Článek
Zatímco Donald Trump vyhostí z USA statisíce Venezuelanů a Haiťanů žijících v zemi legálně v rámci teď už neplatného programu dočasné ochrany a nadále nechává zatýkat tisíce nelegálních imigrantů především z Mexika, jiným potenciálním přistěhovalcům otevřel svou náruč.
Nabídl azyl Afrikáncům, bělošským obyvatelům Jihoafrické republiky (JAR), kteří jsou potomky nizozemských, německých a francouzských přistěhovalců. Ti se v zemi začali usazovat od druhé poloviny 17. století.
Bílý dům v prohlášení uvedl, že plánuje „podpořit přesídlení afrikánských uprchlíků, kteří utíkají před vládou a její rasovou diskriminací“.
Sám Trump na sociální síť Truth Social bez důkazů napsal: „V Jihoafrické republice se dějí hrozné věci. Vláda odebírá půdu, konfiskuje ji a ve skutečnosti dělá věci, které jsou možná ještě mnohem horší.“
Americký prezident vedle nabídky azylu Afrikáncům zmrazil americkou finanční pomoc Jihoafrické republice včetně peněz na boj proti šíření viru HIV, jenž způsobuje nemoc AIDS.
Jihoafrická republika a AIDS
Jižní Afrika eviduje nejvyšší počet lidí nakažených virem HIV, který způsobuje nemoc AIDS. V současnosti je v této zemi nakažených 8,5 milionu lidí z celkového počtu 40 milionů pacientů po celém světě.
Země je přitom největším příjemcem antiretrovirové léčby v rámci programu PEPFAR, který v roce 2003 zavedl bývalý americký prezident George W. Bush. PEPFAR je považován za jeden z nejúspěšnějších programů zahraniční pomoci v historii. Donald Trump nyní zmrazil peníze, které program financují.
Trump se opřel do jihoafrické vlády kvůli zákonu o vyvlastnění, který minulý měsíc podepsal jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Norma umožňuje vládě zabrat půdu v případech, kdy není využívána nebo kde by její přerozdělení bylo ve veřejném zájmu.
Jak napsala agentura AP, cílem zákona je napravit některé křivdy z dob rasistického systému známého jako apartheid, kdy bělošská vláda v JAR černochům odebírala půdu a přemisťovala je do takzvaných „townships“, rasově segregovaných chudinských čtvrtí či obcí.
Podle vládních statistik je dnes naprostá většina soukromé zemědělské půdy v Jihoafrické republice - přibližně 72 % - stále ve vlastnictví Afrikánců, kteří přitom tvoří přibližně jen 7 % obyvatel země.
Pohled na typické jihoafrické „township“, kam během apartheidu bělošská vláda přesídlovala černošské obyvatelstvo.
„O pozemkové reformě se v Jihoafrické republice mluví od roku 1994, tedy od počátku demokracie,“ řekl stanici NPR Wandile Sihlobo, hlavní ekonom Jihoafrické zemědělské obchodní komory.
„Většinu půdy vlastnili bílí farmáři, a když se posunete do dnešní doby, čísla se příliš nezměnila,“ upozornil Sihlobo. Odmítl přitom, že by v JAR teď docházelo k záborům půdy. „To není pravda, v zemi existují silná vlastnická práva,“ dodal ekonom.
O nezákonném vyvlastňování ale začal opět mluvit Donald Trump a rovněž i miliardář Elon Musk, jehož některá americká média překřtila na „prvního kámoše prezidenta“. Musk vede nově vytvořené ministerstvo pro efektivitu a má zatím v Trumpově administrativě volné pole působnosti.
Musk černošské vlády v JAR napadá dlouhodobě. Na platformě X v létě roku 2023 například nepodloženě tvrdil, že jihoafrická vláda „otevřeně prosazuje genocidu bělochů“, nebo že v zemi „ve skutečnosti zabíjejí bílé farmáře každý den. Není to jen hrozba.“
Teď se podobně vyhroceně vyjádřil i k zákonu o vyvlastňování půdy: „Proč máte otevřeně rasistické zákony o vlastnictví ?“ napsal Musk.
Why do you have openly racist ownership laws? https://t.co/tHWVsmB04F
— Elon Musk (@elonmusk) February 3, 2025
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa se ohradil, když Muskovi, který se mimochodem v JAR narodil, vzkázal následující: „Můj bratře, měl bys vědět, že vzhledem k ničivému dědictví staletí utlačovatelského a brutálního kolonialismu a apartheidu naše ústava zajišťuje nápravu neduhů minulosti.“
Bez toho, aby přímo jmenoval Trumpa, Ramaphosa v jiném svém veřejném projevu řekl, že se JAR útoky zvenku nenechá šikanovat.
Už jednou zmíněná stanice NPR napsala, že zákon o vyvlastnění nicméně v Jihoafrické republice vyvolal napětí. V některých „vzácných případech“ totiž může vláda určitý pozemek vyvlastnit bez náhrady, pokud není půda využívána „produktivním způsobem“.
Zákon však neumožňuje svévolné zabavení půdy a musí existovat dohoda s vlastníkem. Jakékoli vyvlastnění půdy by také muselo projít nezávislými jihoafrickými soudy, dodává NPR.
„Vybělení Ameriky“
Donald Trump nicméně trvá na tom, že Afrikánci jsou terčem rasové diskriminace a hrozí jim ze strany černošské vlády nebezpečí. I proto jim nabídl azyl v USA navzdory tomu, že od prvního dne svého druhého prezidentství spustil masové deportace nelegálních i legálních imigrantů.
„Domnívám se, že se Trump pokouší USA takzvaně rasově vybělit a upřednostnit bělošský křesťanský nacionalismus,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Alice Pifer, bývalá profesorka Kolumbijské univerzity, která se během své akademické kariéry věnovala především rasové otázce.
Podle ní se to ale vzhledem k demografickému trendu Trumpovi nemůže podařit. „Do roku 2050 se běloši v USA stanou jen jednou z minorit. Pro mnohé z nich je přitom ústup z dominantního postavení důvodem k úzkosti a zlosti. Trump je i proto pro část z nich jejich domnělou spásou,“ dodává profesorka.
