Článek
Americký prezident Donald Trump v sobotu vyzval na sociální síti Truth Social členské země NATO, aby přestaly nakupovat ruskou ropu a uvalily na Rusko sankce. Jeho cílem je na Moskvu vytvořit tlak, aby země ukončila agresi na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters.
„Jak víte, odhodlání NATO vyhrát bylo dosud mnohem menší než 100 procent a nákupy ruské ropy některými státy byly šokující! Výrazně to oslabuje vaši vyjednávací pozici a vyjednávací sílu vůči Rusku. Každopádně jsem připraven ‚jít do toho‘, až budete připraveni vy,“ napsal Trump v příspěvku, který nadepsal jako dopis zaslaný všem státům NATO a celému světu.
Tisková agentura Belga nicméně připomíná, že dosáhnout shody na ukončení nákupu ruské ropy bude uvnitř NATO obtížné. Turecko, významný člen NATO, je totiž jejím třetím největším dovozcem po Číně a Indii. Nadále závislé na ruské ropě jsou také další členské země NATO, konkrétně Slovensko a Maďarsko.
Trump dále vyjádřil přesvědčení, že takovýto postup by spolu se cly ve výši 50 až 100 procent na Čínu byl velmi nápomocný k ukončení tohoto „vražedného, ale nesmyslného“ konfliktu. Peking podle prezidenta, který v minulosti sliboval ukončení války do 24 hodin od nástupu do funkce, má na Moskvu velký vliv.
Čínský ministr zahraničí Wang I v reakci na Trumpa uvedl, že jeho země se neúčastní válek a ani je neplánuje. „Válkou nelze řešit problémy a sankce je pouze komplikují,“ citovala agentura Reuters ministra.
Trumpova výzva k uvalení cel na Čínu přichází poté, co se před několika týdny na summitu v Pekingu sešli čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Naréndra Módí. Přestože Trumpova administrativa na Indii kvůli nákupu ruské ropy uvalila 25procentní clo, Čínu nijak nesankcionovala.
Pokud NATO neučiní, jak Trump chce, tak podle něj jen plýtvá jeho časem. Je to válka bývalého prezidenta USA Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poznamenal také Trump, aniž by zmínil ruskou hlavu státu Vladimira Putina, který konflikt před více než třemi a půl roky rozpoutal.
Šéf Bílého domu již v minulosti hrozil Moskvě sankcemi, pokud nedojde k pokroku v rámci mírových jednání ohledně rusko-ukrajinského konfliktu. Nikdy k nim však nepřistoupil. V této souvislosti se také zmiňoval o zavedení sekundárních sankcí vůči zemím, které nakupují ruskou ropu, přičemž mezi největší odběratele se řadí Čína a Indie.
Evropská komise chce prosadit postupné zastavení dovozu ruského plynu a ropy do Evropské unie, proti se ale staví Slovensko či Maďarsko.
