Tři Trumpovy výroky, které pobouřily i Zelenského. Pak ještě přitvrdil

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je to zřejmě jedno z nejostřejších vyjádření Donalda Trumpa na adresu Ukrajiny a tamního prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu v úterý reagoval na stížnosti Kyjeva, že jeho zástupce nikdo nepozval na americko-ruská jednání v saúdskoarabském Rijádu.

Trump se nechal slyšet, že Kyjev měl tři roky „a ještě dlouho předtím“ na to, aby spory s Moskvou urovnal. Konflikt by podle něj dokázal urovnat i nepříliš dobrý vyjednavač. Americký prezident navíc naznačil, že válku vyvolala sama Ukrajina.

A zopakoval návrh své vlády, aby Ukrajina uspořádala volby, při čemž výrazně podhodnotil podporu, jaké se Zelenskému ve vlasti dostává.

„Prezident Trump –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a já ho vysoce respektuji jako lídra země, k níž chováme velkou úctu, amerického lidu, který nás vždy podporoval –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bohužel žije v dezinformačním prostoru,“ reagoval na Trumpovy výroky Zelenskyj.

Americký prezident ve středu v kritice Zelenského ještě přitvrdil. Na sociální síti Truth Social ho označil za „diktátora“, varoval ho, aby si pospíšil, protože „jinak mu žádná země nezbude“, a pochvaloval si dosavadní jednání s Ruskem.

Seznam Zprávy vybraly tři zásadní úterní výroky amerického prezidenta na adresu Ukrajiny a jeden středeční a doplnily je o zásadní kontext.

Trump přímo reagoval na ukrajinské námitky, že je Spojené státy zatím vylučují z mírových rozhovorů s Ruskem.

Pokud chtěl americký prezident skutečně říct, že Ukrajina začala válku s Ruskem, tak to není pravda. Válku vyvolala Moskva, a to, ať už za její počátek považujeme rok 2014 nebo rok 2022.

V roce 2014 Rusko reagovalo na tzv. revoluci důstojnosti, která svrhla tehdejšího proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče. Ten odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a zvolil raději sblížení s Ruskem, proti čemuž na Ukrajině vypukly rozsáhlé protesty.

Rusko v té době začalo argumentovat údajným ohrožením práv ruskojazyčné menšiny na Ukrajině. A vměšovalo se do jejích vnitřních záležitostí. Nejdříve na základě zinscenovaného referenda za přítomnosti ruských vojáků protiprávně anektovalo ukrajinský Krym, později podpořilo, vyzbrojilo a řídilo ozbrojence na východoukrajinském Donbase, proti kterým zasáhla ukrajinská armáda.

V roce 2022 to pak byl ruský prezident Vladimir Putin, kdo dal povel k zahájení „speciální vojenské operace“, tedy plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Ještě několik dní předtím přitom ruská diplomacie ujišťovala, že útok nechystá. Ukrajinské jednotky do té doby na ruském území nebyly.

Tato Trumpova slova přímo předcházela těm předchozím. Ačkoli jsou v základě pravdivá, situace je složitější: Rusko nikdy nenabídlo Ukrajině jakékoli ústupky a tím pádem ani politicky průchozí východisko z konfliktu.

V prvních měsících po ruské invazi v roce 2022 probíhaly rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem poměrně intenzivně. Už v březnu se objevil návrh míru, který byl pro Kyjev poměrně nepříznivý. V té době však Ukrajině nehrála do karet situace na frontě; s okupačními vojsky v těsné blízkosti Kyjeva byla země ochotna jednat i o těchto ústupcích.

Pak následovaly ukrajinské vojenské úspěchy, odhalení ruských masakrů v Buči a na dalších místech, vzrostla západní pomoc a s tím i ukrajinské sebevědomí. Rusko ale ještě v roce 2022 nezákonně anektovalo další čtyři ukrajinské regiony, aniž by je mělo vůbec pod kontrolou.

Od té doby Moskva rezolutně odmítá vůbec diskutovat o možnosti, že by se byť jen části anektovaných regionů mohla vzdát. Přitom právě Rusko je jednou ze zemí, které se v roce 1994 v tzv. budapešťském memorandu zavázalo garantovat územní celistvost Ukrajiny.

„Rusko chce něco udělat, chce zastavit divoké barbarství,“ prohlásil také Trump. Ve stejný den Moskva pokračovala v leteckých úderech proti Ukrajině, které zasáhly i civilní cíle. Například ve městě Dolynska v centrální části země zaútočil dron na obytnou budovu a zranil jednu ženu a její dvě děti.

Provádění sociologických průzkumů v době války je samozřejmě ošidné, ale žádné dostupné informace nenasvědčují tomu, že by se Zelenského podpora na Ukrajině propadla ke čtyřem procentům.

Nejčerstvější data Kyjevského mezinárodního sociologického institutu, zveřejněná ve středu, mu přisoudila důvěru 57 procent Ukrajinců (loni v prosinci to bylo 52 procent). To je sice výrazně méně než v počátku války, ale je to o něco víc, než činí aktuální důvěra, které se ve Spojených státech těší Donald Trump.

Za diktátora označil Trump Zelenského po kritice ze strany ukrajinského prezidenta.

Zelenskyj se ale do čela Ukrajiny dostal na základě svobodných voleb z roku 2019. Jeho mandát by v době míru sice už vypršel, ale ukrajinská ústava v době války a platného výjimečného stavu zapovídá konání prezidentských i parlamentních voleb a prodlužuje v této situaci mandát dosavadní hlavy státu a poslanců. Zelenskyj tedy vládne v souladu s ústavou přijatou legitimním a demokratickým způsobem.

Trump o vypršení Zelenského mandátu mluvil už ve svém úterním vystoupení. „Víte, oni chtějí sedět u stolu, ale neměl by k tomu mít co říct ukrajinský lid, je to už hodně času od chvíle, co měli volby.“ Tehdy ještě zároveň podotkl, že má Zelenského osobně rád.

Americký prezident se tak uchýlil k argumentu, se kterým pracuje ruská propaganda, což si v úterý zřejmě i uvědomil a hned na to reagoval. „Není to věc Ruska. Je to něco, co přichází ode mě a přichází taky od mnoha dalších zemí,“ bránil se Trump.

Ukrajina momentálně nemůže snadno uspořádat volby z několika důvodů. Pokud by se výjimečný stav zrušil, znamenalo by to i konec mobilizace a Ukrajina by se tak nemohla efektivně bránit ruské agresi.

Voleb by se navíc nemohly zúčastnit miliony Ukrajinců, které zůstaly na územích okupovaných Ruskem. Složité by bylo zajistit přístup k hlasování i pro další miliony, které ze země uprchly. Komplikací by bylo i zajištění bezpečnosti voleb –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ať už ochrana hlasovacích míst před ruským bombardováním nebo obrana před případnou snahou ruské propagandy volby ovlivnit.

Aktualizovali jsme o středeční příspěvek Donalda Trumpa na síti Truth Social.