Trumpova nová ambice: Proč chce největší jadernou elektrárnu v Evropě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po měsících strachu, že se stane dějištěm jaderné katastrofy, se o ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně přestalo mluvit. V posledních dnech se ale opět dostala do středu pozornosti.

Americký prezident Donald Trump po středečním telefonátu se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským vzkázal, že Spojené státy by mohly v rámci dojednávaného příměří mezi Moskvou a Kyjevem převzít kontrolu nad ukrajinskými jadernými zařízeními.

„Spojené státy by mohly být velmi nápomocny při provozu těchto elektráren svými zkušenostmi v oblasti elektřiny a veřejných služeb. Americké vlastnictví těchto elektráren by bylo pro tuto infrastrukturu nejlepší ochranou,“ vysvětlila mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Kyjev později tyto výroky mírnil. Zelenskyj namítl, že s americkou hlavou státu „diskutovali pouze o jedné elektrárně, která je pod ruskou okupací“, s odkazem na tu Záporožskou.

Hovor se Zelenským následoval poté, co ruský prezident během telefonického jednání s Trumpem souhlasil s dočasným zastavením ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Trump dopředu avizoval, že jedním z klíčových témat hovoru budou kromě území i elektrárny. Zda s Vladimirem Putinem jednal také o Záporožské jaderné elektrárně, ale později ani jeden z lídrů neřekl.

Washington ve středu vzkázal, že jeho zájem překročil dřívější snahy o uzavření dohody o výměně ukrajinských nerostných surovin za americkou vojenskou pomoc. „Nyní se soustředíme na dlouhodobou mírovou dohodu,“ prohlásila Trumpova mluvčí. „Překročili jsme rámec ekonomické dohody o nerostných surovinách,“ dodala.

Deník The New York Times nicméně s odkazem na ukrajinské zdroje obeznámené s průběhem vyjednávání na ose Kyjev–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Washington naznačil, že právě nerostná dohoda by mohla být jedním z důvodů, proč se o Záporožské jaderné elektrárně začalo opět mluvit.

K těžbě a zpracování nerostů, ke kterým by USA díky dohodě získaly přístup, je totiž zapotřebí spousta energie. Její výrobu by mohla zajistit Záporožská jaderná elektrárna, která je se svými šesti reaktory největším zařízením svého druhu v Evropě a leží v blízkosti několika nalezišť vzácných kovů.

Podle ukrajinských zdrojů, které pod podmínkou anonymity mluvily s novináři amerického deníku, Kyjev během dřívějších vyjednávání řekl Spojeným státům, že zpracování nerostů by bylo možné, pouze pokud by opět získal Záporožskou elektrárnu pod svou kontrolu. O tématu hovořili i během jednání v saúdskoarabské Džiddě.

Největší ukrajinské jaderné zařízení leží v okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Od začátku ruské invaze bylo opakovaně ostřelováno.

Ukrajina tvrdí, že Rusové si ze strategicky důležitého zařízení udělali vojenskou základnu. Moskvu opakovaně vyzývala, aby její vojáci elektrárnu opustili a snížili tak riziko možné jaderné katastrofy. Rusko ovšem na její volání nereaguje.

Ačkoliv všech šest reaktorů elektrárny, která leží nedaleko frontové linie, bylo odstaveno a nevyrábí energii, stále potřebují energii pro napájení kritických bezpečnostních systémů a chladicích mechanismů.

Zatímco před invazí měla k dispozici deset elektrických vedení, v současnosti se spoléhá pouze na dvě, které leží na Ukrajinou kontrolovaném území. Kvůli ruským útokům jsou ovšem opakovaně mimo provoz.

O bezpečnost zařízení panovaly obavy také v červnu 2023, když došlo k útoku na Kachovskou přehradu, která do jaderné elektrárny dodává vodu pro účely chlazení.

Experti, se kterými se spojil ukrajinský list The Kyiv Independent, tvrdí, že získat kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou je pro Ukrajinu obtížným cílem. Mají také za to, že dlouhodobé držení elektrárny bez osvobození přilehlých oblastí, které Rusko taktéž okupuje, není možné, jak ostatně nedávno připustil i prezident Zelenskyj.

Ředitel ukrajinského Výzkumného centra energetického průmyslu Oleksandr Charčenko se proto domnívá, že ze spojení s USA by mohl Kyjev profitovat.

„Upřímně věřím, že vytvoření společného podniku, za předpokladu, že Spojené státy přinesou ukrajinskému Enerhoatomu (největší výrobce elektřiny na Ukrajině, pozn. red.) další finance, pravidla řízení společnosti, přístup k investicím a rozšíření kapacit, by podle mého názoru rozhodně bylo ve prospěch Ukrajiny,“ řekl ukrajinskému listu.

Opětovné získání kontroly nad Záporožskou jadernou elektrárnou by Ukrajině přineslo značné výhody, shodují se odborníci.

Podle energetického experta z Washingtonského Kennan Institutu Andriana Prokipa Ukrajina elektrárnu zoufale potřebuje, aby zmírnila výpadky elektřiny způsobené ruskými útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Připomíná, že před začátkem plnohodnotné války generovala zhruba čtvrtinu elektřiny v zemi.

Ztrátu významné elektrárny by však zřejmě Rusko vnímalo jako prohru, není tedy pravděpodobné, že by se ji rozhodla dobrovolně opustit.

„V budoucnu bude hrát důležitou roli při zásobování okupovaných území elektřinou, a ta Rusko rovněž nehodlá vrátit jejich právoplatnému majiteli,“ upozorňuje analytik z finské investigativní skupiny Black Bird Group Emil Kastehelmi. Aby Ukrajina vyhnala ruské vojáky z elektrárny silou, potřebovala by značné vojenské kapacity.

Odborníci odhadují, že aby se Rusko vzdalo Záporožské jaderné elektrárny, musely by mu Spojené státy výměnou nabídnout nějakou výhodu. Například zrušení sankcí, které na něj Západ v reakci na invazi uvrhl.