Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jsou to už bezmála tři roky, co Kreml 24. února 2022 spustil invazi na Ukrajinu. A téměř jedenáct let od okamžiku, kdy Rusko začalo zabírat ukrajinská území; anexe Krymu proběhla na jaře 2014. Tehdy se ovšem Rusko alespoň formálně nechalo přimět k podpisu dohod, které měly na ukrajinském Donbase zajistit mír; nedodržovaly se.
Od začátku plnohodnotné války však mají obě strany krvavého konfliktu k míru daleko, byť někteří analytici mají za to, že právě v roce 2025 se mu mohou přiblížit víc než kdy dřív. Divokou kartou je nastupující americký prezident Donald Trump, který se už během kampaně za zvolení nechal slyšet, že být u moci on, válku okamžitě ukončí.
Nabízíme stručný přehled pokusů o mírová jednání, tak jak o nich agresor i napadená země v uplynulých měsících (a letech) informovaly.
První rok války: mír kratičce na dosah
V brzkých ranních hodinách ve čtvrtek 24. února 2022 oficiálně začalo to, co ruský prezident Vladimir Putin nazval speciální vojenskou operací na Ukrajině.
Mírová jednání na sebe nenechala dlouho čekat a již 28. února se na běloruské hranici setkali zástupci obou států. První schůzka ale žádný výsledek nepřinesla.
Ten přišel až s vyjednáváním v březnu 2022, které tentokrát probíhalo na půdě Turecka.
Ohledně Istanbulského jednání začal panovat všeobecný optimismus a vypadalo to, že konflikt se může blížit k mírovému řešení. Dne 16. března unikl na veřejnost – konkrétně do listu Financial Times – patnáctibodový mírový plán, který měl nastínit, jak bude ukončení konfliktu vypadat.
Plán byl ve společnosti zpočátku vnímaný jako konsensus obou stran, ve skutečnosti se jednalo pouze o ruský návrh. Podle toho vypadaly i - z pohledu Kyjeva - poměrně drsné požadavky:
Patnáct bodů ruského plánu
1. Ukrajina se nepřipojí k NATO a zůstane neutrální.
2. Ukrajina omezí svoje vojenské kapacity.
3. Ukrajině budou poskytnuty bezpečností záruky od třetích zemí.
4. Budou zaručena práva rusky mluvících obyvatel na Ukrajině a ruština se stane oficiálním jazykem.
Podmínky míru byly pro napadenou zemi velice tvrdé. V té době však Ukrajině nehrála do karet situace na frontě; s okupačními vojsky v těsné blízkosti Kyjeva byla země ochotna jednat i o těchto ústupcích.
Zpočátku se tedy mohlo zdát, že mír je na dosah. Koncem března 2022 se to začalo měnit. Ukrajincům se podařilo vyhrát bitvu o Kyjev a postupně začali Rusy vytlačovat. Tyto úspěchy společně s rostoucí západní pomocí dodaly Ukrajině sebevědomí a ukončení konfliktu se vzdálilo.
S vojenskými úspěchy přišly také hrůzné objevy chování ruských vojáků na územích, která v prvních dnech obsadili. Ve městech jako Buča či Irpiň byly objeveny důkazy o hromadném vraždění civilistů; ruku v ruce s těmito nálezy se vůle Kyjeva „dohodnout se“ vytratila.
Ukrajina pak v září 2022 spustila svoji úspěšnou protiofenzívu (více zde), což sebevědomí společnosti ještě posílilo. Podle průzkumu společnosti Gallup v tu dobu 70 % občanů chtělo bojovat až do úplného vítězství. Z toho 91 % definovalo vítězství jako znovudobytí všech zabraných území.
S postupem času se ale v ukrajinské vládě začaly objevovat pragmatičtější hlasy, které připouštěly, že bez ztráty území se mír nejspíš nevyjedná.
Druhý rok války: Zamrznutí fronty i jednání o míru
Jak v dubnu 2023 reportoval časopis Foreign Policy, hrálo se hlavně o Krym. Tento poloostrov, který má podle Putina pro Rusko „posvátný a civilizační význam“, mohl podle zdrojů magazínu ukrajinské vládě posloužit při vyjednávání jako obětní beránek.
Oficiálně však Kyjev možnost definitivně se zříct Krymu tvrdě odmítal. S jeho navrácením se počítalo i v Zelenského mírovém plánu předloženém v listopadu 2022, v němž byly nastíněny ukrajinské požadavky na mír.
Zelenského mírový plán z konce roku 2022
1. Zajištění jaderné a radiační bezpečnosti země.
2. Zajištění potravinové bezpečnosti země.
3. Zajištění energetické bezpečnosti Ukrajiny.
V plánu sice přímo nezazněl požadavek na vstup země do NATO, o ten ale Ukrajina formálně požádala již v září 2022. Zelenskyj tak reagoval na Putinovu formální anexi čtyř ukrajinských regionů – Luhanského, Doněckého, Záporožského a Chersonského.
Rusko ústy mluvčího Peskova ukrajinský mírový plán jasně odmítlo.
Vyhlídky pro mír v druhém roce války shrnul v květnu 2023 generální tajemník OSN Antonio Gutteres takto: „Mír na Ukrajině v současné době není možný. Obě strany jsou válkou zcela pohlcené a věří, že mohou vyhrát.“
Třetí rok války: Trump znovu na scéně
Závěr minulého roku přinesl velkou politickou změnu, která má potenciál výrazně ovlivnit i situaci na Ukrajině. V listopadu proběhly americké prezidentské volby, díky nimž se do Bílého domu v lednu 2025 vrátil republikán Donald Trump.
Ten učinil z mírového ukončení konfliktu jednu ze svých priorit. Během předvolební kampaně prohlásil, že jako prezident by mír dokázal sjednat během 24 hodin. A v den inaugurace oznámil (bez konkrétního data) plán sejít se s ruským vůdcem. Vladimira Putina vyzval k dohodě o ukončení války a dodal, že sankce uvalené na Rusko budou do té doby v platnosti.
Jak by mohl Trumpem diktovaný mír vypadat, napovídá plán, který mu v létě 2024 předložili jeho dva poradci - Keith Kellogg a Fred Fleitz. Oba sloužili v Trumpově Národní bezpečnostní radě během jeho prvního prezidentství, Kellog v lednu 2025 získal post zvláštního vyslance pro válku na Ukrajině.
Mírový návrh připravený pro Trumpa
O obsahu dokumentu pro (v té době) prezidentského kandidáta informovala agentura Reuters. Zahrnoval tyto body:
- Podmíněná vojenská podpora Ukrajině: Další americká vojenská pomoc Ukrajině by byla podmíněna zahájením mírových jednání s Ruskem.
- Nátlak na Rusko: Spojené státy by varovaly Rusko, že pokud odmítne jednat, zvýší svou vojenskou podporu Ukrajině.
- Příměří na současné frontové linii: Během mírových rozhovorů by bylo vyhlášeno příměří, přičemž frontová linie by zůstala zmrazená v aktuálním stavu.
- Odložení členství v NATO: Ukrajina by prozatím měla svoje členství v alianci odložit.
- Mohutné vyzbrojení Ukrajiny: Aby mír vydržel co nejdéle, bylo by nutné Ukrajinu „po zuby“ vyzbrojit.
Jak lze vyčíst, šlo pouze o hrubý návrh, který neřešil zejména palčivou otázku území. Jeden z autorů plánu, Fred Fleitz, však později podotkl, že nepovažuje za pravděpodobné, že by Ukrajina dokázala získat v nejbližší době okupovaná území zpět pod kontrolu.
Územní ztráty už si pomalu začínají připouštět i Ukrajinci. Dokreslují to data z průzkumu společnosti Gallup z listopadu 2024. V něm se nadpoloviční většina respondentů (52 %) vyslovila pro co nejrychlejší konec války. Z tohoto podílu je nadpoloviční většina (také 52 %) ochotna jednat i o územních ústupcích za cenu míru.
Momentálně Rusko kontroluje asi 20 % ukrajinského území. Jde právě o čtyři zmiňované oblasti na východě země. Díky ukrajinským ofenzívám ale ani tyto oblasti nemá Rusko plně pod kontrolou (přestože je formálně anektovalo). Roli při vyjednávání může hrát i ofenziva v ruské Kurské oblasti, díky níž Ukrajinci drží část ruského území. Ta v plánu Trumpových poradců ještě nefigurovala, jelikož byla spuštěna později.
