Putin souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu

Text průběžně aktualizujeme.

Ruský prezident Vladimir Putin během svého půl druhé hodiny trvajícího rozhovoru s Donaldem Trumpem souhlasil s přerušením útoků na energetickou infrastrukturu, a to na 30 dní. S odvoláním na informace z Kremlu a Bílého domu to napsala agentura Reuters.

Podle ní byla tématem hovoru i výměna 175 válečných zajatců. Prezidenti se rovněž měli dohodnout na „zřízení expertních skupin pro ukrajinské urovnání“.

„Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být již dávno ukončen upřímným mírovým úsilím v dobré víře,“ stojí v prohlášení Bílého domu, které na síti X zveřejnila Trumpova mluvčí Karoline Leavittová. Nezmiňuje nicméně, že válku na Ukrajině rozpoutalo v únoru 2022 Rusko celoplošnou invazí.

Prezidenti se rovněž měli shodnout, že na Blízkém východě budou bezodkladně zahájena jednání o příměří a trvalém míru na Ukrajině. Řeč měla rovněž přijít na Írán či „potřebu zastavit šíření strategických zbraní“.

Vyjádření Kremlu je obšírnější. Prezident podle něj již vydal rozkaz k zastavení útoků na energetické cíle.

Jinak ale opakuje veskrze to, co Putin nastínil už minulý týden. Jde například o „účinnou kontrolu“ jakéhokoliv příměří na linii konfliktu, požadavek na zastavení ukrajinské mobilizace či přezbrojování ozbrojených sil.

Zmiňuje i širší požadavek na „odstranění hlavních příčin krize“ - to v ruské praxi znamená otázku rozšíření NATO do střední a východní Evropy a otázku ukrajinské suverenity.

Podle serveru Meduza Trump rovněž od Putina slyšel, že klíčovou podmínkou pro zabránění další eskalaci a dosažení řešení „musí být úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a zpravodajské podpory Kyjevu“.

Rozhovor začal podle informací z Bílého domu začal v 15:00 SEČ. „Hovor probíhá dobře a stále pokračuje,“ napsal na síti X v jeho průběhu zástupce personální šéfky Bílého domu Dan Scavino.

„Konverzace skončila,“ oznámil podle TASS zhruba o půl šesté středoevropského času mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Prezidenti si telefonovali poprvé od schůzky v saúdskoarabské Džiddě, kde ukrajinští diplomaté kývli na Američany navržené 30denní příměří.

Putin po tomto jednání reagoval, že je připravený přistoupit na příměří, vytyčil ovšem několik požadavků. „Vycházíme z toho, že zastavení bojů musí vést k dlouhodobému míru a eliminovat základní příčiny celé krize,“ prohlásil.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak ale v úterý podle ČTK uvedl, že Kyjev nehodlá jednat ani o snížení počtu svých vojáků, ani se nevzdá území, které Rusko okupuje.

Trump telefonát avizoval v neděli, co přesně bude předmětem jednání, zůstávalo nejasné. Americký prezident pouze naznačil, jaká dvě témata budou schůzce dominovat. „Budeme mluvit o území. Budeme mluvit o elektrárnách,“ odpověděl na otázku, čeho by se mohly týkat možné ústupky, na nichž by se strany během vyjednávání mohly dohodnout.

Server Semafor s odvoláním na dva informované zdroje napsal, že američtí představitelé jednali mimo jiné o tom, že by se USA mohly snažit pokusit přimět OSN, aby rovněž uznala Krym za ruský. Konečný verdikt ale nepadl a jde o jednu z možností, upozornil.

Připomeňme, že současný šéf Bílého domu už během loňské předvolební kampaně tvrdil, že více než tři roky trvající konflikt dokáže ukončit během 24 hodin.

Jeho postup nicméně v posledních týdnech vedl k roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Toho nejprve označil za diktátora bez voleb, vše pak vyvrcholilo roztržkou před kamerami v Oválné pracovně Bílého domu, kam Zelenskyj přijel kvůli složitě dojednané dohodě o ukrajinských nerostných surovinách. K jejímu podpisu ale nakonec nedošlo.

Spojené státy následně dočasně pozastavily vojenskou pomoc Ukrajině i sdílení zpravodajských informací. Obojí obnovily právě až poté, co Kyjev souhlasil s příměřím.