Článek
Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně odpověděl na otázku, jaké ruské ústupky vlastně obsahuje jeho plán na ukončení války.
Stalo se tak v Bílém domě během schůzky s norským premiérem Jonasem Gahrem Storem. „To, že zastaví válku. Že přestane s dobýváním celé země.“
Slova jsou potvrzením trendu, kterým nová americká administrativa na válku nahlíží: V dlouhodobé perspektivě by se Ukrajina ve válce nedokázala ubránit a silnější Rusko s většími materiálními a lidskými zdroji by ji přetlačilo.
Americký prezident to již jednou naznačil v rozhněvané reakci na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který odmítl uznat okupovaný poloostrov Krym za součást Ruska. „Nikdo ho nenutí. Ale když bude pokračovat ve válce, může ztratit celou zemi,“ napsal Trump.
Krym zůstane ruský, řekl Trump
V pátečním rozhovoru pro časopis Time pak Trump prohlásil, že s návratem poloostrova pod ukrajinskou kontrolu nepočítá. „Krym zůstane ruský. A Zelenskyj tomu rozumí a každý tomu rozumí, že tak to je už dlouho. Bylo to tak dlouho předtím, než se objevil Trump. Znovu, tohle je Obamova válka,“ řekl v narážce na amerického exprezidenta Baracka Obamu, který vládl v době anexe Krymu.
Anexe Krymu
Není třeba jít do detailů, připomeňme jen základní obrysy průběhu anexe Krymu.
Bylo neuvěřitelné, že to šlo tak hladce. „Zelení mužíčci“, jak jim začali říkat novináři, se 27. února 2014 vyrojili na Krymu a obsazovali strategická místa a instituce. Nezasvěceným, a těch byla naprostá většina, to připadalo spíš jako nějaké operetní představení než válečná akce. Není přece možné, že ti „mužíčci“ jsou příslušníci ruských speciálních jednotek a že ruský prezident Vladimir Putin prostě za bílého dne krade Krym. Ale bylo to možné.
Trump už dříve řekl, že Ukrajina měla v roce 2014 na Krymu bojovat, pokud si ho chtěla ponechat. „Vzali by mi ho (Krym) stejně jako se to stalo Obamovi? Ne, nestalo,“ zopakoval pro Time svou oblíbenou myšlenku, že za jeho vlády by nikdy válka mezi Ruskem a Ukrajinou ani nezačala.
Trump také znovu obvinil Ukrajinu z rozpoutání války s Ruskem. „Myslím, že začátek války způsobilo, když začali mluvit o přistoupení k NATO.“
Americká delegace na summitu v Paříži minulý týden prezentovala návrh mírového plánu směrem k Ukrajincům tak, že je pro ně výhodný, protože zakonzervuje frontovou linii v současném stavu. Což by znamenalo, že by Ukrajina ztratila Ruskem už okupovaná území, ale neztrácela by další.
Americký návrh příměří
Agentura Reuters v pátek získala kompletní znění návrhu, který Spojené státy v Paříži předložili spojencům. Obsahuje body, o nichž už dříve média spekulovala.
Předkládáme český překlad dokumentu, jak ho zveřejnila agentura.
Ruský pozemní postup se ale v uplynulých měsících zpomalil a od lednového dobytí města Kurachove se okupanti nijak výrazně neposunuli. Naopak ukrajinská armáda osvobodila část Pokrovsku a okolí.
Rusko má kapacity válčit do roku 2028
„Trump už několikrát naznačil, že podle jeho názoru Ukrajina nebude schopná se bránit, když Spojené státy z konfliktu úplně vycouvají. Proto říkal, že Zelenskyj nemá karty a podobné věci,“ komentoval slova amerického prezidenta pro Seznam Zprávy Filip J. Scherf ze St. Andrews University ve Skotsku, autor knihy Rusko – ztracená země.
„Zřejmě také má zpravodajské informace o tom, že Putin je připraven pokračovat ve válce. Ostatně britský královský bezpečnostní a zahraničněpolitický institut RUSI – Royal United Service Institute – na základě svých zdrojů napsal, že Rusko má kapacitu a sílu vést válku proti Ukrajině určitě do roku 2028. Možná až do roku 2030, podle cen ropy a zemního plynu. Myslím, že je to přesná analýza,“ dodal Scherf.
Americký prezident Donald Trump během středeční schůzky v Oválné pracovně.
Americký návrh na příměří a mírovou dohodu podle veřejně dostupných informací počítá s tím, že Ukrajina nemusí nijak omezovat počet a výzbroj svojí armády a že vojenská pomoc západních zemí může pokračovat.
Moskva ale požaduje, aby ukrajinská armáda měla méně než sto tisíc vojáků, aby nedisponovala raketami s doletem do Ruska a aby jí jiné státy přestaly dodávat zbraně. To ale Trump Rusům – alespoň oficiálně – neslíbil. Jeho zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg prohlásil jednoznačně, že „vstup Ukrajiny do NATO není na stole“.
Ve čtvrtek odpoledne Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že „není šťastný“ z bombardování ukrajinských měst a že je to „špatně načasované“.
„Vladimir, STOP!“ napsal doslova v úvodu svého postu, kterým reagoval na smrt 12 lidí po ruském čtvrtečním náletu na Kyjev. Přesto Rusové pokračovali v ostřelování: V pátek ráno zemřeli tři lidé po dopadu raket na město Pavlodar východně od Dnipra.
Witkoff znovu v Moskvě
Zatímco armáda masivně bombarduje ukrajinská města už dva týdny, ruští politici občas vypustí také slova o blížící se dohodě.
Podle deníku Financial Times řekl Putin Trumpovu zvláštnímu zmocněnci Steveu Witkoffovi, že je ochoten za určitých podmínek ukončit válku na současné frontové linii. Nikdo v Moskvě nebo Washingtonu to ale nepotvrdil.
V pátek Witkoff znovu přiletěl do Moskvy, kde se v Kremlu setkal s Putinem. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl v rozhovoru pro televizi CBS News, že dohoda je blízko, ale ještě zbývá doladit některé detaily.
Steve Witkoff
- Právník a developer, který se desítky let pohyboval na newyorském trhu, kde se seznámil i s Donaldem Trumpem.
- Diplomacii se v minulosti nikdy nevěnoval. Trump ho na začátku druhého prezidentského mandátu jmenoval zvláštním vyslancem pro Blízký východ.
- Už v posledních týdnech předchozí administrativy pomáhal týmu Joea Bidena dojednat příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás.
- I přes svůj titul se výrazně angažuje také v jednáních o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.
Se Stevem Witkoffem se Trump zná z newyorského realitního trhu, po nástupu do úřadu mu svěřil jednání o urovnání válek v Gaze i na Ukrajině.
