Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Novozélandská vláda ve čtvrtek zveřejnila zprávu o stavu místních oceánů. Odhalila přitom řadu znepokojivých zjištění. Například to, že až 75 % místních ryb mělo v těle drobné úlomky plastů nebo že velké části mořských živočichů hrozí vyhynutí.
„Zpráva správně tvrdí, že vykresluje obraz, který přináší vystřízlivění,“ uvedl novozélandský ministr životního prostředí David Parker, jehož resort nechal průzkum provést. Na jeho výsledky upozornil deník The Guardian.
Z průzkumu vyplývá, že tři ze čtyř novozélandských ryb v sobě mají mikroplasty, které pocházejí z vláken oblečení, pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů. Přítomny jsou po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Vědci mimo jiné nedávno zjistili, že přítomné jsou už i v mateřském mléce.
S podobnými závěry jako novozélandská vláda přišla také studie, která byla v září zveřejněná v časopise Marine Pollution Bulletin. Ta uvádí, že až třetina ryb ulovených u jižního pobřeží Nového Zélandu má ve svých tkáních určitý podíl mikroplastů.
Studií, které dokazují výskyt mikroplastů v těle ryb, bylo po světě provedeno spoustu. Server Newsweek ovšem poukazuje na to, že v září publikovaná studie, je vůbec první, která zaznamenala podobný trend na jižní polokouli.
Mikroplasty byly nalezeny i v mateřském mléce
V mateřském mléce byly poprvé objeveny mikroplasty. Vědci zjištění považují za znepokojivé, i když přesný dopad mikroplastů na člověka zatím není známý. Laboratorní testy už ale prokázaly, že tyto drobné úlomky plastů mohou lidské buňky poškozovat.
Vědci se obávají zejména možných dopadů na zdraví dětí. Kojenci jsou totiž podle vědců vůči chemickým kontaminujícím látkám obzvláště zranitelní. Kojení podle nich ale zůstává zdaleka nejlepším způsobem výživy dětí.
Oceán se stává neobyvatelným
Ze zprávy novozélandské vlády vyplývají i další znepokojivá zjištění. Například to, že až 90 % původního mořského ptactva spadá do kategorie druhů, kterým již akutně hrozí nebo zanedlouho bude hrozit vyhynutí. Stejně jako 82 % původního pobřežního ptactva, 81 % mořských bezobratlých a 22 % mořských savců.
Dalším klíčovým zjištěním je, že oceány se stávají pro některé původní živočišné druhy neobyvatelnými. Oceány se totiž oteplují a stávají se kyselejšími, vlny veder, které je zasahují, navíc bývají čím dál častější a intenzivnější.
Oteplování oceánů se dotýká zejména novozélandských původních živočišných druhů, které se sdružují pod pojmem taonga. Jedná se o rostliny i zvířata, které mají zvláštní kulturní význam pro Maory, tedy původní polynéské obyvatelstvo Nového Zélandu.
„Zdraví našich oceánů se zhoršuje alarmujícím tempem a hrozí, že navždy přijdeme o vzácná přirozená prostředí,“ okomentovala výsledky průzkumu mluvčí novozélandské Strany zelených Eugenie Sageová.
Přečtěte si článek o ochraně oceánů
Mezinárodní vody neboli tzv. volná moře tvoří téměř dvě třetiny rozlohy světových oceánů. Procesy, ke kterým v nich dochází, mají vliv nejen na sousední pobřežní vody, ale i na život na souši. Přesto je z nich chráněno jen 1,2 % rozlohy. Ve zbývajícím prostoru není prakticky možné regulovat rybolov či další zásahy člověka.
Co dál?
„Aotearoa (Nový Zéland maorsky, pozn. red.) je ostrovní stát (…) jsme závislí na zdraví našich oceánských ekosystémů,“ upozornila Nicola Tokiová, výkonná ředitelka organizace na ochranu přírody s názvem Forest and Bird. Dodala, že skutečný rozsah krize může být ještě větší, než vláda tvrdí, neboť výzkum v této oblasti je stále nedostatečný.
Podle Strany zelených nejnovější zpráva „vypovídá o desetiletí trvajícím zanedbávání vládní péče o zdraví našich oceánů“. Do budoucna strana požaduje větší regulaci rybářského průmyslu, zákaz většího množství jednorázových plastů i rozšíření oceánských rezervací.
Ministr životního prostředí Parker slíbil, že se vláda pokusí ničivé dopady na oceánské prostředí snížit. Odkázal přitom na plán snižování emisí, zákaz jednorázových plastových tašek nebo plány na hospodaření se sladkou vodou.
