Článek
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zruší 90 procent smluv, které má uzavřeny agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) poskytující pomoc po celém světě. Napsala to ve čtvrtek agentura AP s odvoláním na interní dokumenty Trumpova vládního týmu, podle nichž jde o kontrakty v celkové hodnotě 60 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun). Na stranu vlády se zároveň postavil Nejvyšší soud USA, který pozastavil platnost příkazu federálního soudu nařizujícího administrativě vyplácet peníze za již uskutečněné kontrakty USAID.
Trump již dříve prohlásil, že chce zrušení celé agentury, která je podle něj neefektivní a zbytečně utrácí peníze například za humanitární pomoc. Po žalobách nevládních organizací se však proti postavily soudy, které nařídily odblokovat některé peníze USAID, jež vláda zmrazila.
Americká exekutiva, ve které má na starosti efektivitu státní správy miliardář a Trumpův blízký spojenec Elon Musk, o zrušení 90 procent smluv píše v interním memorandu a také v dokumentu pro Nejvyšší soud, na který se kvůli příkazům nižšího soudu obrátila. Předseda soudu John Roberts rozhodl o dočasném pozastavení příkazu federálního soudu do doby, než bude moci podnět zvážit celá nejvyšší soudní instance USA.
Trump a jeho spolupracovníci vedou v prvních týdnech prezidentova mandátu agresivní tažení proti federální byrokracii, které prezentují jako snahu zvýšit efektivitu vlády a zastavit nesmyslné výdaje. Na zahraniční pomoc USA dávaly v uplynulých letech méně než jedno procento státních výdajů. Její zastavení nicméně otřásá nejrůznějšími projekty po celém světě a dotýká se i některých českých spolků.
Musk ve středu přiznal, že rychlost omezování výdajů vedla k některým chybám, jako například k zastavení programu proti šíření eboly, avšak celkově je podle něho omezování peněz na zahraniční pomoc i dalších federálních výdajů nezbytné.
USAID program v číslech (rok 2023)
Program americké agentury pro humanitární rozvoj (USAID) založil v roce 1961 prezident John F. Kennedy. V roce 2023 objem finanční podpory dosáhl hodnoty 60 miliard dolarů.
Třetina z toho šla na zajištění dodávek potravin a zdravotní péče včetně léčby nejrůznějších chorob či prevence proti patogenům jako Ebola (téměř 24 miliard dolarů). Největšími recipienty v této oblasti byly Etiopie, Ukrajina a Somálsko.
Dalších téměř deset miliard šlo na globální bezpečnost. Americké peníze měly zmírnit určité konflikty a napětí či udržet příměří. Washington poslal nejvíce finančních prostředků Izraeli, Egyptu a Ukrajině.
Třetí oblastí, kam Amerika investovala značnou část peněz, byla veřejná správa, kam spadaly protikorupční iniciativy či programy na ochranu demokratických a svobodných voleb. USA na tuto část vyčlenily téměř 18 miliard dolarů. Největším příjemcem byla Ukrajina následovaná Moldavskem a Kolumbií.
Zdroj: Deník Washington Post
