Hlavní obsah

Tři roky války. Vítězství Ukrajiny si přeje většina Čechů, Slováků i Poláků

Foto: Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil

Z výcviku ukrajinské pěchoty. Ilustrační snímek.

Ruské vítězství si podle průzkumu přejí nejvíce Slováci. Přetrvávají obavy, že konflikt bude trvat mnoho let, že hrozí otevřený konflikt Ruska s NATO, posunutí hranic konfliktu blíže k území Česka či Slovenska i jaderná válka.

Článek

V pondělí 24. února uplynou tři roky od počátku ruské války vůči Ukrajině. V souvislosti s připomínkou této události vydává Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO) tematickou zprávu, tzv. CEDMO Special Brief. Průzkum se zaměřuje na vývoj postojů Středoevropanů k uvedenému konfliktu a shrnuje nejčastější dezinformační narativy související s válkou na Ukrajině v informačním prostoru střední Evropy, jmenovitě v Polsku, Česku a na Slovensku.

Z dotazníkového šetření CEDMO, které se během posledního čtvrtletí roku 2024 v České republice uskutečnilo prostřednictvím výzkumné agentury Median a na Slovensku a v Polsku díky agentuře Ipsos, vyplývá, že lidé v České republice, na Slovensku i v Polsku dominantně podporují bránící se Ukrajinu. Největší podporu z uvedených tří zemí vykazují respondenti v Polsku, kde jich 68 % podporuje Ukrajinu. Na druhém místě je v tomto ohledu Česko (44 %) a na třetím Slovensko (32 %).

Naopak ruské vítězství si nejčastěji přejí občané Slovenska (17 %) a nejméně obyvatelé Polska (4 %). Z respondentů v ČR vyjádřilo podporu Rusku 7 %. V Česku a na Slovensku by vůbec nejvíce respondentů preferovalo ukončení konfliktu formou dočasného míru, aniž by zvítězila jedna strana. V Česku jde o 39% a na Slovensku o 33% poměr. V Polsku tuto variantu preferovalo 20 % dotázaných.

Preferované ukončení konfliktu na Ukrajině

Foto: CEDMO

Otázka průzkumu: „Nakolik se obáváte následujících scénářů vývoje konfliktu na Ukrajině?“ Zdroj: CEDMO Trends ČR, Median

„Z hlediska věku si v Česku přejí vítězství Ukrajiny zejména mladí lidé ve věku 16–24 let (62 %),“ přibližuje zjištění výzkumu datový analytik hubu CEDMO Lukáš Kutil a doplňuje: „Podobně je tomu i na Slovensku, kde jsou v porovnání s ostatními věkovými skupinami respondentů vítězství Ukrajiny nakloněni zejména nejmladší respondenti ve věku 16–24 let (56 %). Mezi polskými respondenty jsou naopak nejvíce nakloněni vítězství Ukrajiny nejstarší respondenti ve věku 65 let a více (79 %).“

Obavy ohledně scénářů vývoje konfliktu na Ukrajině

Foto: CEDMO

Otázka průzkumu: „Nakolik se obáváte následujících scénářů vývoje konfliktu na Ukrajině?“ Zdroj: CEDMO Trends ČR, Median

Z pohledu obav ohledně scénářů vývoje panovaly mezi respondenty v Česku i na Slovensku, kde byla otázka zjišťována, nejvíce obavy, že válka na Ukrajině potrvá mnoho let (obává se 67 % Čechů a 71 % Slováků). Dále lidé vyjadřovali strach z možného rozšíření konfliktu do otevřené války mezi Ruskem a NATO (55 % Čechů, 61 % Slováků), z přesunu bojů blíže k území Česka nebo Slovenska (52 % Čechů, 58 % Slováků), z možnosti, že NATO umožní Ukrajině použít západní zbraně na ruském území (51 % Čechů, 54 % Slováků) nebo že Rusko použije jadernou zbraň (48 % Čechů, 52 % Slováků).

Hlavní dezinformační narativy

Za hlavní dezinformační narativy, jež v posledních třech letech v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině kolují v digitální mediální krajině střední Evropy, označili fact-checkeři observatoře CEDMO několik témat, která se v různých obměnách kontinuálně opakují. V Česku jde převážně o útoky vůči prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému a jeho rodině, zpochybňování ukrajinské státnosti a teritoriální integrity, narativ o bujícím nacismu na Ukrajině a přepisování novodobých českých dějin v kontextu ruské války proti Ukrajině.

Podobně jako v Česku bývá i na Slovensku často terčem lživých tvrzení osoba ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, Ukrajina bývá vykreslována jako fašistický stát, poukazuje se na nefunkčnost sankcí proti Rusku nebo se dává Ukrajině za vinu navýšení cen energií po „svévolném“ a nečekaném odříznutí Slovenska od plynu z Ruska. V Polsku se také opakují konspirační teorie týkající se obchodování s lidmi a orgány a dezinformace zaměřené na poškození polsko-ukrajinských vztahů.

Podle CEDMO, jež se věnuje i zjišťování dosahu a kredibility vybraných dezinformací, bylo ze všech testovaných nepravdivých tvrzení v Česku v průběhu tří let trvajícího konfliktu na Ukrajině nejvíce důvěryhodné tvrzení o zavlečení černého kašle do České republiky ukrajinskými uprchlíky. Toto nepravdivé sdělení bylo důvěryhodné pro 53 % české populace a pro 38 % slovenské. V české populaci ho navíc zaznamenala velká část lidí, konkrétně 40 % dotázaných. Na Slovensku to bylo pouze 23 %.

Pro velkou část respondentů byla důvěryhodná například i periodicky se opakující dezinformace, podle níž mezi osmi členy politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS), kteří v roce 1968 rozhodli o vyslání vojsk zemí Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa, bylo hned pět Ukrajinců. Tato zavádějící zpráva byla důvěryhodná pro 48 % Poláků, 46 % Čechů a 34 % Slováků. Více než třetina Poláků byla také kupříkladu nakloněna věřit informaci o vypískání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského při oficiální státní návštěvě České republiky v červenci 2023 veřejností.

Doporučované