Trest za Gazu. Turecko zarazí veškerý obchod s Izraelem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Turecko přerušuje veškeré obchodní styky s Izraelem. Ve čtvrtek to oznámilo turecké ministerstvo obchodu. „Izraelská vláda pokračuje ve svém agresivním postoji a humanitární tragédie v Palestině se zhoršuje,“ píše se v oficiálním prohlášení.

„Turecko bude přísně a rozhodně implementovat nová opatření, dokud izraelská vláda nepovolí nepřerušovaný a dostatečný přísun humanitární pomoci do Gazy,“ pokračuje prohlášení s tím, že úřad spolupracuje se svým palestinským protějškem tak, aby zajistil, že se opatření nedotkne Palestinců žijících na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Izrael rozhodnutí Ankary kritizuje. „Takto se chová diktátor, který přehlíží zájmy tureckého lidu a obchodníků a ignoruje mezinárodní obchodní dohody,“ reagoval šéf izraelské diplomacie Jisrael Katz. Ten svým lidem nařídil, aby hledali alternativy jak v domácí výrobě, tak i v dovozech z jiných států.

Ani jedna strana dosud neupřesnila, zda se zákaz vývozu i dovozu týká i obchodu třetích zemí s Izraelem - přes turecký přístav Ceyhan například do Izraele proudí ropa z Ázerbájdžánu, připomněl server al-Monitor.

Celkový objem obchodu mezi oběma státy dosahuje 5,4 miliardy dolarů ročně. Turecká ekonomika se přitom stále potýká s dlouhou krizí, k níž přispěla neortodoxní fiskální politika Erdoganových vlád. Inflace už sice oproti loňsku klesla, stále se ale pohybuje okolo 70 procent.

V první fázi v reakci na domácí tlak kvůli válce v Gaze omezilo Turecko obchod s Izraelem u 54 skupin výrobků, nyní následuje úplné zmrazení obchodu. Ve středu také šéf turecké diplomacie Hakan Fidan oznámil, že se jeho vláda přidává k Jihoafrické republice, která se obrátila na Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) s tvrzením, že izraelské akce jsou v rozporu s Úmluvou OSN o genocidě z roku 1948.

Turecký vládce Erdogan se zase ve čtvrtek vyjádřil k nynější protestní vlně na amerických univerzitách. „Soucitní studenti, akademici na amerických univerzitách, včetně antisionistických Židů, vystupují proti masakru,“ prohlásil v Ankaře a dodal, že „masakr v Gaze by se měl zastavit“.

S vyostřením Erdoganova postoje vůči Izraeli může souviset i odložení návštěvy Bílého domu, kde ho měl americký prezident Joe Biden přijmout příští týden. Obě strany ho odůvodnily organizačními důvody.

Turecko bylo přitom první zemí s většinově muslimskou populací, které v roce 1949 uznalo Izrael. V posledních desetiletích ale vztahy obou zemí ochladly - diplomatické vztahy přerušila Ankara už v roce 2010 kvůli zastřelení deseti propalestinských aktivistů, kteří se plavili na lodi snažící se prolomit izraelskou blokádu Gazy. O šest let později se sice obě země usmířily, další krize ale následovaly.

Po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října a následné odvetě Izraele se stal Erdogan jedním z nejhlasitějších kritiků války. Izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dokonce přirovnal k Adolfu Hitlerovi, Benitu Mussolinimu nebo Josifu Vissarionovičovi Stalinovi a nazval ho „řezníkem z Gazy“.

Nicméně ani v Turecku nejsou názory na válku v Gaze úplně jednotné. Drtivá většina Turků sice odsuzuje zabíjení palestinských civilistů, Erdoganův názor, že Hamás není teroristická organizace, ale nemusí nutně sdílet. Zatímco Erdogan mluví o Hamásu jako o skupině vedoucí osvobozenecký boj, opětovně zvolený starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu nedávno označil Hamás za teroristy.