Trump zvažuje dát Kyjevu bezpečnostní záruky, pozval Zelenského do USA

Vážení čtenáři, online přenos, který informoval o jednání amerického a ruského prezidenta, končí. Děkujeme za pozornost.

Rusko podmiňuje ukončení své ofenzívy na Ukrajině tím, že se Kyjev stáhne z východní Doněcké oblasti. Ruský prezident Vladimir Putin to řekl na páteční schůzce na Aljašce svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, píše list Financial Times s odkazem na informované zdroje. Moskva v takovém případě zastaví svá vojska v jižní Chersonské oblasti a jihovýchodní Záporožské oblasti.

Evropští lídři jsou pozvaní na pondělní schůzku ve Washingtonu, kde spolu budou jednat americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj, píše podle agentury Reuters list New York Times (NYT). Hovořit budou o výsledcích Trumpovy páteční schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o příměří na Ukrajině.

Zelenskyj už dnes zdůraznil, že je důležité, aby se do rozhovorů o ukončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské agresi, zapojila kromě Spojených států i Evropa.

Západ si musí zachovat jednotu, neboť hra o budoucnost Ukrajiny, bezpečnost Polska a celé Evropy vstoupila do rozhodující fáze. Uvedl to v sobotu polský premiér Donald Tusk v reakci na páteční summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem na Aljašce.

„Dnes je vidět ještě jasněji, že Rusko si váží výlučně silných, a Putin se ještě jednou převedl jako chytrý a bezohledný hráč. Proto je tak důležité zachovat jednotu celého Západu,“ napsal Tusk na sociální síti X.

V neděli se uskuteční videokonference lídrů tzv. koalice ochotných, den před návštěvou ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského ve Washingtonu, oznámil podle agentur úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Zda se zúčastní i český premiér Petr Fiala, ČTK zjišťuje.

Schůzce bude podle agentury Reuters předsedat Macron společně s německým kancléřem Friedrichem Merzem a britským premiérem Keir Starmerem. Videokonference začne podle agentury AFP v 15 hodin. Cílem schůzky je připravit další kroky v úsilí o ukončení války na Ukrajině.

Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko.

Berlín vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války a Ukrajinu ujišťuje, že se může spolehnout na solidaritu Německa, uvedl kancléř Friedrich Merz na síti X.

„Ukrajina se může spolehnout na naši neochvějnou solidaritu, protože usilujeme o mír, který ochrání zásadní bezpečnostní zájmy Ukrajiny a Evropy,“ uvedl Merz.

Americký prezident Donald Trump hovořil po schůzce s Putinem s evropskými lídry. Podle dvou zdrojů agentury Reuters se na jednání diskutovalo o možných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu mimo rámec NATO, avšak podobných článku 5 Severoatlantické aliance.

Šéf Bílého domu však dosud výslovně nepotvrdil, že se USA budou podílet na bezpečnostních garancích pro Ukrajinu. Řekl pouze, že se v této otázce s Putinem „v zásadě shodli“. Jeden ze zdrojů uvedl, že si evropští lídři chtěli ujasnit, jakou podobu by role USA měla, ale že k tomu zatím nebyly žádné podrobnosti.

„Je to důležitý pokrok, který bude mít zásadní význam při odrazování Putina,“ uvedl Starmer podle agentury Reuters s odkazem na údajnou americkou ochotu poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky.

Kyjev usiluje o vstup do NATO, podle něj by se jednalo o nejlepší garance pro bezpečnost země, kterou Rusko před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadlo. Členství Ukrajiny ale nemá podporu všech 32 členů aliance a rezolutně ho odmítá také Moskva. Článek 5 považuje jakýkoliv útok vedený na jednoho člena aliance za útok na všechny.

Jednání Donalda Trumpa a Vladimira Putina skončilo sice bez dohody, ale jestli šlo o vymezení pozic, jak avizoval Trump, tak summit úkol z části splnil. Putin do proslovu skryl svůj maximalistický požadavek.

Z Putinova proslovu jsou zásadní především dvě slova - „kořeny konfliktu“. Jde totiž o dlouho zažité slovní spojení Kremlu, který ho používá jako shrnující pojem pro dlouhou řadu údajných důvodů, proč podle něj k válce „muselo“ dojít.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi, píše Reuters. Hlava Ukrajiny se takto vyjádřila po pátečním setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce.

„Bezpečnost musí být zaručena spolehlivě a dlouhodobě se zapojením jak Evropy, tak Spojených států,“ uvedl Zelenskyj na X po telefonátu s evropskými lídry. Kromě toho vyzval k okamžitému ukončení zabíjení, zastavení palby na bojišti i ve vzduchu, propuštění všech válečných zajatců a unesených dětí a pokračování tlaku na Rusko, dokud agresi neutne.

„V rozhovoru s prezidentem Trumpem jsem řekl, že sankce by měly být zpřísněny, pokud se neuskuteční třístranné jednání nebo pokud se Rusko pokusí vyhnout čestnému ukončení války,“ uvedl dále Zelenskyj. Nelze podle něj jednat o Ukrajině, včetně jejího území, bez Ukrajiny.

Pokračování tlaku na Rusko a posílení Ukrajiny je nezbytné pro dosažení míru, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj musí čelit důsledkům za to, že válku protahuje.

„Strategie míru skrze sílu zůstává naší prioritou. Zvýšený tlak na Moskvu a posílení Ukrajiny jsou klíčovými prvky pro dosažení míru,“ napsal Sybiha na X. „Jedině jeho činy jsou skutečnými ukazateli toho, zda je skutečně ochoten ukončit svůj teror a agresi,“ uvedl.

Kyjev si podle něj cení pozitivních signálů Spojených států ohledně jejich ochoty pracovat na vytvoření „spolehlivé infrastruktury bezpečnostních záruk“ pro Ukrajinu. „Podporujeme také snahy prezidenta Trumpa zorganizovat třístranné setkání lídrů Ukrajiny, USA a Ruska,“ dodal Sybiha.

Páteční americko-ruský summit představuje krok k míru, uvedl italský vicepremiér Matteo Salvini. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eidea ruský prezident Vladimir Putin svými výroky o příčinách konfliktu ospravedlňoval invazi na Ukrajinu, napsal web The Guardian.

Slova o tom, že Rusko od Kyjeva a evropských metropolí očekává, že vše přijmou konstruktivně a nebudou klást žádné překážky míru na Ukrajině, odsoudila litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová. Putin podle ní opět použil manipulativní taktiku a skryté vyhrůžky vůči Ukrajině a Evropě.

Vrchní ředitelka sekce bezpečnostní a multilaterální a politická ředitelka ministerstva zahraničí Veronika Stromšíková očekává, že Trump v pondělí Zelenskému sdělí obsah jednání s Putinem a bude chtít slyšet návrh dalšího postupu.

„Myslím si, že Trump bude tlumočit Zelenskému obsah diskuse s Putinem. A bude od něj chtít slyšet, podle jakých parametrů by Zelenský byl ochotný postupovat dál, aby se směřovalo k ukončení konfliktu. Myslím si, že to bude hlavně sdílení informací a zjišťování, jaká je vize Zelenského,“ řekla Stromšíková.

Stromšíková doplnila, že při středeční sérii telefonátů evropských a amerických lídrů byla znát mnohem větší míra porozumění evropskému postoji k ruské roli ve válce, než diplomaté dosud zažívali.

„Byla tam zjevná vůle postupovat společně s Evropou a rozhodně jsme neslyšeli nic, co by nám mělo připadat nepřijatelné. Myslím si, že Putin pochopil, že USA jsou v plné koordinaci s Evropou a Ukrajinou,“ uvedla Stromšíková.

Skupina evropských lídrů v sobotu ve společném prohlášení vyjádřila pokračující podporu Ukrajině a odhodlání nadále vyvíjet tlak na Rusko. Dodala, že příštím krokem po páteční schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce musí být další jednání zahrnující i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Společné prohlášení podepsali mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prohlášení bylo vydáno poté, co Trump s evropskými lídry telefonicky hovořil po jednání s Putinem.

Von der Leyenová na X uvedla, že silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ pro jakýkoliv mír a ukončení války na Ukrajině. „EU úzce spolupracuje se Zelenským a Spojenými státy na dosažení trvalého míru,“ poznamenala.

Petr Kolář, někdejší ambasador v USA i Rusku a poradce prezidenta věří, že z jednání mezi Trumpem a Putinem ještě zůstalo něco „za oponou“. „Opravdu doufám, že něco nevíme. Pokud by to totiž mělo být pouze to, co víme, tak je to ostuda,“ míní.

Z aljašského Anchorage navíc podle něho odjel ruský prezident Vladimir Putin s jedním nemalým vítězstvím: byl legitimizován. „A je zpět na světovém pódiu, Rusko je opět vnímáno jak o velmoc a partner,“ poznamenává Kolář.

Výsledky pátečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podle premiéra Petra Fialy (ODS) potvrdily, že Spojené státy a jejich spojenci hledají cesty k míru na Ukrajině. Putin podle něho ale usiluje o co největší územní zisky a obnovení sovětského impéria.

Americký prezident Donald Trump po schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce a telefonátech s lídry Ukrajiny a Evropy uvedl, že nejlepší cestou ke konci války je mírová dohoda, nikoliv pouze příměří na Ukrajině. Šéf Bílého domu to v sobotu oznámil na své sociální síti.

Evropští lídři před summitem v Anchorage uvedli, že nezbytným předpokladem pro jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině je příměří. Na bezpodmínečný klid zbraní naléhá taky Ukrajina. Naopak Moskva příměří odmítá bez splnění svých podmínek a tlačí na širší dohodu ohledně Ukrajiny, kterou před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadla.

Podle armádního generála ve výslužbě a bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého přenesl Donald Trump po jednání s Vladimirem Putinem odpovědnost za finální řešení konfliktu na prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. K dohodě na zastavení vzdušných operací a přistoupení k příměří podle něho na schůzce konané nedošlo.

Vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný uvedl, že vystoupení Trumpa však na něho nepůsobilo tak, že by předložil Ukrajině a Evropě nějaké ultimátum. Pokud by zástupci evropských zemí a Ukrajiny přijali výsledek schůzky Trumpa s Putinem, otevřelo by to podle Kopečného cestu k jednání Zelenského s Putinem.

„Je zřejmé, že prezident Trump, jak měl důrazná vyjádření na adresu Ruska o zastavení vzdušných operací a přistoupení k příměří, tak to pravděpodobně dosaženo nebylo. To by se muselo objevit alespoň nějakou zmínkou. Spíše přenesl odpovědnost finálního řešení na prezidenta Zelenského,“ řekl Šedivý.

Putin podle něho polichotil Trumpovi, když řekl, že je jeden z mála lidí, který chápe národní zájmy Ruska. „Což defacto ukazuje na to, že se celé jednání asi neslo v duchu, že Rusko má právo získat a udržet si některá území, která v současné době drží,“ doplnil Šedivý. Pokud by Ukrajina takovou dohodu odmítla, bylo by podle Šedivého jedním z možných důsledku ukončení vojenské podpory ze strany USA.

„Neznáme závěry, nevíme, co řekne Trump Zelenskému, ale jedna možnost je, že se z toho Spojené státy úplně stáhnou a nechají pomoc Ukrajině zcela na evropských státech, což by zejména v oblasti základních a nejvýkonnějších zbraní byl určitý problém,“ řekl Šedivý. Některé druhy zbraní podle něho Evropa v současné chvíli nemá k dispozici.

Místopředseda ANO Karel Havlíček považuje jednání amerického a ruského prezidenta za první krok bitvy velmocí. Nebylo podle něj reálné očekávat, že se na prvním setkání domluví ukončení války. Může to být ale začátek jejího konce, napsal ČTK.

„Musím znovu zopakovat, že kdyby Evropa v průběhu roku 2024 měla větší odvahu, nemusel dnes tahat za delší konec provazu Trump,“ uvedl Havlíček. Podle něj je potřeba mít na paměti, že ukončení války by mělo být v souladu i s ukrajinskými zájmy. Čím déle se však bude válčit, tím méně tomu tak bude.

Šéf SPD Tomio Okamura vnímá výsledek schůzky spíše jako politický signál ochoty komunikovat. Západ podle něj bude muset přijmout kompromisy, které dříve odmítal, uvedl na sociální síti X.

Podle Okamury je ruská pozice neměnná od února 2022. Putin ji na schůzce zopakoval, Trump mluvil stručně a mlhavě. „Summit tedy nepřinesl zásadní průlom, ale otevřel kanál pro další diskusi. Výsledkem je spíše politický signál ochoty komunikovat než konkrétní věci,“ uvedl předseda SPD.

Donald Trump vysněné dohody nedosáhl. Když narazil u Vladimira Putina, přehodil peška (opět) Volodymyru Zelenskému. Ukončení války je teď prý na něm. Sankce, kterými Trump ještě nedávno Moskvě hrozil za protahování její útočné války, jsou v nedohlednu. Putin mezitím jenom originálně zopakoval, že je třeba odstranit „prapůvodní příčiny“ války a obvinil Ukrajinu a proradné Evropany.

Zní to jako fiasko. Při hlubším ohledání ale výsledek není tak docela jednoznačný.

Svět je po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce bezpečnějším místem, napsal v sobotu na facebooku maďarský premiér Viktor Orbán. Obě velmoci podle něj přestaly s ničením vzájemné spolupráce.

„Léta jsme sledovali, jak dvě největší jaderné mocnosti ničí rámec své spolupráce a posílají si vzkazy,“ napsal Orbán. „Tomu je nyní konec. Svět je dnes bezpečnějším místem než včera,“ dodal.

Maďarský premiér, který čelí kritice za svůj příklon k Putinovi navzdory tři a půl roku trvající rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu, tento týden uvedl, že Rusko válku proti Ukrajině vyhrálo a zbývá otázka, kdy to Západ podporující Ukrajince uzná.

Evropa podle Orbána promeškala příležitost jednat s Putinem, když byl u moci americký prezident Joe Biden, a nyní jí hrozí, že o její budoucnosti bude rozhodnuto bez její účasti.