Trump nabídl Kyjevu vřelejší slova. Po roztržce chce ale prý zvýšit požadavky

Ukrajina si po nočním projevu amerického prezidenta před Kongresem oddechla. Donald Trump se na adresu Ruskem napadené země vyjádřil smířlivě, což pro Ukrajinu znamená povzbuzení v době, kdy se vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem ocitly v nejhorším stavu od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Vztahy zkalila páteční schůzka prezidentů Spojených států a Ukrajiny v Bílém domě, při které se obě hlavy státu před kamerami pohádaly a Volodymyr Zelenskyj musel z jednání odejít předčasně. V pondělí následovalo Trumpovo rozhodnutí pozastavit veškerou americkou vojenskou pomoc Ukrajině do doby, než bude země připravená na jednání o míru s Ruskem.

„Dopadlo to mnohem lépe, než mohlo,“ komentoval Trumpův projev v Kongresu pro britskou stanici BBC ukrajinský opoziční poslanec Mykola Kňažyckyj. Ačkoli podle něj nebyl prezidentův projev v otázce Ukrajiny příliš specifický, považuje ho za důležitý krok k nápravě vztahů.

Projev přivítal i další poslanec Oleksij Hončarenko. Domnívá se, že teď je načase, aby si Ukrajina „stanovila své červené linie“ pro debaty o míru.

Trump v Kongresu citoval z dopisu, který dostal od Zelenského. Prezident v něm prý vyjádřil vděk za americkou pomoc proti ruské invazi a také napsal, že je ochotný se vrátit k jednání a podepsat dohodu o sdílení ukrajinských nerostných surovin, o kterou Trump usiluje od svého lednového návratu do prezidentského úřadu.

„Opravdu si vážíme toho, kolik toho Amerika udělala pro to, aby pomohla Ukrajině udržet si svou suverenitu a nezávislost. Pokud jde o dohodu o nerostných surovinách a bezpečnosti, Ukrajina je připravena ji podepsat kdykoli, kdy se vám to bude hodit,“ napsal podle Trumpa Zelenskyj. Zmíněnou dohodu měli prezidenti podepsat v pátek v Bílém domě.

„Cením si toho, že poslal tento dopis,“ prohlásil Trump. On i jeho viceprezident J. D. Vance během oné schůzky v Bílém domě (a další republikáni po ní) kritizovali Zelenského za to, že údajně Spojeným státům dostatečně nevyjadřuje vděk za jejich pomoc.

Ukrajinský prezident několikrát prohlásil, že to není pravda a děkoval Američanům opakovaně. V pondělí pak ukrajinský parlament v oficiálním prohlášení Washingtonu poděkoval, krátce nato přišlo zmíněné oznámení o pozastavení americké vojenské pomoci.

Trump v Kongresu neřekl, jestli se chystá dojednanou dohodu o nerostných surovinách s Ukrajinou podepsat, jak se spekulovalo před jeho projevem. Ostatně ještě v neděli americký ministr financí Scott Bessent, který byl jedním z těch, kdo vedl se Zelenským jednání o dohodě, odmítl, že by byl dokument dále na stole.

„V současné době ne,“ odpověděl na dotaz stanice CBS.

Několik zdrojů stejné americké televize z Trumpovy administrativy pak uvedlo, že dohoda není zcela zahozena. Prezident teď prý chce změnit parametry dohody, aby byla „větší a lepší“, řekl jeden ze zdrojů.

Ve středu pak britský deník Financial Times informoval o dalším Trumpově kroku proti Ukrajině. Spojené státy podle zdrojů listu pozastavily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, což by mohlo omezit schopnost země útočit na ruské vojenské cíle.

Zelenskyj ochotu jednat s USA vyjádřil také na síti X. „Nikdo si nepřeje mír více než Ukrajinci,“ napsal Zelenskyj v úterý večer v obsáhlém příspěvku. „Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa pro dosažení trvalého míru.“

„Naše páteční setkání ve Washingtonu, v Bílém domě, neproběhlo tak, jak mělo. Je politováníhodné, že se tak stalo. Je načase vše napravit. Rádi bychom, aby budoucí spolupráce a komunikace byly konstruktivní,“ dodal Zelenskyj v příspěvku.

Už dosavadní jednání o dohodě byla ale komplikovaná. Ukrajina si zpočátku stěžovala na to, že požadavky Spojených států jsou přehnané, a na chybějící bezpečnostní záruky ze strany USA po uzavření případného příměří s Ruskem.

Okolnosti rozhovorů aktuálně pod podmínkou anonymity pro polský server Wirtualna Polska popsal jeden z ukrajinských účastníků jednání. „Během jednání se Američané chovali agresivně. Zacházeli s námi s neskrývaným pohrdáním. Poučovali nás jako děti,“ řekl diplomat.

Podle něj například Američané neustále přicházeli s dalšími požadavky, aniž by dávali Ukrajincům čas si je promyslet a najít vhodnou odpověď. Vyjednavač jejich praktiky přirovnal k „telefonickým podvodníkům“, kteří nabízejí lidem nechtěné produkty.

Podoba dohody, která unikla do médií, zahrnovala vytvoření společného americko-ukrajinského investičního fondu. Zelenskyj minulý týden řekl, že se jedná o partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny. „Ukrajina potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA.“

Už předtím se dohoda stala jedním z bodů rozepře mezi Trumpem a Zelenským. Spojené státy před Mnichovskou bezpečnostní konferencí, která se konala v polovině února, předložily návrh, který si Ukrajinci prostudovali, během setkání Zelenského s americkým viceprezidentem J. D. Vancem v Mnichově se ovšem shodu najít nepodařilo.

Trump si za vojenskou pomoc Ukrajině řekl o vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu korun). To Zelenskyj „zdvořile odmítl“, napsal list The Washington Post.

Během návštěvy zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko Keitha Kellogga Kyjeva se oba prezidenti zapojili do ostré slovní přestřelky. Trump nazval Zelenského „diktátorem bez voleb“, ten opáčil, že šéf Bílého domu podléhá ruské propagandě.

Podle Trumpa pomoc Ukrajině stála Spojené státy už 350 miliard dolarů. Zelenskyj mu na toto tvrzení na tiskové konferenci oponoval tím, že se takový dluh nechystá uznat. Podotkl, že Washington poslal Kyjevu pomoc za 100 miliard dolarů. „A dary nepovažujeme za půjčky,“ dodal.

Realizaci dohody o nerostných surovinách za současné situace brání i to, že zhruba 20 procent ukrajinské půdy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ velké území východního Donbasu a Krymu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ je nyní pod ruskou kontrolou.

Právě okupované území zahrnuje významnou část ukrajinských zásob nerostných surovin. Předpokládá se, že Ukrajina má přibližně pět procent celkových světových zásob prvků vzácných zemin, zatímco přibližně dvanáctkrát plochou větší USA jich mají odhadem jedno až dvě procenta.