Trochu jako Churchill nebo de Gaulle. Jak Zelenského změnily dva roky války

„Boj se odehrává tady. Potřebuju munici, ne odvoz.“

Jedna z nejznámějších vět, které měl na začátku války pronést ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, proběhla světovými médii, od těch českých až po americká. A i když vlastně vůbec není jisté, že z jeho úst opravdu zazněla, stala se jedním ze základních kamenů jeho obrazu válečného prezidenta.

Ten se bude v sobotu „kreslit“ už dva roky, a nabízí se tak spousta otázek, včetně té, jak ho konflikt vlastně změnil.

Podle reportéra magazínu Time Simona Shustera, který o Zelenském napsal knihu, je dnes ukrajinský prezident „téměř k nepoznání“ od veselého a optimistického komika, kterého poprvé potkal v roce 2019. Dnes je z něj prý cítit tvrdost a určitá temnota, která v něm dříve nebyla.

„Stále je nesmírně odhodlaný tuto válku vyhrát, splnit svůj slib daný ukrajinskému lidu, že přijde vítězství,“ vyprávěl novinář v nedávném rozhovoru pro NPR. „Je velmi cílevědomý, téměř posedlý, zatímco si za tímto cílem jde.“

Změna Zelenského je nepopiratelná i pro vnějšího pozorovatele. K té největší proměně u něj však podle Michala Lebdušky z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) došlo už v prvních dnech po ruské invazi, kdy se rozhodl zůstat v Kyjevě. Videa, kterými tehdy začal zásobovat sociální sítě, a výroky, které pronesl, jsou pro něj totiž do značné míry určující i dnes.

Dalo by se říct, že za uplynulé dva roky se spíše jen upevňovalo to, kým se Zelenskyj stal, jakmile na Ukrajinu vjely ruské tanky. Oproti „roku jedna“ se však v druhém válečném roce proměnila ukrajinská realita, což pro Zelenského znamenalo nové problémy k řešení.

„I přesto, co se na Ukrajině celou dobu děje, nastala v roce 2023 určitá ‚normalizace‘ situace. Ta země musí nějakým způsobem žít a v částech, které nejsou pod neustálými útoky, se do veřejného prostoru vrátila trochu jiná témata,“ přiblížil realitu analytik Lebduška. „To samé platí i pro politiku; přestože platí shoda, že zatím nemohou být volby a válka je priorita, zveřejňují se různé korupční kauzy a otevírají se některé politické spory, jako jsou třeba medializované neshody mezi vedením země a starostou Kyjeva Vitalijem Kličkem,“ dodal odborník.

Už jen kvůli těmto pozičním bojůvkám stojí za to sondovat, jak Zelenského po dvou letech války vnímají sami Ukrajinci. Přestože průzkumy veřejného mínění ze země, jejíž část je okupovaná a ta zbylá postrádá velké množství svých obyvatel, nejde brát jako směrodatné, jeden takový v prosinci ukázal, že důvěra v prezidenta za jediný rok klesla z 84 na 62 procent.

Pokles Zelenského popularity je vcelku logický; v roce 2022 se stal v podstatě symbolem, národ se kolem něj semkl a on se vyprofiloval jako lídr. A i když zaznamenaný pokles svádí spíše k negativním úvahám, je prezidentova nynější oblíbenost na ukrajinské poměry stále dost nebývalá.

A potvrzují to i běžní Ukrajinci. „Než přišla invaze, bylo jeho prezidentství spíše o rychlých, snadných a většinou neúčinných odpovědích na složitou agendu. Jeho politika podle mě nebyla tou nejlepší, aby lidem přinesla potřebné, dlouhodobé a hmatatelné výsledky,“ nabídl Seznam Zprávám svůj pohled kyjevský právník Myroslav Vovk. „Když ale na naše dveře zaklepala invaze, hodně se změnilo.“

Vovk má již zmiňované Zelenského rozhodnutí zůstat na Ukrajině za odvážné. A dále má za to, že odpovědnost, která na prezidenta s válkou připadla, z něj udělala vyzrálejší, cílevědomější a schopnější politickou osobnost. „Dá se říci, že Zelenskyj se trochu podobá Winstonu Churchillovi nebo Charlesi de Gaullovi,“ dodal s odkazem na bývalého britského premiéra a francouzského exprezidenta.

Jako moudřejšího, ale zároveň i unavenějšího pak Zelenského označila Anna Dolynská, která stejně jako Myroslav žije v Kyjevě. S prezidentovou prací je prý spokojená, přiznává ale zároveň i to, že příliš nerozumí spoustě politických procesů, aby je mohla nějak kritizovat.

„Chci věřit, že všechna rozhodnutí našeho prezidenta a vlády jsou dělána pro naše lepší vojenské a diplomatické výsledky v budoucnosti,“ sdělila bývalá PR manažerka ukrajinské kapely Antytila, která se se Zelenským několikrát setkala již před válkou. „Vůbec se mi ale nelíbí všechna ta korupce. Chtěla bych, aby se s ní naše vláda, včetně prezidenta, vypořádala už teď, ne až vyhrajeme.“

Převážně spokojený je se Zelenským i Myroslav, který zmiňuje hlavně úspěchy Ukrajiny na bojišti i na mezinárodní scéně. Neopomíná ale ani ukrajinský status kandidáta na členství v EU, ekonomickou stabilizaci, reformu soudnictví a obecně fungující stát. Jedním dechem ovšem dodává, že tyto věci nejsou jen zásluhou prezidenta, nýbrž celé skupiny dalších lidí i zahraničních partnerů.

Jestli si Zelenskyj u Ukrajinců i nadále udrží dobré postavení, je momentálně ve hvězdách. Úkol to však zdaleka nebude jednoduchý, jelikož nezáleží pouze na jeho výkonu, ale především na tom, jak se bude vyvíjet válka. V té sice válčí ukrajinská armáda, jakékoliv neúspěchy budou ale do jisté míry dopadat na jeho hlavu.

S tím pak souvisí také konec samotné války a to, aby jeho forma dostatečně naplnila očekávání Ukrajinců.

Jako další faktor, který ovlivní budoucí obraz Zelenského, zmiňuje analytik Lebduška třeba i to, jakými lidmi se obklopí. „Ví se totiž, že například v prezidentské administrativě je dost problematických postav,“ poukazuje expert.

Za pravdu mu dává jednak Anna, která je pevně přesvědčena, že prezidentův tým potřebuje jisté změny, tak i Myroslav, podle něhož se Zelenskyj obklopil lidmi, kterým obyčejní Ukrajinci nevěří. „Někteří členové jeho týmu jsou nekompetentní a jiní jsou zkorumpovaní. Nechápu, proč Zelenskyj není ochotný vyměnit některá pochybná jména ve svém okolí,“ vysvětluje mladý Ukrajinec.

Zúčtování by si Zelenskyj mohl vyslechnout, až na Ukrajině proběhnou prezidentské volby. Ty by se za normálních okolností měly konat letos na jaře, v průběhu války však jejich pořádání není úplně na stole. Otázkou zůstává, zda se do nich sám Zelenskyj pohrne. A zda Ukrajinci vůbec budou chtít, aby se o znovuzvolení ucházel.

„Až válka skončí, nechtěl bych, aby byl Zelenskyj prezidentem. Důvodem je moje víra v demokracii. Ukrajina je demokratický stát a změna moci je jedním z hlavních atributů demokracie. Po vítězství navíc budeme potřebovat někoho vhodnějšího na tuhle těžkou, byrokratickou a nepopulární práci,“ nabídl svou odpověď Myroslav.

Anna na rozdíl od něj nechává tuto možnost otevřenou. Dodává však, že ukrajinské politické pole potřebuje hodně změn.