Článek
Chorvatský prezident Zoran Milanović v pondělním projevu kritizoval plánované dodávky tanků a dalších zbraní ze západních zemí na Ukrajinu. Uvedl také, že ukrajinský poloostrov Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko, nebude už nikdy součástí Ukrajiny. O Milanovičově vystoupení před novináři informovaly agentura AP a Reuters.
V prosinci chorvatští zákonodárci odmítli návrh, aby se Chorvatsko po boku dalších členských zemí Evropské unie zapojilo do podpory ukrajinské armády. Sám Milanović západní pomoc Kyjevu dlouhodobě kritizuje a vyjadřuje obavy, že by Chorvatsko mohly zasáhnout potenciálně katastrofické důsledky války na Ukrajině.
Více o dodávkách západních tanků na Ukrajinu
Cesta západních tanků na bojiště zřejmě potrvá měsíce. Výsledný mišmaš typů tanků nepředstavuje jen pomoc, ale i velkou výzvu pro ukrajinskou armádu.
Německo po měsících odkladů posílá na Ukrajinu tanky. „Mohlo to vypadat, že je nechceme poskytnout, ale bylo to složitější,“ říká Nina Haaseová z Deutsche Welle. Proč? Debatu, která rozdělila německou společnost, rozebíráme v podcastu 5:59.
„Jsem proti tomu, aby se tam posílaly smrtící zbraně. Prodlužuje to válku,“ sdělil v pondělí podle AP Milanović na tiskové konferenci v Záhřebu. Zmínil přitom konkrétně plánované dodávky německých tanků. Berlín minulý týden rozhodl, že nebude bránit reexportu německých tanků Leopard 2 na Ukrajinu z jiných evropských zemí a zároveň několik Ukrajině sám dodá.
Chorvatský prezident také vyjádřil pochybnosti nad tím, že lze Rusko porazit v „konvenční válce“ a že se Ukrajině podaří obnovit svoji územní celistvost.
„Je jasné, že Krym už nikdy nebude součástí Ukrajiny,“ citovala z jeho dnešního vystoupení agentura Reuters.Evropská unie, jíž je Chorvatsko součástí, anexi Krymu odmítla a uvalila kvůli ní na Rusko sankce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlašuje, že Ukrajina obnoví kontrolu nad celým svým územím včetně Krymu, a mírová jednání s Moskvou podmiňuje stažením ruských vojsk z celého ukrajinského území.
Milanović vyhrál v roce 2019 volby jako liberální kandidát. Postupně se ale podle AP přiklonil k populistickému nacionalismu. Milanović si vedle toho vysloužil pověst proruského politika, což sám odmítá. V posledních měsících se přitom otevřeně stavěl proti přijetí Finska a Švédska do NATO i proti výcviku ukrajinských vojáků v Chorvatsku.
