Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když Donald Trump sliboval „dohodu století“ o míru na Blízkém východě, počítal s uzavřením mírové smlouvy mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.
Rijád ale nyní jasně říká, že bez jasné cesty ke vzniku Palestinského státu se nic takového nestane.
Zvolený americký prezident tak k naplnění svých cílů potřebuje minimálně ukončení války v Pásmu Gazy – a jeho vyslanec pro Blízký východ k němu tlačí obě strany.
Trumpův muž a volební mecenáš Steve Witkoff už podle serveru The Times of Israel mluvil na konci listopadu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i katarským premiérem Muhammadem bin Abdurrahmánem al-Sáním, který se poté sešel se šéfem Mosadu Davidem Barneou.
Cílem je zajistit dohodu o propuštění Hamásem držených rukojmích do 20. ledna, kdy Trump oficiálně usedne do Bílého domu.
„Existují plány na další kolo nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem, které by se potenciálně mohlo brzy uskutečnit v Dauhá, ale žádné konkrétní datum nebylo stanoveno,“ řekl listu nejmenovaný zdroj.
Je to genocida, tvrdí Amnesty International
Podezření z páchání genocidy v Pásmu Gazy vyšetřuje Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). O genocidě nyní jasně mluví i nezisková organizace Amnesty International.
Trump hrozí peklem
Katar působil jako zprostředkovatel rozhovorů dlouhé měsíce, v listopadu ale oznámil, že svou roli přerušuje, dokud je obě strany nebudou brát vážně a neukáží ochotu se domluvit.
Donald Trump pohrozil, že pokud nebudou rukojmí propuštěni před jeho lednovou inaugurací, nastane v regionu „peklo“. Ve středu pak jmenoval Adama Boehlera jako zvláštního prezidentského vyslance pro otázky rukojmích. Těch drží teroristé z Hamásu v Gaze stále asi stovku – o přesném počtu se jen spekuluje, protože není jasné, kolik z nich je naživu.
O rostoucí ochotě Hamásu informoval už minulý týden americký list The New York Times s tím, že Hamás je stále více izolovaný.
Hlavní architekt teroristického útoku ze 7. října 2023 Jahjá Sinvár věřil, že se mu podaří rozpoutat regionální válku, v níž budou kromě jeho hnutí proti Izraeli bojovat i libanonský Hizballáh, Írán a další spojenci.
To se ale až dosud nestalo – po izraelské ofenzivě v Libanonu, kdy bylo zabito takřka celé vedení Hizballáhu a silně omezeny jeho bojové kapacity, zavládlo příměří. Na pomoc Hizballáhu se tak už Hamás spoléhat nemůže, a v případě Íránu je to podobné – ani ajatolláhům se nechce pouštět do zničující války s Izraelem.
Otázkou je, jak může vypadat „peklo“ v Trumpově podání. Přímý útok na Hamás v Gaze není příliš pravděpodobný, protože to samé dělá Izrael už dlouhé měsíce. Trump by mohl Netanjahuovi ještě více uvolnit ruce k válčení nehledě na humanitární důsledky. Mohl by ale také zařídit, aby se vůdci Hamásu už nemohli ukrývat v Turecku a dalších zemích regionu.
Reportéři v Izraeli
O osvobození rukojmích se stále snaží i dosluhující administrativa Joea Bidena, která o výsledcích jednání informuje i Trumpovy lidi. Se samotným Witkoffem ale nespolupracuje, protože jeho jednání považuje spíš za poznávání problémů v regionu než skutečné rozhovory, jak přiznal nejmenovaný úředník.
Příští týden by měla do Káhiry odcestovat izraelská delegace, aby se seznámila s dalším návrhem vypracovaným Egypťany. Ten počítá s až 60denním příměřím a postupným propouštěním rukojmích.
Koncem loňského listopadu Hamás během týdenního příměří propustil 105 civilistů, další čtyři rukojmí byli propuštěni už dříve. Osm rukojmích bylo zachráněno vojáky naživu a Izrael dostal zpátky i těla 38 rukojmích včetně tří omylem zabitých armádou, když se snažili uniknout svým únoscům.
Tuto středu izraelská armáda oznámila, že získala tělo 38letého Itaje Svirského, 14 měsíců po jeho únosu a asi rok po jeho zavraždění Hamásem. Svirskij byl v době únosu na návštěvě u rodičů v kibucu Be’eri. Oba jeho rodiče teroristé z Hamásu 7. října 2023 zavraždili.