Trump chce po letech dokončit svou diplomatickou „dohodu století“

Spojené státy byly před teroristickým útokem ze 7. října 2023 údajně velice blízko k dojednání normalizace vztahů mezi Saúdskou Arábií a Izraelem.

V podcastu Eye for Iran to řekl Jeffrey Sonnenfeld, akademik z Yaleovy univerzity, který se podílel na vyjednávání takzvaných Abrahámovských dohod, jež Izrael uzavřel s Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty, Marokem a Súdánem.

Sonnefeld zároveň řekl, že nejmenovaný člen týmu Jakea Sullivana, americký poradce pro národní bezpečnost, utajená mírová jednání prozradil médiím.

Krátce před plánovaným podpisem dohod přišel útok Hamásu, při němž teroristé zavraždili na 1200 Izraelců a dalších 250 odvlekli do zajetí.

Sullivanův úřad sice únik informací odmítl, někteří analytici ale později spekulovali, že právě saúdskoarabské usmíření s Izraelem bylo jedním z hlavních motivů krveprolití. Hamás, který se těšil podpoře Íránu, podle nich mohl posloužit jako nástroj teokratického režimu v Teheránu.

Abrahámovské dohody navzdory všem pouličním protestům přežily i nynější válku v Gaze. Nic na tom nejspíš nezmění ani čtvrteční mezinárodní zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ostatně arabské státy Mezinárodní trestní tribunál (ICC) vesměs neuznávají.

Po vítězství Donalda Trumpa, jehož první administrativa Abrahámovské dohody dojednala, v nich budou chtít Američané pokračovat. Trump v kampani opakovaně sliboval, že se je pokusí rozšířit, a právě Saúdská Arábie je v tomto směru nejambicióznějším cílem.

„Trump se rád prezentuje jako obchodník. Bude chtít pokračovat tam, kde skončil,“ řekl stanici Deutsche Welle Neil Quilliam, specialista na Blízký východ a severní Afriku z londýnského think tanku Chatham House. Zvolený prezident podle něj bude chtít co nejrychleji ukončit války v Gaze a Libanonu a poté rozšířit Abrahámovské dohody o Saúdskou Arábii.

„Saúdská Arábie je jeho hlavním cílem, ale Rijád bude vzdorovat, pokud se Trump nezaváže k dlouhodobému projektu vytvoření palestinského státu,“ nastínil expert.

Kromě geopolitických souvislostí má Trump na dobrých vztazích se Saúdy i osobní zájem - v červenci podepsala jeho obchodní organizace smlouvu o výstavbě mrakodrapu ve městě Džidda. A jak napsal list The New York Times, Saúdská Arábie je jedním z mála spolehlivých příjmů pro Trumpovo obchodní impérium poté, co se obchody s nemovitostmi v USA zpomalily, nebo zcela zastavily.

Poslední vývoj nicméně na saúdsko-izraelské smíření příliš neukazuje - korunní princ Muhammad bin Salmán minulý týden prohlásil, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu.

Rozhořčení nad postupem židovského státu dlouhodobě vyjadřuje i saúdskoarabská veřejnost: například prosincový průzkum Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku ukázal, že podle 96 % saúdských Arabů by arabské země měly na protest proti izraelským útokům v Gaze přerušit veškeré kontakty s Jeruzalémem.

Bez řešení palestinské otázky to ale nepůjde. „Představa, že Izrael může uzavřít mír s ostatními zeměmi regionu a nadále se vyhýbat uzavření míru s Palestinci, se ukázala jako naprosto neúspěšná,“ podotkl Rásim Kamál, místopředseda Arabského regionálního fóra v právnické asociaci IBA.

Pokud bude chtít Donald Trump naplnit svůj plán a zahrnout do „dohody století“ i Saúdskou Arábii, jednostranně proizraelská politika mu stačit nebude. Jeho dva bývalí poradci z předchozí administrativy už také izraelské vládě vzkázali, aby nepředpokládala, že prezident podpoří anexi Západního břehu Jordánu, o níž sní izraelská krajní pravice včetně části Netanjahuovy vlády.

Ministr financí Becalel Smotrič po Trumpově vítězství prohlásil, že „rok 2025 bude rokem suverenity v Judeji a Samáří (biblický název pro Západní břeh Jordánu, pozn. red.).

Optimismus krajní pravici vlily i některé Trumpovy nominace - například nový americký velvyslanec v Izraeli je stoupencem dalšího rozšiřování židovských osad na okupovaných územích.

Kontroverzní krok - uznání anexe Západního břehu - by čelil silnému odporu ze strany amerických spojenců v Perském zálivu, jako jsou Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, vysvětlil v serveru Times of Israel nejmenovaný izraelský představitel. Právě o tyto státy by se Trump chtěl opřít při řešení ještě naléhavějších cílů americké zahraniční politiky, jako je boj s íránskou agresí, soupeření s Čínou a ukončení války na Ukrajině.

Server Jewish Insider upozornil ještě na další překážku v rozšiřování Abrahámovských dohod - jmenování šéfem izraelské diplomacie Gideona Saara. Ten je prý k Abrahámovským dohodám skeptický, což je v izraelské politice rarita. Když nedávno Netanjahu vyzval k vytvoření Abrahámovské aliance zaměřené proti Íránu, Saar mu oponoval tím, že „spolehlivost těchto spojenectví se může ukázat při testování jako velmi slabá“.