Článek
Donald Trump oznámil, že Spojené státy zastavují veškeré federální financování Jihoafrické republiky, jelikož podle něj země špatně zachází s tamními farmáři. USA podle Trumpa každého jihoafrického farmáře, který chce z bezpečnostních důvodů odjet, pozvou do USA a umožní mu i jeho rodině získat americké občanství.
Úřad jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy na Trumpovy výroky reagoval jen poznámkou, že se nehodlá podílet na nefunkční formě diplomacie, píše AFP.
Republikánský prezident, který se jinak tvrdě snaží omezit migraci a přistěhovalectví do USA, již dříve navrhl přesídlení bělošských jihoafrických farmářů a jejich rodin jako uprchlíků do USA.
„Jihoafrická republika se chová strašně, navíc k dlouhodobým farmářům v zemi. Zabavuje jejich půdu a farmy a (dělá jim) ještě mnohem horší věci,“ tvrdí Trump na sociální síti Truth Social.
„Nebudeme se podílet na kontraproduktivní megafonové diplomacii,“ řekl agentuře AFP Ramaphosův mluvčí Vincent Magwenya. Dodal však, že JAR má nadále zájem o vzájemný obchod, ze kterého mohou těžit obě země, stejně jako o „diplomatické a politické vztahy se Spojenými státy, zejména pak s Trumpovou administrativou“.
Americký prezident už v únoru oznámil přerušení finanční pomoci a nabídl přesídlení Afrikáncům, potomkům bílých evropských přistěhovalců, s tím, že jsou „oběťmi nespravedlivé rasové diskriminace“.
Jihoafrické ministerstvo zahraničí tehdy reagovalo upozorněním, že Trumpovo vyjádření „postrádá faktickou přesnost a nebere v potaz hlubokou a bolestivou historii kolonialismu a apartheidu v Jihoafrické republice“.
Miliardář Elon Musk, který se v JAR narodil a nyní je Trumpovým klíčovým poradcem, prezidentovy útoky na Jihoafrickou republiku podpořil, když na své sociální síti X napsal, že jeho rodná země má „otevřeně rasistické zákony o vlastnictví“.
Trump na začátku února řekl, že JAR „velmi špatně zachází“ s „některými vrstvami obyvatel“ v narážce na zákon, který nedávno podepsal jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Norma má za cíl řešit rasové rozdíly ve vlastnictví půdy a umožňuje zabírat zemi, aniž by za to stát vyplácel náhradu. Může se tak ale dít jen v okolnostech, kdy je to „spravedlivé a v souladu s veřejným zájmem“ a za podmínky, že pozemek není využívaný a jeho vlastníci nemají v úmyslu ho rozvíjet.
Černošské obyvatelstvo v JAR i více než 30 let po skončení apartheidu vlastní jen malou část zemědělské půdy. Většina patří bělošské menšině, která tvoří méně než deset procent populace. To vede k frustraci kvůli pomalému postupu změn v zemi, připomínají agentury.
