Článek
Kanadští federální liberálové se v pondělí večer utkali v debatě, jejímž cílem je najít nástupce dosluhujícího lídra Justina Trudeaua. Během debaty se kandidáti dotkli tématu migrace, zdravotní péče a vysokých životních nákladů.
Kromě toho však v první polovině dominovala otázka zahrnující amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kandidáti diskutovali nad tím, jak by se země mohla vypořádat s republikánským lídrem, který opakovaně pohrozil, že Kanadě uvalí cla a udělá z ní „51. stát“. Informuje o tom BBC.
Debaty se účastnil bývalý guvernér kanadských a anglických bank Mark Carney, bývalá ministryně financí Chrystia Freelandová, předsedkyně liberální sněmovny Karina Gouldová a podnikatel a bývalý poslanec Frank Baylis.
Trump jako největší hrozba pro Kanadu
Na začátku debaty označila bývalá ministryně financí Chrystia Freelandová prezidenta Donalda Trumpa za „největší hrozbu země od druhé světové války“. Na svou adresu uvedla, že úspěšně čelila Trumpovi během jeho prvního funkčního období. Tehdy pomáhala znovu vyjednávat dlouhodobou severoamerickou dohodu o volném obchodu.
Trumpova druhá administrativa však může být podle jejích slov pro Kanadu horší. „Chce udělat z Kanady 51. stát a není to vtip,“ prohlásila. „Proto podporuje zločinný pokus Vladimira Putina překreslit ukrajinské hranice,“ sdělila. „Trump chce také překreslit naše hranice,“ pronesla Freelandová.
Freelandová a další kandidáti ve snaze takovým hrozbám čelit proto navrhli posílení obchodních vazeb s EU a Spojeným královstvím.
Nový ekonomický blok
Frank Baylis například navrhl „nový ekonomický blok“. Sestával by se z Kanady, Spojeného království, Nového Zélandu a Austrálie. Výběr zemí zdůvodnil tím, že všechny čtyři sdílejí stejné hodnoty, kultury a systémy vládnutí.
Bývalý guvernér kanadských a anglických bank Mark Carney se zaměřil na téma hospodářské prosperity země. Kanada by ji podle jeho návrhu mohla dosáhnout tak, že využije své zdroje, včetně kritických nerostů a kovů. Kromě toho by ze země udělal „velmoc čisté energie“ a odstranil by obchodní bariéry mezi provinciemi.
Carney zároveň souhlasil s Freelandovou ohledně Trumpova druhého funkčního období. „Je více izolacionistický. Je agresivnější,“ prohlásil Carney. „V minulosti chtěl naše trhy. Teď chce naši zemi,“ uvedl na adresu amerického prezidenta.
V případě, že by Trump skutečně nakonec uvalil od 4. března 25% daň na veškeré kanadské zboží, navrhuje Carney uvalit cla na USA.
O Ukrajině jedině s Ukrajinou
Gouldová, nejmladší kandidátka na pódiu, se představila jako kandidátka „pro dnešek a budoucnost“ a ve svém poselství zdůraznila, že Liberální strana pod jejím vedením bude usilovat o to, aby byl život Kanaďanů dostupnější.
Všichni kandidáti se rovněž zabývali změnou politiky USA vůči Ukrajině. V době, kdy tato čtveřice debatovala, si Trudeau v Kyjevě připomínal tři roky od zahájení rusko-ukrajinské války. Debatující se shodli na tom, že Kanada by měla Ukrajinu nadále podporovat.
Freelandová navrhla, aby peníze zabavené Rusku v rámci sankcí byly přerozděleny na pomoc ukrajinskému válečnému úsilí, zatímco Carney prohlásil, že jakákoli diskuze o budoucnosti Ukrajiny nemůže probíhat bez účasti Ukrajinců u jednacího stolu.
Freelandová rovněž navrhla, aby Kanada podporovala užší vztahy s Dánskem, které, jak poznamenala, rovněž čelí hrozbám ze strany Trumpa poté, co dal najevo svou touhu převzít Grónsko pod americkou správu.
Ve druhé polovině debaty kandidáti probrali své nápady, jak pomoci Kanadě snížit deficit federálního rozpočtu, řešit kriminalitu a zvýšit vojenské výdaje.
Dotazy padly také na změnu klimatu, přičemž Freelandová i Carney uvedli, že již nepodporují uhlíkovou daň pro spotřebitele - klíčovou klimatickou politiku Trudeauovy vlády, která se stala mezi Kanaďany velmi nepopulární.
Pondělní debata je první ze dvou v pořadí, druhá, anglicky vedená debata je naplánována na úterý. Členové Liberální strany budou 9. března volit svého příštího předsedu, poté se očekává, že Trudeau odstoupí. Debata ve francouzštině je důležitá zejména pro frankofonní Kanaďany v Québecu, jejichž hlasy mají vliv na rozhodování o tom, která strana sestaví příští kanadskou vládu.
Ten, kdo bude zvolen předsedou, se stane příštím kanadským premiérem až do příštích parlamentních voleb, které se musí konat nejpozději 20. října.
