Hlavní obsah

Tři údajní strůjci pokusu o převrat v Bolívii byli umístěni do vazby

Foto: Profimedia.cz

Bolivijský generál Juan José Zuňiga.

Muži budou držení ve věznici po dobu vyšetřování. Podezřelí jsou z pokusu o svržení prezidenta chudé jihoamerické země Luise Arceho.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tři údajní strůjci středečního pokusu o vojenský převrat v Bolívii, včetně generála Juana Josého Zuňigy, byli umístěni do ochranné vazby v trvání šest měsíců. Informoval o tom v pátek podle agentury AFP prokurátor Cesar Siles.

Muži budou drženi ve věznici se zvýšenou ostrahou po dobu vyšetřování. Podezřelí jsou z pokusu o svržení prezidenta chudé jihoamerické země Luise Arceho.

V čele pokusu o puč v bolivijské metropoli La Paz stál údajně generál Zuňiga. Byl obviněn z terorismu, za což mu hrozí trest 15 až 20 let, a také účasti na ozbrojeném povstání proti státu, za které může čelit trestu pět až 15 let vězení. Uvedl to podle Reuters prokurátor.

Levicový prezident Arce Reuters v údajně jednom z prvních rozhovorů od pokusu o převrat řekl, že jeho vládu po středečních událostech posílila podpora ulice a že bude pracovat do svého posledního dne. Podle Reuters také popřel tvrzení generála Zuňigy, který uvedl, že ho sám prezident o tažení na palác požádal.

Vojenské jednotky ve středu obsadily centrální náměstí v La Pazu a vyrazily vrata prezidentského paláce s pomocí ozbrojeného vozidla.

Zuňiga poté uvedl, že hodlá docílit propuštění vězňů, které označil za politické, mezi nimiž je i pravicová exprezidentka Jeanine Áňezová. Prohlásil také, že zatím respektuje prezidenta Luise Arceho jako velitele ozbrojených sil, ale že usiluje o obnovení demokracie.

Arce pochází ze socialistické strany Eva Moralese. Ten v roce 2019 nuceně opustil zemi po masivních protestech spojených se spornými volbami, kdy se podle svých kritiků ucházel o další prezidentský mandát neoprávněně. K moci se dostala Áňezová a Morales tehdy hovořil o převratu. Po pádu nastolené pravicové vlády se ve volbách v roce 2020 chopila opět vlády levice a prezidentem se stal Arce.

Doporučované