Článek
Senátor James E. Risch, nejvyšší republikán ve Výboru pro zahraniční vztahy, zastavil prodej amerických zbraní do Maďarska v hodnotě 735 milionů dolarů. Je to trest za to, že Budapešť odmítla členství Švédska v NATO. Zcela mimořádný krok má podle The Washington Post přimět Budapešť, aby dala severské zemi zelenou na nadcházejícím summitu příští měsíc.
„Už nějakou dobu jsem přímo vyjadřoval své obavy o maďarské vládě a jejím možném odmítnutí v hlasování o vstupu Švédska do NATO,“ řekl senátor. „Vzhledem k tomu, že už je červen a stále není nic vyřešené, rozhodl jsem se pozastavit prodej nového vojenského materiálu do Maďarska.“
Všechny významné prodeje zbraní vyžadují, aby předseda i členové Výborů pro zahraniční věci udělili povolení a souhlas, než si obchod veřejně převezme ministerstvo zahraničí. Rischova námitka tak brání v dalším postupu.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí odmítl záležitost komentovat, což je u probíhajících transakcí obvyklé. Maďarská vláda na žádost The Washington Post o komentář taktéž nereagovala.
Rozhodnutí zastavit prodej nových zbraní poukazuje na rostoucí nevoli vůči Maďarsku ze strany podporovatelů NATO, mezi které patří právě senátor Risch. Sám přitom jen zřídka zdržuje prodej zbraní zemím v jakékoli části světa.
Rischův krok proti Orbánově vládě je zároveň v kontrastu s přístupem některých amerických konzervativců vůči ultrapravicovému maďarskému premiérovi.
Američtí představitelé mají obavy o rozhodnutí Maďarska a Turecka odložit ratifikaci švédského členství, která vyžaduje podporu všech stávajících členů aliance.
Švédská a finská žádost o členství v NATO byla vnímána jako rána pro ruského prezidenta Vladimira Putina, který svou invazi na Ukrajinu zdůvodnil mimo jiné tím, že aliance v sousedních zemích představuje pro Rusko hrozbu.
Maďarsko jako člen NATO a Evropské unie s právem veta má mimořádný mezinárodní vliv. Premiér Viktor Orbán již dříve zablokoval evropskou finanční pomoc Ukrajině, zbrzdil sankční balíčky namířené proti Rusku, s nímž naopak prohloubil energetické vazby, což vedlo k obviněním, že funguje jako Putinův trojský kůň.
Pokračující maďarské blokování žádosti Švédska o členství v NATO vyvolalo mezi západními spojenci další rozhořčení.
Washington také vyjádřil znepokojení nad další ochotou Maďarska rozšířit a prohloubit vztahy s Moskvou. A tak v dubnu zaujal tvrdší postoj. Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na představitele Mezinárodní investiční banky se sídlem v Maďarsku. Orbán i přesto označil Spojené státy za „přítele a spojence“.
Maďarsko svou žádost o koupi zbraní veřejně neoznámilo, ale maďarský list Szabad Europa v lednu uvedl, že Budapešť zvažuje nákup s odvoláním na představitele ministerstva obrany. Balíček obsahuje 24 raketometných baterií HIMARS, dále více než 100 raket a modulů spolu s přidruženými součástmi a podporou.
