Hlavní obsah

V Haagu vydali zatykač na Šojgua a Gerasimova. Bezvýznamné, zní z Ruska

Foto: Kremlin.ru

Sergej Šojgu a Valerij Gerasimov na snímku z roku 2022.

aktualizováno •

Mezinárodní trestní soud uvedl, že klíčová skutková tvrzení v zatykači jsou řádně podložena důkazy. Detaily nejsou známy kvůli ochraně svědků. Rada bezpečnosti Ruské federace krok označila za součást hybridní války Západu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mezinárodní trestní soud (ICC) oznámil vydání zatykačů na ruského exministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Viní je z útoků proti civilistům během ruské války proti Ukrajině.

Tribunál v Haagu, který už loni vydal zatykač na šéfa Kremlu Vladimira Putina, o tom informoval na svých webových stránkách.

Podle ICC existuje opodstatněné podezření, že Šojgu s Gerasimovem nesou odpovědnost za raketové útoky, které mířily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, a to v časovém úseku nejméně od 10. října 2022 do 9. března 2023.

„Během této doby ruské ozbrojené síly provedly na několika místech Ukrajiny velké množství úderů proti četným elektrárnám a rozvodnám,“ uvádí soud.

ICC rovněž sdělil, že obsah zatykačů je vydaný jako „tajný“, a to kvůli ochraně svědků a zabezpečení vyšetřování. Klíčová skutková tvrzení jsou ale podle něj řádně podložena důkazy.

Moskva: Je to součást hybridní války

Podle takzvaného Předsoudního senátu II ostřelování představuje „jednání zahrnující vícenásobné spáchání činů proti civilnímu obyvatelstvu, prováděné v souladu se státní politikou“.

„Existují proto oprávněné důvody domnívat se, že podezřelí úmyslně způsobili velké utrpení nebo vážnou újmu na těle nebo na duševním či fyzickém zdraví, a nesou tak trestní odpovědnost za zločin proti lidskosti jiného nelidského jednání, jak je definován v čl. 7 odst. 1 písm. k) Římského statutu,“ píše se dále v prohlášení.

Rada bezpečnosti Ruské federace, kde je Šojgu shodou okolností tajemníkem, oznámení ICC označila za bezvýznamné. Připomněla, že Rusko Mezinárodní trestní soud neuznává a vydání zatykačů je podle ní „součást hybridní války Západu proti naší zemi“.

Putinovi blízcí

Připomeňme, že devětašedesátiletý Sergej Šojgu patřil díky své věrnosti a důvěryhodnosti dlouhodobě mezi Putinovy oblíbence. Ministrem obrany byl od roku 2012. Pod jeho vedením se Rusko aktivně zapojilo do konfliktu v Sýrii. Ministr měl v gesci i anexi Krymu a válku na Ukrajině.

Kvůli některým neúspěchům na ukrajinské frontě se ovšem opakovaně stal terčem kritiky zastánců tvrdé linie, a to včetně dnes již zesnulého šéfa vagnerovců Jevgenije Prigožina. Letos na jaře se novým ministrem stal ekonom Andrej Bělousov a Šojgu zamířil na post tajemníka již zmíněné Bezpečnostní rady.

Šojgu se také objevil na ukrajinském seznamu občanů Ruska, které Kyjev obvinil ze spáchání válečných zločinů na Ukrajině nebo ze zodpovědnosti za ně. Figuruje taktéž na sankčních seznamech EU i USA.

O dva roky mladší Valerij Gerasimov je z pozice náčelníka generálního štábu jedním z hlavních stratégů ruského tažení na Ukrajině. Začátkem loňského roku se stal i velitelem ruských jednotek na frontě, když ve funkci nahradil Sergeje Surovikina.

V čele generálního štábu je od listopadu 2012, kdy se ministerského křesla ujal právě Šojgu. Také Gerasimov je dlouhodobě považován za jednoho z nejbližších Putinových mužů. Nyní se vzhledem k odvolání Šojgua spekuluje i o jeho možné výměně. Také na něj se vztahují unijní i americké sankce.

Doporučované