Trump silně naznačil, že bude znovu kandidovat na prezidenta

„Kandidoval jsem dvakrát. Dvakrát jsem vyhrál. Podruhé jsem si vedl mnohem lépe než předtím. (…) A nyní, aby naše země byla opět úspěšná, bezpečná a velkolepá, to pravděpodobně budu muset udělat znovu,“ pronesl Donald Trump v říjnu na shromáždění v texaském Robstownu, a hodil tak do placu do té doby nejvýraznější znamení, že se chystá znovu kandidovat na amerického prezidenta.

Ve stejném duchu pak mluvil i ve čtvrtek při mítinku v Iowě. „Abych zajistil, že naše země bude úspěšná, bezpečná a skvělá, půjdu do toho (kandidatury) velmi, velmi, velmi pravděpodobně znovu,“ pronesl Trump k davu rozvášněných příznivců.

O jeho zájmu se nejen v médiích diskutuje již dlouho, zejména kvůli předpokladu, že Trump touží po „odplatě“ za svou prohru v roce 2020. Tehdy coby úřadující šéf Bílého domu prohrál souboj se současným prezidentem Bidenem a ještě o dva roky později se Trump odhodlaně drží příběhu, podle kterého mu volby byly ukradeny. Stejné přesvědčení vyjadřuje i řada republikánů.

Oficiálně Trump do boje o Bílý dům zatím nevstoupil. Podle agentury AP však ono pečlivě umístěné slovo „pravděpodobně“ z Trumpových řečnických výstupů možná zanedlouho zmizí. Asistenti bývalé hlavy státu se prý v tichosti připravují na novou prezidentskou kampaň, která by mohla začít brzy po všeobecných volbách.

Ty čekají Spojené státy už příští týden v úterý a občané během nich zvolí Sněmovnu reprezentantů, třetinu Senátu a tisíce zástupců ve státních zákonodárných a výkonných orgánech. Ačkoliv se těmto volbám nedostává takové pozornosti, jejich důsledky jsou důležité – obzvláště proto, že za oceánem teď funguje Kongres s jednou z nejtěsnějších většin v historii.

Již delší dobu se očekává, že demokraté ve volbách nejspíše ztratí svou převahu v obou komorách zákonodárného orgánu. Hlasování v polovině prezidentského mandátu bývá referendem, v němž voliči dají najevo, jak si stojí lidé, kteří jsou v zemi u moci. Také díky minulosti víme, že prezidentova strana v nich obvykle ztrácí pozice.

I když jsou letošní volby v mnoha ohledech výjimečné a nastíněný výsledek zdaleka není jistý, osud poražených by nyní mohl čekat právě Demokratickou stranu. Šestasedmdesátiletý Donald Trump by se tak podle AP mohl pokusit svézt na očekávané vítězné vlně republikánů a posunout se do čela prezidentské kandidátky strany.

„Na 95 % se chystá kandidovat,“ uvedl pro agenturu Reince Priebus, Trumpův bývalý ředitel kanceláře Bílého domu. „Skutečnou otázkou je, jestli se o funkci budou ucházet i další velcí vyzyvatelé. Pokud totiž prezident Trump bude kandidovat, pro jakéhokoliv republikána bude velmi obtížné ho porazit.“

Podle lidí z jeho okolí se Trump touží do politické hry vrátit. O další kandidatuře mluvil již před odchodem z Bílého domu, a to navzdory veškerým kontroverzím, které ho doprovází. Jednou z nich jsou například události 6. ledna minulého roku, kdy na budovu Kongresu zaútočil dav jeho příznivců, nebo kauza Mar-a-Lago, která se týká nepovoleného držení státních dokumentů.

Trumpovi asistenti teď ovšem směřují svou pozornost na první dva týdny po 8. listopadu, kdy zmiňované všeobecné volby proběhnou. Upozorňují ale, že o přesném datu oznámení kandidatury bývalý prezident ještě nerozhodl a že se vše může rychle změnit. Odložit by ho mohly zejména zpožděné výsledky voleb kvůli přepočítávání hlasů a případným druhým kolům.

Řada volebních soubojů se totiž jeví vyrovnaně a napínavě. Mnoho republikánských kandidátů, kteří museli nejdříve projít primárkami v rámci vlastní strany, uspělo právě díky Trumpově podpoře. Ten navíc v posledních týdnech kampaně ještě zintenzivňuje své úsilí jednotlivé kandidáty dotlačit k úspěchu, a to jak prostřednictvím reklamy, tak i pořádáním mítinků.

„Stále zde rezonuje jeho politika, ať už ji chceme označit jako trumpismus, nebo jinak. Jde o soubor postojů, které Trump ve veřejném diskurzu a ve veřejné politice zdůraznil/oživil a řada republikánských kandidátů v nich pokračuje,“ osvětlil pro Seznam Zprávy náladu za oceánem již dříve amerikanista Jan Hornát z FSV UK, jenž tento akademický rok působí na North Carolina State University v rámci Fulbright-Masarykova stipendia.

I když je Trump – zejména mezi radikálními republikány – stále populární, říjnový průzkum agentury AP-NORC ukázal, že nezanedbatelných 43 % z nich si nepřeje, aby v roce 2024 na prezidenta kandidoval. Kvůli této polarizaci proto mnozí lidé z Trumpova okolí naléhali, aby s oznámením kandidatury počkal až do druhé poloviny Bidenova volebního období, a nadcházející volby se tak neproměnily v referendum o exprezidentovi.

Podobně pak hovoří i průzkum USA Today / Suffolk University, který byl zveřejněn minulý týden a podle něhož si voliči obecně nepřejí, aby se Trump o druhé funkční období ucházel.

Trumpova pozice postupem času oslabila i přímo v řadách republikánů – 56 % z nich sice chce, aby znovu kandidoval, oproti červenci však jde o pokles v hodnotě několika procentních bodů. Stále je ale „mezi svými“ populárnější než Biden mezi demokraty.

Trumpova chapadla se nad blížícími se volbami motají i z dalšího důvodu: již dva roky totiž živí víru v neférovost hlasování. Výsledky z roku 2020 i nadále neuznává a od té doby rozsévá ve společnosti pochyby.

Vzhledem k tomu, kolik republikánů jeho přesvědčení sdílí, se někteří obávají, že stejný osud v podobě neuznání výsledků potká i letošní hlasování. Podle americké CBS totiž z celkem 595 republikánů, kteří se v letošních volbách ucházejí o celostátní funkce, pochybnosti o těch prezidentských vyjádřila více než polovina (306) z nich.

„Americká demokracie se ocitla pod útokem, protože poražený bývalý prezident Spojených států odmítl přijmout výsledky voleb z roku 2020. Odmítl přijmout vůli lidu,“ pronesl ve středečním projevu Biden a upozornil, že tento postoj v posledních dvou letech napájel „nebezpečný růst politického násilí a zastrašování voličů“.

Odmítání výsledků voleb podle něj dláždí cestu do chaosu, a vyzval proto Američany, aby se během voleb sjednotili v odporu proti „politickému násilí“. Podle Bidena budou v sázce demokratické instituce, a na voliče tak apeloval, aby v úváhách o tom, komu dají hlas, vzali v potaz budoucnost demokracie.