Článek
„Sněmovna se těší, že tyto dokumenty neprodleně obdrží a přezkoumá,“ uvedla v reakci na úterní rozhodnutí Nejvyššího soudu předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Zveřejnění daňové evidence exprezidenta Donalda Trumpa, kterou díky verdiktu může kongresový výbor žádat po ministerstvu financí, je podle ní nezbytné pro ochranu veřejného zájmu, obranu národní bezpečnosti a vyvození odpovědnosti veřejných činitelů.
Když Trump ještě řídil Bílý dům, ministerstvo odmítlo jeho záznamy vydat. Administrativa současné hlavy státu Joea Bidena ovšem konstatuje, že sněmovní výbor, který se obecně zabývá zejména daněmi a clem, má právo přezkoumat daňová přiznání všech daňových poplatníků, a to včetně prezidenta.
S tím již souhlasily soudy nižší instance a nyní i soud nejvyšší. Trump ovšem tvrdí, že sněmovní orgán, jehož členové jsou převážně demokraté, překračuje své pravomoci a jeho daňové záznamy chce jen proto, aby je mohl zveřejnit. Jednání výboru proto považuje za politicky motivované.
Když odmítl zveřejnit daňové záznamy, porušil Trump moderní tradici prezidentů a prezidentských kandidátů. Nový verdikt je pro něj navíc velkou prohrou, jelikož odtajnění se brání již několik let, samotná právní bitva se táhne přes tři roky.
Rozhodnutí je pro Trumpa o to hořčejší, že hned tři z devíti členů Nejvyššího soudu sám jmenoval a konzervativní soudci mají v tribunálu celkově převahu.
Snaha o nahlédnutí do Trumpových finančních záznamů zintenzivnila, když vládu nad Sněmovnou reprezentantů v roce 2019 převzali demokraté. Ti mimo jiné disponují svědectvím bývalého Trumpova právníka, podle kterého se exprezident chlubil nadsazováním hodnoty svého majetku. Díky tomu se mohl snáz dostat k půjčkám.
Ve chvíli, kdy chtěl platit nižší daně, exprezident svůj majetek naopak podhodnocoval.
Těmito obviněními se zabývají i státní orgány a jejich součástí jsou i Trumpovy děti. Prokurátoři v New Yorku totiž prověřují společnost Trump Organization, rodinnou firmu bývalého prezidenta, ve které mohlo docházet k daňovým podvodům a dalším trestným činům. Momentálně zde probíhají dvě řízení – občanskoprávní a trestní.
Trestní vyšetřování je zatím klidnější, v rámci občanskoprávního však již byla podána žaloba. Ta by mohla vést k tomu, že Trump Organization přestane ve své současné podobě existovat a dojít by mohlo také na sankce. Vše by nakonec mohlo vést i k zahájení nového trestního vyšetřování.
Trumpovým financím se věnovala i mnohá média. Exprezident například podle zjištění listu The New York Times (NYT) v 11 z 18 novináři zkoumaných let nezaplatil žádné daně z příjmu a v roce svého zvolení do funkce měl zaplatit pouze 750 dolarů, tedy zhruba 17 600 korun. Trump odmítá, že by se dopustil něčeho protiprávního.
Přesto se kdekdo dívá na Trumpovo podnikání podezřívavě a jeho opakované pokusy udržet daňová přiznání v tajnosti logicky vyvolávají zvídavou otázku: Proč?
Tajemství daňových přiznání
S několika potenciálními odpověďmi přišel politický komentátor Chris Cillizza z americké CNN. První z důvodů by podle něj mohl být takový, že Trump není tak bohatý, jak tvrdí. Poté, co v roce 2015 zahájil svou prezidentskou kampaň, hlásal, že jeho jmění dosahuje 10 miliard dolarů. Časopis Forbes ale reálnou částku již tehdy odhadl na méně než polovinu.
Trumpův návrat na Twitter
Uživatelé twitteru se v anketě nového majitele internetové platformy Elona Muska těsnou většinou vyslovili pro obnovení twitterového účtu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Musk vzápětí po ukončení hlasování oznámil, že účet exprezidenta a miliardáře bude obnoven. Tak se i stalo, ale Trump v sobotu prohlásil, že nemá zájem se na twitter vracet.
Dále by daňová přiznání mohla odhalit, že exprezident opravdu neplatí (nebo alespoň neplatil) svůj podíl na daních, přestože neustále tvrdí, že jím odváděná suma je dostatečně velká. To ostatně nastiňují i výše popsaná zjištění NYT.
Trumpovi by se pak mohlo vymstít i tvrzení, že před více než 10 lety utrpěl velké ztráty, kvůli kterým pak v roce 2010 požádal o vrácení daně ve výši 72,9 milionu dolarů. Daňový úřad v souvislosti s tím zahájil kontrolu, která probíhá dodnes, a je tak možné, že bývalý prezident jednoduše nechce, aby se otázka vrácení peněz znovu otevřela.
Čtvrtým kamenem úrazu by mohl být scénář, podle kterého by Trump mohl mít na účtu důkazy o půjčkách, které obdržel ze zahraničí, ať už od vlád nebo jednotlivců. Díky svědectví bývalého Trumpova důvěrníka Michaela Cohena v Kongresu je totiž známo, že bývalý prezident byl zapojen do potenciální výstavby takzvané Trump Tower v Moskvě.
Trump znovu zabojuje o Bílý dům
Donald Trump se v roce 2024 bude znovu ucházet o Bílý dům. Někdejší republikánský prezident už podal na úřadech dokumenty potřebné pro svou kandidaturu v prezidentských volbách.
Zveřejnění daňových přiznání by mohla odhalit i to, jak Trump přistupuje k charitám – veřejnosti momentálně není zcela jasné, jak štědrý k nim v posledních desetiletích byl. Přestože žádné nařízení nenutí americké boháče, aby poskytovali dary charitě, mnozí to dělají a veřejnost to od nich často očekává.
Trumpovi by mohlo uškodit, pokud by se prokázalo, že nebyl tak štědrý, jak se snažil tvrdit, a to obzvláště v době, kdy odstartoval kampaň za své znovuzvolení do Bílého domu.
Co se v daňových záznamech doopravdy ukrývá, však stále není jasné. Informace v daných dokumentech by Trumpovi nicméně mohly v budoucnu zavařit i v případě vyšetřování, jejichž předmětem je on a jeho byznys již nyní. Členové sněmovního výboru nyní doufají, že daňová přiznání obdrží do příštího týdne.
