméno vzhledem k současné „citlivé atmosféře“ odmítla zveřejnit. I Hunter College může brzy čelit Trumpovým požadavkům a hrozbám. „A nikdo z nás mu nechce dávat záminku,“ dodala.

Faktem nicméně zůstává, že z liberálního prostředí vycházejí mladí lidé, u nichž je větší šance, že se budou politicky klonit doleva, tedy k demokratům. Republikánská strana by na druhé straně mohla přijít o konzervativněji založené studenty.

Republikáni přitom dlouhodobě označují akademické prostředí za pro konzervativce přezíravé a nenávistné.

Konzervativní akademici Jon A. Shields a Joshua M. Dunn nedávno napsali knihu Passing on the Right, která se zabývá skrýváním identity pravicových akademiků. Termín passing přitom odkazuje na doby, kdy se Afroameričané světlejší kůže vydávali za bělochy, aby unikli rasové segregaci.

Autoři knihy napsali, že nebylo vůbec snadné konzervativní akademiky najít, protože své republikánství tajili. Jeden profesor sociologie dokonce požádal o schůzku se Shieldsem a Dunnem v parku vzdáleném kilometr od jeho univerzity. „Vzhledem k dramatičnosti tohoto setkání by si člověk mohl myslet, že skrývá něco skandálního. Ve skutečnosti tento profesor skrýval pouze fakt, že je republikán.“

Podle Donalda Trumpa na amerických univerzitách bují antisemitismus. Ministerstvo školství varovalo 60 univerzit, že by mohly čelit vážným následkům, pokud probíhající vyšetřování objeví na jejich kampusech projevy antisemitismu.

Pozastavení peněz Harvardu Trump ospravedlnil zejména tím, že instituce antisemitské nálady toleruje a nedokáže dostatečně chránit židovské studenty od verbálních útoků či výhrůžek násilí.

Podle někdejšího rektora Harvardu a bývalého ministra financí Lawrence H. Summerse je antisemitismus na Harvardu opravdu problém. „To, že něco říká Donald Trump, ještě neznamená, že je to špatně, a Harvard na antisemitismus reagoval příliš pomalu,“ napsal Summers na síti X.

Podle něj ale Trumpova administrativa ve svých údajných obavách z antisemitismu nejedná v dobré víře a upozornil na minulá znepokojivá prohlášení šéfa Bílého dmu.

„Pochválil (Trump) shromáždění lidí vyznávajících bělošskou nadvládu, na němž se skandovalo ‚Židé nás nenahradí‘, veřejně povečeřel s popírači holokaustu, navázal styky s německou stranou AfD, která se hlásí k nacismu, a odvolává se na stereotypy o bohatých Židech,“ napsal Summers ve sloupku pro The New York Times (NYT).

Harvard v pondělní reakci uvedl, že za posledních 15 měsíců provedl zásadní změny s cílem zlepšit klima na kampusu a bojovat proti antisemitismu včetně trestání studentů, kteří porušují univerzitní pravidla.

Už dříve Harvard přijal definici antisemitismu, která označuje některé kritiky Izraele za antisemitské. Vedení univerzity objasnilo, že na židovskou i izraelskou identitu se vztahují její antidiskriminační pravidla a pravidla proti šikaně.

Někteří židovští studenti a členové fakulty tuto deklaraci chválili, zastánci svobody projevu ale krok odsoudili.

Kritici elitních univerzit, včetně Harvardu, tvrdí, že při výběru studentů a vyučujících povýšily identitu nad dovednost. Prezident Trump si dokonce opakovaně stěžuje na „rasovou diskriminaci“ na vysokých školách, naznačuje přitom, že univerzity jsou stále více nepřátelské vůči bílým studentům.

Slíbil proto, že zruší programy univerzit zaměřené na rozmanitost, rovnost a inkluzi (DEI). Podle něj „podkopávají národní jednotu, protože popírají, diskreditují a ničí tradiční americké hodnoty“. Za ty Trump a jeho tým považují tvrdou práci a individuální úspěch. Bílý dům v prohlášení zaslaném Harvardu uvedl, že tyto hodnoty rozvrací právě důraz na identitu.

Harvard léta praktikoval takzvanou politiku afirmativní akce, která přihlíží k rovným příležitostem a bere v potaz etnicitu, sexuální orientaci či příslušnosti k pohlaví. V červnu roku 2023 ale Nejvyšší soud USA afirmativní akci označil za diskriminační a Harvard musel od této praktiky upustit.

Univerzita byla tehdy jedna ze dvou, která afirmativní akci před nejvyššími soudci hájila s tím, že se díky ní ke špičkovému vzdělání mohou dostat i Američané pocházejí z chudých rodin. Právníci Harvardu přitom zdůraznili, že rasa byla pouze jedním z faktorů v přijímacím řízení.

Donald Trump Harvardu pohrozil audity a kontrolami, které mají provádět jeho úředníci. Ti se mimo jiné mají zaměřit na plagiátorství u všech stávajících i budoucích profesorů.

„Harvard v posledních letech nedokázal dostát jak intelektuálním, tak občanskoprávním podmínkám, které ospravedlňují federální investice,“ uvádí se v dopise Trumpovy administrativy, v němž Harvardu oznámila pozastavení grantů a dohodnutých smluv.

Plagiátorství podle NYT konzervativní aktivisté používají jako obušek proti akademikům. Obvinění z „opisování“, které podněcovali přední konzervativní intelektuálové, bylo nakonec jedním z důvodů, proč loni z vedení Harvardu odstoupila Claudine Gayová, historicky první černošská rektorka univerzity.

Harvard nařčení přezkoumal a Gayové vytkl „neadekvátní citace“ a „duplicitní formulace bez náležitého uvedení autora“. V její práci ale neshledal „žádné porušení harvardských standardů pro nesprávné vědecké chování“.