Článek
Téměř třetina světa trpěla v období od roku 1981 do 2021 významným snižováním půdní vlhkosti, uvádí nedávno publikovaná studie v mezinárodním časopise Environmental Research Letters, za níž stojí mezinárodní tým vedený Janem Řehořem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Vývoj půdní vlhkosti v daném období vědci dokázali modelovat na základě dat z takzvaných atmosférických reanalýz, což je zjednodušeně řečeno nástroj založený na předpovědních modelech zpřesněných reálnými pozorováními.
Výsledkem práce byla v podstatě mapa světa s přehledem vývoje půdní vlhkosti v posledních 40 letech. Hlavním důvodem, proč vysychání půdy zažívá celých 30 % nezaledněného povrchu a zvlhčování jen 5 %, je podle vědců klimatická změna. Zvyšující se teploty totiž způsobují vyšší výpar vody a pro udržování půdní vlhkosti nepříznivé změny v časoprostorovém rozložení srážek.
Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, docházelo v posledních 4 dekádách k významnému vysychání půdy. Naopak pouze na 5% pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Česko patří do části Evropy, kde je vysušování půdy rychlejší.https://t.co/z4S9u0Pnrj
— CzechGlobe official (@czechglobe_offi) December 29, 2023
„Nejhůře vyšly výsledky pro Jižní Ameriku. Vysušování zasáhlo významně 54 procent plochy kontinentu, zatímco se vlhkost v půdě zvýšila pouze na jednom procentu území,“ cituje Řehoře tisková zpráva Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Konkrétně jde podle něj zejména o centrální část kontinentu, nejrychleji vysychala Argentina, Paraguay a jihozápadní část Brazílie, kde se každou dekádu snížila půdní vlhkost až o deset procent.
Silně postižená je i Afrika. Tam podle studie vysušování zasáhlo 40 % území kontinentu, přičemž vlhkost rostla jen na osmi procentech. V Asii a Evropě vysychalo 32, respektive 37 % a vlhkost rostla na šesti a jediném procentu území, přičemž ze starého kontinentu je vysušování rychlejší v jeho střední a severozápadní části a týká se i Česka.
K místům, kde se půdní vlhkost naopak výrazně zvýšila, podle Řehoře patří západní Indie, tibetská plošina, Kanada a některé části Afriky, které pokrývá poušť či polopoušť.
Vědci varují, že snižování půdní vlhkosti znamená vyšší míru stresu pro zemědělské i lesní systémy, které pak mimo jiné samy víc přispívají k ohřívání atmosféry a jsou zranitelnější k požárům.
