Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropa zažila podle unijní služby Copernicus druhou nejteplejší zimu v historii měření (po té z přelomu let 2019 a 2020).
V Česku se to projevilo zejména teplým únorem, kdy z krajiny slezla drtivá většina sněhu a vegetace začala bujet o více než měsíc dříve než v minulosti.
Na starém kontinentu je ale i země, kde byla letos v zimě pokořena hranice tropické teploty.
„V lednu jsme na východě měli přes 30 stupňů, což je neskutečné. Je to problém z vícero důvodů, ale momentálně nás nejvíc znepokojuje dopad na zásoby vody,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy španělská klimatoložka María del Carmen Llasatová z Barcelonské univerzity.
Když teploty ve Španělsku v lednu překročily 30 °C, psala o tom i zahraniční média a fotky lidí slunících se na plážích obletěly celý svět. Jak výjimečné to ale bylo pro vás ve Španělsku? Můžete to prosím přiblížit těm, kteří žijí v jiných částech Evropy a o průběhu zimy ve Středomoří mají jen matnou představu?
Zima se Španělsku samozřejmě nevyhýbá, stejně jako vy máme čtyři roční období. Zima pro nás nicméně znamená, že v únoru činí průměrná teplota 8,6 °C. Například na východě Španělska, tedy ve středomořské části, bývá v lednu a únoru typicky kolem 11 stupňů a maxima obyčejně dosahují asi 20 stupňů.
Na jihu – v Andalusii – v zimě typicky hodně prší. Na horách, tedy v Pyrenejích, většinou na začátku prosince napadne sníh, který mizí někdy v průběhu března. To je velmi důležité, protože Pyreneje jsou důležitou zásobárnou vody.
Letošní leden i únor byly nicméně nejteplejšími za dobu, co máme data, tedy posledních 200 let. Průměrná teplota v celém Španělsku byla v únoru 11 °C, což je o necelé tři stupně víc ve srovnání s dlouholetým průměrem. To samozřejmě znamená, že jsme měli i vyšší naměřená maxima. V lednu jsme na východě měli přes 30 stupňů, což je neskutečné.
Jak daleko je to od toho, co by se ještě dalo považovat za normální?
V lednu může být výjimečně třeba 25 nebo 26 stupňů, ale 30 stupňů nikdy. Ve Valencii bylo dokonce 30,7 °C. Průměrné maximum přitom činí 17 °C a předešlý rekord byl z roku 2021, kdy ve Valencii naměřili 26,2 °C.
Takhle teplé zimy představují problém z vícero důvodů, ale momentálně nás nejvíc znepokojuje dopad na zásoby vody.
A ten vypadá jak?
V různých oblastech různě. Například v Pyrenejích spadlo hodně srážek ve formě deště místo sněhu. Nebo spadly jako sníh, ale rychle roztál. Zrovna nedávno jsme měli na některých pyrenejských řekách povodně. Voda se v horách neukládá, což může být problém zejména pro centrální část země.
Když se podíváme například na celé povodí řeky Ebro, která leží hned pod Pyrenejemi, data nám ukážou, že alespoň množství srážek bylo průměrné. Když se ale podíváme třeba právě na náš region vnitřního Katalánska, tak tady skoro nepršelo, takže nejhorší sucho za 200 let bohužel pokračuje.
Když se ještě zastavíme u toho lednového horka, jaké to mělo přímo ve Španělsku ohlasy? Bylo to na nějakou chvíli jedním z hlavních témat ve veřejné debatě a médiích?
V podstatě každý den se objevovaly nějaké nové klimatické rekordy, které se vysílaly všude možně, takže to každý musel nějak vnímat. Já si ale myslím, že si na to lidé už nějak zvykli a přijali to. Obávám se, že mnozí si z toho vzali, že tady máme nějaká nová maxima a že to tak prostě je, ale už ne to, že klimatická změna tím nekončí a že s tím potřebujeme něco dělat.
Co se týče veřejné diskuze, tak do ní se víc než teploty dostává problém s vodou. Voda bude hlavním problémem celého Středomoří. V současnosti i budoucnosti. Mezi obyvateli, zemědělci, vodohospodáři a dalšími se proto již řeší, co s tím.
Není to ale tak, že by vysoké teploty a nedostatek vody spolu nesouvisely. Kromě toho, co jsem už řekla například o zásobách vody ve sněhu, platí také to, že čím tepleji je, tím víc vody spotřebovává třeba i vegetace, a tím pádem veškeré ekosystémy i celé zemědělství.
Jaká byla zima v Česku?
Letošní meteorologická zima byla podle Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) druhou nejteplejší v historii měření. Rekordně teplý byl pak její konec, který způsobil nebývale brzké probuzení vegetace.
I poměrně blízko od sebe narazíte na místa, kde je vody dost a kde naopak chybí. Někteří lidé tedy mohou pěstovat a spotřebovávat vodu vesele dál, zatímco druzí mají obrovské ztráty. Tohle je ve Španělsku opravdu horké téma.
Jak jsou na tom u vás zimy z dlouhodobějšího hlediska?
Trend je monotónní. Každý rok je teplejší než ten předešlý. Neznamená to, že třeba v roce 2025 nemůžeme mít nadprůměrně chladnou zimu. To se může stát díky přirozené variabilitě. Je ale jisté, že dlouhodobě budou naše zimy pořád teplejší.
