Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký prezident Donald Trump není jediným velkým světovým hráčem, z jehož úst zaznívaly výzvy k ukončení bojů na Ukrajině.
Hlasitá v tomto směru byla v minulosti i Čína, která dokonce na výročí začátku konfliktu představila svou vizi několikabodového mírového plánu. Ten sice zastánci Ukrajiny kritizovali, protože návrh ve velkém přejímal požadavky Moskvy, ale příliš se nelišil od toho, co nyní zmiňují i lidé z Trumpovy administrativy.
Zatímco Washington teď dává najevo netrpělivost vůči tomu, jak Rusko přistupuje k jednáním o míru, Peking se z těchto iniciativ spíše stáhl. Místo toho pragmaticky těží z rozsáhlých výhod, které mu válka přináší.
„Jsme přátelé na věčné časy, určitě ne nepřátelé,“ prohlásil čínský ministr zahraničí Wang I po nedávné návštěvě ruské metropole. Za líbivými slovy se ovšem schovává nerovnoměrný vztah, ve kterém Čína dominuje. A tato asymetrie se prohlubuje, což Pekingu vyhovuje.
Pokud by se čínští komunisté rozhodli, že se chtějí ve velkém zapojit do uzavírání mírových dohod, měli by dostatek prostředků, kterými by dokázali ruského prezidenta Vladimira Putina dotlačit k vyjednávání.
Spojenec ruské ekonomiky
Prohlubování spolupráce mezi Ruskem a Čínou je po začátku války nejvíce patrné v ekonomice. Moskva byla nucena se kvůli sankcím a nucenému stažení ze západních trhů přeorientovat, čímž vznikly ideální podmínky pro rozkvět obchodního partnerství s Pekingem.
Čína se od té doby stala pro Rusko nepostradatelným partnerem a slouží jako jeho hlavní obchodní partner pro dovoz i vývoz . V roce 2024 dosáhl obchod mezi Čínou a Ruskem rekordní výše 237 miliard dolarů. Vedle toho Moskva nyní silně spoléhá na Peking jako na klíčového zákazníka pro svou ropu a plyn - pro Čínu ideální příležitost, jak nakupovat paliva pod cenou.
Čína mírotvůrcem
Čína se snažila o svůj dlouho avizovaný mírový dialog mezi Ruskem a Ukrajinou. Její cesta mírového prostředníka ovšem není tak jednoduchá a skvrny na pověsti jí dělá už jen její dosavadní „proruská neutralita“.
S tím by teď mohla zahýbat americká vláda. Přímo Trump pohrozil zavedením sekundárních cel na ruskou ropu, to znamená tarifů vůči státům a podnikům, které ji kupují.
Zatímco je Čína dominantním partnerem pro Rusko - loni zaujímala více než pětinu veškerého zahraničního obchodu - naopak to neplatí. Čínská paleta partnerů je daleko pestřejší a Rusko se pohybuje až na nižších pozicích. Ztráta ruských trhů by tedy pro Peking neznamenala tak výraznou ránu.
„Když srovnáme rostoucí ekonomiku Číny a její kupní sílu a na druhé straně naopak klesající kupní sílu Ruska, tak dostáváme jasný obrázek toho, jaká je realita těchto vztahů,“ komentuje ekonomické vztahy obou států pro Seznam Zprávy politický geograf Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen.
Projevuje se to pak i ve vzájemné diplomacii. „Když jsou čínští představitelé v Moskvě, tak vědí, že mají nyní opravdu nabito v kapsách. Naopak Rusové musí trochu diplomatičtěji našlapovat, protože si nemůžou dovolit Číňany v tuhle chvíli zahnat někam do kouta. Nemají na to nyní prostředky, protože všechno, co Rusko dodává do Číny, tak je pro ni nahraditelné,“ vysvětlil Jelen.
Neznamená to sice, že by Rusko bylo závislé pouze na této kooperaci, v posledních letech posiluje ekonomické vazby i s Indií nebo africkými státy. V některých sektorech ovšem tito partneři nedokážou dodávky z Číny nahradit.
„Čína je hlavním dodavatelem spotřebního zboží do Ruska, nahrazujícím západní značky, a zároveň poskytuje klíčové technologie a komponenty – od navigačního a komunikačního vybavení přes polovodiče a drony až po rušicí zařízení, která se využívají i ve vojenském sektoru,“ popisuje pro Seznam Zprávy sinolog David Gardáš z projektu Sinopsis.
Nejde ale jen o zboží, dle něj roste význam Číny pro Rusko také ve finančnictví. „Důležitým nástrojem je rozšířené používání jüanu a rostoucí význam čínského mezibankovního platebního systému CIPS jako alternativy k západnímu SWIFTu. Tyto faktory dávají Číně výraznou kontrolu nad ekonomickou stabilitou Ruska,“ poznamenal.
Nenahraditelné přátelství
Moskva by těžko hledala náhradu i v mezinárodní diplomacii. Ačkoliv v minulosti se Rusko a Čína opakovaně střetávaly, což se projevilo i v době studené války jejich rozchodem, v dnešní geopolitické krajině k sobě mají opravdu blízko. Spojuje je nedůvěra v západní hegemonii, podobný systém vládnutí i politické ambice.
„Obě země se potkávají v tom, že mají podobné představy o tom, jak by měly vypadat mezinárodní vztahy a mezinárodní právo. Dokonce se shodují i v tom, jak by měly vypadat mezinárodní organizace a podporují koncepce bez účasti Západu, jako je Šanghajská organizace pro spolupráci a skupina BRICS,“ přibližuje odborník na Čínu z Rakouského institutu mezinárodních vztahů Thomas Eder.
Čína se opakovaně postavila za Rusko i v Organizaci spojených národů, kde odmítla přijmout rezoluci odsuzující jeho válku proti Ukrajině.
Čína a její role mezi Ruskem a Západem
Nový americký prezident Donald Trump se snaží změnit dlouho platná pravidla mezinárodních vztahů a týká se to i Číny.
Jenže podobně jako po ekonomické stránce i zde drží Čína mnohem širší portfolio partnerů. To se ukazuje už jen v tom, že je pro ni nyní výhodná diplomatická spolupráce s Ruskem, protože ji za to nikdo netrestá a může současně těžit ze vztahů s Evropskou unií i Spojenými státy.
Moskva se ovšem musela za poslední roky přeorientovat. A pro Putina je vztah s Čínou důkazem síly, který posiluje strategickou důvěryhodnost Ruska a stojí u takzvaného globálního Jihu. Bez partnerství by bylo Rusko – a sám Putin – na mezinárodním poli mnohem zranitelnější, jak uvádí analýza CEPA.
Stále pokračující sbližování velmocí přitom představuje pro administrativu Donalda Trumpa významnou zkoušku a lavírování mezi tím, jak se státy jednat. „Co nesmíte nikdy připustit, je spojení Ruska a Číny. Budu je muset rozdělit a jsem přesvědčen, že to dokážu,“ řekl Donald Trump už v průběhu prezidentské kampaně.
Proudění ruské vojenské mašinérie
V neposlední řadě pak potřebuje Moskva čínskou podporu i do svých vojenských operací na Ukrajině. Čína sice opakovaně odmítla, že by dodávala Rusku zbraně, několikrát ale čelila obvinění, že přispívá k produkci moskevské válečné mašinérie poskytováním kritických komponentů.
Peking svůj obchod s Moskvou hájí tím, že neprodává smrtící zbraně a „obezřetně nakládá s vývozem zboží dvojího užití v souladu se zákony a předpisy“.
Čína a Rusko také v posledních letech zintenzivnily společná vojenská cvičení, kde lídři obou zemí deklarují už zmíněnou protiváhu vůči západním zemím.
„Peking podporuje další klíčové partnery Moskvy – zejména Írán a Severní Koreu, kteří Rusku dodávají smrtící zbraně a v případě KLDR i vojáky. Minulý měsíc se Čína, Rusko a Írán zúčastnily společných námořních cvičení v Ománském zálivu, čímž potvrdily rostoucí strategickou koordinaci,“ poznamenal Gardáš.
