Trumf navzdory mrtvici a klíčový stát proti Trumpovi. I to jsou volby v USA

Je zatím jediný, komu se podařilo některé ze senátních křesel přehoupnout pod kontrolu druhé strany. Dosavadní zástupce guvernéra státu Pensylvánie John Fetterman porazil televizní celebritu lékaře Mehmeta Oze a „vyrval“ tak republikánům mandát, který dosud držel umírněný republikán Pat Toomey.

Jeho úspěch může být stěžejní pro udržení demokratické převahy v Senátu, která stojí na hlasu viceprezidentky Kamaly Harrisové.

Kampaň byla pro Fettermana složitá. Už před primárkami byl považovaný za favorita na demokratickou nominaci pro svůj zemitý styl, jenž oslovuje dělníky v průmyslových částech Pensylvánie, které v posledních letech odlákal k republikánům Donald Trump.

Těsně před soubojem uvnitř vlastní strany ale dostal mrtvici. Nemoc ho, jak říká, téměř zabila a na několik měsíců vyřadila z kampaně. Jeho zdravotní stav se pak hojně veřejně propíral, zejména po rozhovoru, který v říjnu poskytl televizi NBC.

Fetterman spoléhal na obrazovku, která mu přepisovala otázky, jež mu moderátorka Dasha Burnsová pokládala. Politik přiznal, že po mrtvici má problémy se zpracováním některých vjemů. „Věřím, že budu schopný dobře sloužit,“ vysvětloval.

„Dokonce i po mrtvici, ihned po ní, jsem dokázal přečíst všechno a nepřišel jsem o žádné vzpomínky nebo tak něco. Prostě mám problém, že reaguji trochu pomaleji,“ popisoval Fetterman svůj zdravotní stav. Někteří novináři nebo republikáni ale zpochybňovali jeho schopnost vykonávat úřad.

Navzdory tomu Fettermanův štáb nezveřejnil jeho kompletní lékařské záznamy, zpřístupnil pouze dopis od kardiologa, který ho vyšetřoval, a od praktického lékaře. Ve druhém zmíněném se psalo, že Fetterman „nemá žádná pracovní omezení a může plně odvádět své pracovní povinnosti ve veřejném úřadu“.

Fetterman také přistoupil pouze na jednu debatu se svým oponentem, a to 25. října, kdy už obyvatelé Pensylvánie hlasovali v korespondenční volbě. A ta pro něj nedopadla úplně dobře – politik nedokázal přesně formulovat některé své plány a mluvil nejistě, připomíná server The Hill.

Možná i proto původně poměrně jasný favorit senátního klání v posledních týdnech v průzkumech ztrácel, až někteří odborníci (např. z organizace Crystal Ball) začali věřit spíš ve vítězství Mehmeta Oze.

K porážce republikána tak bezpochyby přispěla i Fettermanova kampaň, která soustavně apelovala na patriotismus pensylvánských voličů. Upozorňovala, že Oz dlouhodobě žije v sousedním státě New Jersey a že během své televizní kariéry údajně propagoval léčivé přípravky pochybné kvality.

Jedním z 36 států, které 8. listopadu volily guvernéra, je Florida, kde svou funkci obhajoval čtyřiačtyřicetiletý Ron DeSantis. Republikánský politik už má druhé funkční období v kapse, a stát s třetím nejvyšším počtem obyvatel tak povede i další 4 roky.

Florida je přinejmenším na státní úrovni spíše červeným státem, kterému dominuje Republikánská strana, a politikovo vítězství se tak očekávalo. Jeho příběh je ovšem zajímavý hlavně proto, že se zdá, že Donaldu Trumpovi v jeho osobě vyrostl soupeř do prezidentských voleb. Kandidaturu sice ani jeden oficiálně neoznámil, v případě exprezidenta se takový krok však brzy očekává.

DeSantis je po Trumpovi největším favoritem a podle exit pollu CNN by mu právě floridští voliči dali před exprezidentem dokonce přednost. Florida je domovským státem obou politiků a také jedním z tradičních klíčových bojišť v klání o nejvyšší úřad, DeSantisovu kandidaturu by uvítalo 45 % tamních respondentů, zatímco Trumpovu jen 33 %.

Konzervativní DeSantis je ale Trumpovým blízkým spojencem a právě to by ho od kandidatury mohlo odradit.

Potenciální hrozbu, kterou guvernér pro exprezidenta představuje, si ale nejspíš uvědomuje i sám Trump. Jen několik hodin před úterními volbami se totiž nechal slyšet, že politikova prezidentská kandidatura by se stranické „základně nelíbila“ a DeSantis by se rozhodnutím pro ni prý dopustil chyby.

Letošní výsledek by ale DeSantisovy ambice mohl podpořit navzdory Trumpovým nejasným výhrůžkám. Zatímco před čtyřmi lety politik svého tehdejšího rivala porazil jen těsně, tentokrát zvítězil s větším náskokem. Téměř kompletní výsledky mu připisují skoro 60 % hlasů. Podle exit pollů si navíc polepšil u klíčových volebních skupin, jako jsou ženy a Latinoameričané.

Kromě klasických voleb proběhlo napříč Spojenými státy i několik referend. Ta dokreslují, že právo na potraty, které v červnu na federální úrovni omezil Nejvyšší soud, bylo skutečně jedním z témat, jež mezi Američany rezonovalo.

Voliči v Kalifornii, Vermontu i Michiganu, tedy v liberálnějších státech, v úterý schválili zakotvení práva na interrupce ve státních ústavách. Voliči v konzervativnějších státech – v Montaně a Kentucky – naopak odmítli opatření, která by přístup k reprodukční péči omezila, píše server The Hill. Už v srpnu se pak proti omezení práva na potrat vyslovili v Kansasu.

Když Nejvyšší soud zvrátil svůj vlastní precedens Roeová vs. Wade z roku 1973 zajišťující právo na potrat, asi polovina amerických států přikročila k jeho omezení (podrobněji například zde). Republikánský senátor Lindsey Graham navrhl zákaz interrupcí po 15. týdnu těhotenství i na federální úrovni.

Demokraté z této otázky udělali klíčové téma voleb, protože v průzkumech většina Američanů dlouhodobě právo na potrat podporuje. I voliči v konzervativním Kentucky tak například v úterý odmítli návrh prosadit do tamní ústavy odstavec, který by říkal, že žádné právo na interrupci neexistuje.

Mobilizace žen, jichž se červnový verdikt nejvíc dotýkal, mohla přispět i k neočekávaně dobrému výsledku demokratů ve volbách. „Demokraté ve volbách hájili svou agendu, byl to správný program,“ domnívá se bývalá mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Ve vysílání televize MSNBC vyzdvihla právě prosazování práva přístupu na potrat.

Letošní všeobecné volby přinesly kromě napětí také několik historických milníků. Jeden z nich má na svědomí čtyřiačtyřicetiletý demokrat Wes Moore, který se díky volebnímu vítězství zapsal do historie Marylandu jako jeho první guvernér tmavé pleti. Zároveň je teprve třetím černošským guvernérem, který byl za dlouhou historii země zvolen.

„Jsem si vědom, že jsem se dnes večer zapsal do historie. Také ale vím, že nejsem první, kdo se o to pokusil,“ sdělil Moore svým příznivcům. „Je mi ctí, že mohu být součástí tohoto odkazu. Kvůli tomu jsme do tohoto závodu ale nešli. Dějiny, na kterých nám záleží nejvíce, jsou dějiny, které budeme my a lidé tohoto státu tvořit v příštích čtyřech letech.“

Do amerického Senátu svou první ženu vyšle stát Alabama. Půjde o čtyřicetiletou republikánku Katie Brittovou, která s výrazným rozdílem v boji o tento post porazila demokrata Willa Boyda. Politička v horní komoře Kongresu nahradí senátora Richarda Shelbyho, který po více než třech senátních dekádách odchází do důchodu.

Poprvé si pak do svého čela zvolil ženu stát Arkansas, a to někdejší mluvčí Trumpova Bílého domu Sarah Huckabee Sandersovou. Tento jižanský stát z pozice guvernéra kdysi vedl i její otec Mike Huckabee nebo demokratický prezident Bill Clinton.

Během všeobecných voleb ovšem zazářila i mladá generace – do Sněmovny reprezentantů z 10. floridského obvodu míří pětadvacetiletý demokrat Maxwell Frost. Ten se svým vítězstvím stal prvním příslušníkem takzvané generace Z, tedy lidí narozených ve druhé polovině 90. let a později, který byl do amerického Kongresu zvolen.

Jak upozorňuje web BBC, jeho vítězství nebylo nečekané vzhledem k tomu, že svou kampaň zaměřil na téma boje s násilím páchaným střelnými zbraněmi, změnou klimatu, zajištění práva na potrat a rozšíření zdravotní péče. Právě tato témata zřejmě oslovila mladší voliče, kteří ho do dolní komory nejvyššího zákonodárného orgánu země poslali.

Ačkoli v hlasováních o klíčových představitelích státu Georgie zvítězili republikáni, rozhodně se jejich výhra nedá považovat za podporu stávajícího „trumpovského“ směřování strany na federální úrovni. Posty guvernéra i státního ministra totiž obhájili politici, jež se postavili snahám někdejšího šéfa Bílého domu zvrátit svou porážku v prezidentských volbách v roce 2020.

Ještě před čtyřmi lety kandidoval guvernér Brian Kemp za hlasité podpory Donalda Trumpa. Jenže Kemp stejně jako státní ministr Brad Raffensperger navzdory tlaku tehdejšího prezidenta neochvějně stáli za tím, že těsné výsledky prezidentských i senátních voleb v Georgii jsou legitimní.

Raffenspergerovi dokonce Trump pár dní po hlasování volal a požádal ho, aby „našel“ hlasy, které tehdejší prezident potřeboval k vítězství.

Protitrumpovské směřování Georgie potvrzuje i tamní senátní klání. V něm podle průběžných výsledků těsně vede dosavadní demokratický senátor Raphael Warnock a poráží kandidáta se silnou Trumpovou podporou – někdejší hvězdu amerického fotbalu Herschela Walkera.

O vítězi ale pravděpodobně rozhodne až druhé kolo senátních voleb, protože ani jeden z kandidátů nedosáhl na 50 %, což je v Georgii podmínka ke zvolení.

Politici zpochybňující výsledky voleb ale podle projekcí CNN uspěli ve volbách guvernérů a státních ministrů v jiných státech a v budoucnu tak budou dohlížet na průběh dalších hlasování. Obhájili například republikánští guvernéři Texasu, Iowy, Alabamy nebo Jižní Dakoty Greg Abbott, Kim Reynoldsová, Kay Iveyová a Kristi Noemová.

Na druhou stranu v Pensylvánii, Marylandu, Wisconsinu, Michiganu nebo Coloradu kandidáti do těchto klíčových volebních pozic s obdobnými názory neuspěli, píše CNN.

Letošní volby ale rozhodně nedávají jistotu, že výsledky těch příštích se nepokusí nikdo v klíčových pozicích podkopat. Analýza BBC napočítala nejméně 70 popíračů voleb, kteří už získali mandát v Kongresu nebo na celostátní úrovni, přičemž stanice odhaduje, že toto číslo ještě poroste.