Článek
Už druhý víkend za sebou se Donald Trump uchýlil do Bílého domu, aby zde s poradci rozhodl, zda přistoupí na mírový plán s Íránem, nebo obnoví vojenské údery. Nakonec zvolil další odklad s tím, že Íránu poslal své (přísnější) požadavky.
Americká média navíc upozornila, že během sobotního odpoledne, kdy měl mít podle programu Bílého domu vyhrazený čas na „úřadování“, se prezident věnoval umisťování příspěvků na svůj účet Truth Social.
A byla to úplná smršť. Od poledne až do 20. hodiny se na platformě od Trumpa objevilo nejméně 57 příspěvků.
Prezident sdílel obrázky generované s pomocí nástrojů umělé inteligence, odkazy na své oblíbené zpravodajské pořady (včetně svého rozhovoru na Fox News se svou snachou Larou Trumpovou) a útoky na své politické oponenty.
Nejvíce to „schytal“ bývalý prezident Joe Biden, kterého Trump napadl více než dvacetkrát. Republikán si tradičně vzal na mušku i exprezidenta Baracka Obamu, když například k fotografii popelnic připsal: Obamova prezidentská knihovna.
Trumpovy sobotní příspěvky
Donald Trump se v sobotu hodně věnoval svému telefonu. Na sociální síť umístil desítky příspěvků plné étosu, ale také urážek a útoků proti svým politickým rivalům. Zde je ukázka z první hodiny „tweetového maratonu“.
11:15 – Trump útočí na soudce, který mu zakázal pojmenovat Kennedyho centrum po sobě.
12:03 – Prohlašuje, že by mohl vystoupit a pronést projev na akci „America 250“ namísto umělců, kteří svou účast zrušili.
12:08 – Tvrdí, že Obama zaplnil tzv. Reflecting Pool (Zrcadlovou nádrž před Lincolnovým památníkem) odpadky.
12:09 – Útočí na Bidena.
12:09 – Zveřejňuje upravenou fotografii Columbus Circle ve Washingtonu s popiskem „ČISTÉ“.
12:10 – Znovu útočí na Bidena.
12:11 – Zveřejňuje fotomontáž, na které je on a George Washington na koních před Bílým domem s raketoplánem a závodním vozem NASCAR v pozadí.
12:11 – Útočí na herečku Rosie O’Donnellovou.
12:11 – Zveřejňuje fotku, na které stojí před americkou vlajkou.
12:11 – Chlubí se vítězstvím republikánských kandidátů, které podpořil v boji o Senát.
12:12 – Útočí na Obamu a Bidena kvůli „Reflecting Pool“.
12:12 – Zveřejňuje fotku, na které ukazuje prstem do kamery.
12:13 – Zveřejňuje fotku klece pro turnaj UFC, kterou staví v Bílém domě.
12:13 – Zveřejňuje AI obrázek „zlaté kopule“ pro Bílý dům.
Prezident se oba víkendové dny také věnoval golfu v severní části státu Virginie. Podle digitálního portálu The Daily Beast byla přitom neděle jeho 26. dnem na golfu od začátku tohoto roku. Od 20. ledna 2025, kdy se vrátil do Bílého domu, Trump u jamek strávil celkem 112 dní, dodává portál.
Americká letadla mezitím v Íránu útočila na radarové a dronové základny. Teherán údery opětoval.
Obě země přitom tvrdí, že jednání o ukončení války stále pokračují. Podle listu The New York Times je ale zjevné, že Trump se v Íránu ocitl na mrtvém bodě. Když 7. dubna americký prezident oznámil klid zbraní, zdůraznil, že ukončení bojových operací bude záviset na „úplném, okamžitém a bezpečném“ otevření Hormuzského průlivu.
Doprava touto klíčovou námořní tepnou, kterou do světa putuje až 20 procent ropné produkce, se sice o sedm týdnů později na základě „memoranda o porozumění“ mírně rozhýbala, o jaderném programu či balistických raketách ale v této předběžné dohodě nepadlo ani slovo.
Írán využívá příměří
Stanice CNN navíc přinesla satelitní záběry desítek tunelů, jež mají vést do útrob hor, kde má mít Teherán obrovské sklady raket a dronů.
Americké údery tyto přístupy zcela zablokovaly, satelitní snímky nicméně odhalily, že většina z nich je dnes opět přístupná. Íránský režim jednoduše využil příměří k odstranění trosek a nánosů zeminy, aby se ke svým zbraním znovu dostal.
CNN analyzovala 69 výše uvedených tunelů. Írán měl za pomoci bagrů a nákladních vozů „vyčistit“ přístup k padesátce z nich.
Trump sám navíc ustupuje ze svých dřívějších bombastických prohlášení. Hned v prvních týdnech války například tvrdil, že íránské námořnictvo a letectvo jsou „zcela zničené“. Na Fox News ale o tomto víkendu řekl následující: „Jejich armádu jsme tak nějak nechali na pokoji, protože si myslíme, že je do jisté míry, do jisté míry umírněná… Vlastně jsme jejich armádu nechali na pokoji. Lidé by byli překvapeni, kdyby to slyšeli.“
Lara Trump (manželka Trumpova syna Erica) se nedávno zúčastnila prezidentovy cesty do Číny.
Prezident dále tvrdil, že zachování íránských ozbrojených sil v „neporušeném stavu“ je nezbytné, aby se země nepropadla do chaosu, jak k tomu došlo v některých oblastech Iráku a Sýrie s nástupem teroristické organizace Islámský stát.
Írán přitom není jediným globálním konfliktem, který z pohledu amerického vlivu a moci „zamrzl“. Deník NYT upozorňuje na patovou situaci i na Ukrajině či v Gaze, kde se Trump zpočátku svého prezidentství také velmi angažoval.
Rubio nechce ztrácet čas
V prvním případě slavně prohlásil, že tamní válku ukončí do 24 hodin od nástupu do Bílého domu. Dnes tento konflikt téměř nezmiňuje a jeho ministr zahraničí Marco Rubio se nechal slyšet, že nekonečnými koly vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem jen ztrácí čas. Dodal, že by byl rád, kdyby se řešení této války někdo ujal, píše NYT.
Velké ambice měl Trump i směrem ke Gaze. Jeho původní plán počítal s odzbrojením teroristické organizace Hamás, vytvořením mezinárodní jednotky, jež by tamní situaci stabilizovala, a nakonec chtěl Gazu přeměnit v přímořský resort s mrakodrapy a supermarkety. Prezidentem zřízený fond na obnovu Gazy v rámci jeho Rady míru je ale dnes prázdný.
Palestinci se sice pomalu vrací do svých domovů, přesto jich obrovské množství stále spí ve stanech, trosky budov nebyly odklizeny a izraelský premiér Benjamin Netanjahu se netají záměrem vojensky kontrolovat až 70 procent Gazy, což může vést spíše k násilí.
New York Times se tak ptají, proč Trumpova často hyperbolická prohlášení jsou v ostrém kontrastu s realitou. Někteří experti oslovení deníkem mají za to, že Trump možná přecenil své síly. Prezident měl mít pocit, že americká armáda jednoduše zvládne všechno.
Tuto představu posílila úspěšná vojenská akce v Caracasu, kde americké komando letos v lednu zatklo tamního diktátora Nicoláse Madura, a nakonec i první dny války s Teheránem, kdy při náletech zemřel nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů režimu.
Velkolepá prohlášení vs. realita
Jeden z anonymních zdrojů NYT blízkých Trumpovi současnou situaci popsal jako klasickou ukázku toho, jak Spojené státy špatně chápou svou roli supervelmoci. Bombardovat ze vzduchu jaderné laboratoře umí nejlépe na světě, kontrolovat politické události v zemích jako Írán, Rusko či Ukrajina naopak nejhůře na světě, míní tento Trumpův poradce.
„Pan Trump není prvním prezidentem, který si vysnil rychlá a jednoduchá řešení komplikovaných, dlouhodobých mezinárodních problémů. Přesto je to právě důsledné řízení a dotažení věcí do konce, co často rozhoduje, a ne velkolepá a dramatická prohlášení,“ řekl americkému listu Richard Fontaine, bývalý poradce republikánského senátora Johna McCaina.
