Trauma, porušení práv, násilí. Testy panenství jsou v Evropě pořád dostupné

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zásnuby, plánování svatby, test panenství a uzavření sňatku. Zdá se vám, že něco přebývá? Pro mnohé dívky ve světě jde o běžnou chronologii předsvatebního dění. Výjimkou není ani Sara, jejíž jméno bylo pro účely reportáže britského pořadu Exposure televize ITV změněno. Dívka se před několika lety přestěhovala do Spojeného království ze severní Afriky a její příběh zachytili autoři dokumentu Britain's ‚Virginity‘ Clinics Uncovered.

Do svatby už zbývalo jen několik týdnů a Sara byla zaneprázdněná jejím plánováním. Tehdy za ní přišla budoucí tchyně s požadavkem, aby nastávající snacha doložila důkaz svého panenství. Dívka test nejdříve podstoupit nechtěla, když však matčinu žádost podpořil i syn, tedy Sařin snoubenec, nezbylo než odbornou kliniku navštívit.

„Řekla mi, abych roztáhla nohy. Cítíte se tam, jako by se vás někdo chystal zabít,“ vzpomínala Sara na zážitek z kliniky. Během vyšetření dívka neměla žádné soukromí, kromě lékařky se v místnosti nacházela i její matka a budoucí tchyně. Odbornice následně potvrdila, že Sara dosud neměla pohlavní styk, a vystavila jí potvrzující certifikát. Ten si vzala „do úschovy“ matka jejího snoubence.

„Uběhl už rok a Sara z toho má stále trauma. I teď mi řekla, že si celou událost pamatuje, jako by to bylo včera. Nenávidí kvůli tomu jak sebe, tak svou tchyni,“ vysvětluje autorka reportáže a novinářka Sahar Zandová.

Sama pochází z Íránu, kde je stejně jako v jiných zemích panenství nevěsty přikládána velká váha a dívky jsou již od svých mladých let vedeny k tomu, aby žily způsobem, díky kterému jejich „čistotu“ nikdo nebude moci zpochybnit.

Z Íránu do Velké Británie Zandová utekla s matkou ve svých 11 letech. Myslela si, že podobné praktiky nechala daleko za sebou, postupem času ale zjistila, že do zahraničí dorazily ještě dříve než ona. Práce na dokumentu trvala více než šest měsíců a najít ve Spojeném království ženy, které by se podělily o své zážitky, bylo prý velmi náročné.

„S mými lidmi jsme museli přijmout extrémní bezpečnostní opatření, aby se dané ženy cítily chráněné. Aby se mezi námi cítily příjemně, drželi jsme před zbytkem týmu, který tvořily jen ženy, v tajnosti například jejich adresy a identity,“ přiblížila proces tvorby dokumentu novinářka.

Při investigaci se reportéři vydali i do terénu a navštívili několik míst na jedné z hlavních londýnských tepen Edgware Road, kde mělo být podle získaných informací snadné si test panenství objednat.

V přestrojení za ženu, která musí vyšetření absolvovat kvůli požadavkům tchyně, reportérka navštívila celkem devět klinik. Pět z nich jí nabídlo provedení testu nebo ji alespoň nasměrovalo na někoho, kdo by test byl ochotný provést. Některá místa jí nabídla i vystavení potvrzení o panenství.

Druhá ze zapojených novinářek pak jednu z klinik navštívila jako matka, která přišla své dceři domluvit test bez jejího vědomí. Navzdory zmínce, že dcera ohledně testu není nadšená a na schůzce ani není přítomna, zařízení platbu přijalo. Klinika však později odmítla, že by podobné praktiky prováděla, či vůbec nabízela.

Testy panenství jsou v některých zemích běžnou praktikou, například Francie nebo část Spojeného království se ale dlouhodobě snaží o jejich zákaz. Testy také odsuzuje řada lékařů, Světová zdravotnická organizace nebo Organizace spojených národů je považují za způsob porušení lidských práv. Procedura podle nich navíc nemůže doložit, zda žena pohlavní styk opravdu zažila. Panenská blána totiž může být porušena i během sportu nebo při používání tamponů.

„Selháním“ testu panenství nicméně nemusí veškeré vyhlídky na uzavření sňatku skončit. Mnohé kliniky na celém světě nabízejí operaci, kterou lékaři dokážou panenskou blánu pacientky obnovit. Jde o takzvanou hymenoplastiku a je možné ji podstoupit i v Česku.

„Zákrok spočívá v remodelaci zbylé, porušené panenské blány. V nižším věku je zákrok méně obtížný – většinou jde o sešití protržených částí hymenu. U žen vyššího věku se již jedná o poměrně složitou úpravu sliznice poševního vchodu, ze které se blána modeluje,“ popsala operaci pro Seznam Zprávy lékařka Zoja Čurilová Roháčová ze soukromého zdravotnického zařízení GynCentrum.

Zákrok se provádí v celkové anestezii s využitím vstřebatelného šicího materiálu a trvá do 30 minut. Doporučená doba rekonvalescence je 7 dní a kompletní zhojení tkáně přichází asi 3 až 4 týdny po operaci. Zákrok lékařka popsala jako bezpečný, existuje zde ale velmi malé riziko infekce a sexuální život by pacientky měly zahájit až po třech týdnech.

Co se týče finanční stránky, v již zmiňovaném centru může obnova hymenu vyjít na více než 20 tisíc korun. „Důvody pro operaci mohou být jak náboženské, tak kulturní. Zákrok je například využíván, pokud byla panenská blána porušena při úrazu. Dalším důvodem bývá, že žena zahajuje vztah s novým mužem a má za to, že je to pro jejich společný život důležité jako důkaz vymazání starého vztahu,“ vysvětlila Čurilová Roháčová.

V Čechách je prý zájem malý. Mladé dívky hymenoplastiku podstupují převážně pouze po úrazu a starší ženy kolem 40 let pro již zmiňovaného nového partnera či pro obohacení vztahu. „Poptávka je u nás v malém rozsahu, spíše se jedná o zahraniční klientelu a u té je to z náboženských důvodů,“ dodává lékařka.

I hymenoplastika je ale v řadě zemí - nikoliv v Česku - kontroverzním a probíraným tématem. Kritiku navíc sklízejí nejen Evropanům vzdálené kultury. „Hymenoplastika je formou násilí na ženách a dívkách,“ nechala se slyšet Payzee Mahmodová z Íránské a kurdské organizace pro práva žen. „Je to škodlivá praxe a udržuje při životě zneužívání na základě cti, ke kterému dochází prostřednictvím dětských sňatků a nucených sňatků.“

„Lékaři zneužívají obavy žen a účtují si za tuto praxi obrovské poplatky. Operace často ani nevede k tomu, že žena po pohlavním styku krvácí, což ji vystavuje extrémnímu riziku zneužívání ze cti, ba dokonce zabití ze cti. To je důvod, proč potřebujeme silný zákon, který hymenoplastiku zakáže,“ cituje britský list The Guardian výkonnou ředitelku organizace Dianu Nammiovou.

Ačkoliv se mnoho aktivistů snaží prosadit zákaz hymenoplastiky, mnozí se obávají, že se tato praktika jednoduše přenese do prostředí nelegálních klinik, čímž budou ženy vystaveny ještě většímu riziku. Podle zjištění britského pořadu jsou navíc tamní lékaři ochotní operaci nadále poskytovat i nelegálně.

Reportáž také ukázala, že hymenoplastiku mohou ženy momentálně podstoupit na nejméně třech desítkách klinik napříč Londýnem, Manchesterem a Norwichem. Náměstek britského ministra zdravotnictví ovšem naznačil, že hymenoplastika bude v zemi při nejbližší příležitosti kriminalizována. Rozhodující však budou závěry odborné komise pověřené vyhodnocením klinických a etických aspektů postupu.

Pokud máte s testy panenství či hymenoplastikou vlastní zkušenosti, o které byste se rádi podělili, využít k tomu můžete e-mailovou adresu Tereza.Ulrychova@firma.seznam.cz.