Tragédie v La Manche se dala čekat. Může se opakovat, tvrdí místní i odborníci

Francouzský přístav Calais ve čtvrtek ovládl šok a smutek. Vůbec nejhorší neštěstí u francouzských břehů, při němž se ve středu utopilo 27 migrantů, nebylo přitom pro mnohé tamní obyvatele překvapením. „Rve mi to srdce, je to hrozné. Bohužel katastrofa musela přijít a ještě přijde. Migranti jsou odhodlaní (dostat se do Británie),“ citoval regionální deník La Voix du Nord calaiského penzistu Christiana.

To, že byla katastrofa očekávaná, si myslí i další oslovený Sylvestre Huygens. „Kvůli dohodám z Touquet (dohoda mezi Francií a Británií, pozn. red.) je hranice u nás a Angličané nedělají nic. Je to strašné, zahráváme si se životy lidí,“ rozčiloval se.

Britové nicméně tvrdí, že navzdory tragédií se situace v posledních měsících zlepšila. Člen kabinetu Steve Barclay poslancům řekl, že se v roce 2021 podařilo zabránit 20 tisícům ilegálních přejezdů a že jeho země spolupracuje s Francií na tom, aby se podobné tragédie už nestávaly.

Zděšení a smutek už vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Boris Johnson, přičemž oba slibovali zesílení vzájemné spolupráce v boji proti pašerákům.

Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, dává větší vinu za středeční tragédii Britům: „Myslím, že vina je spíš na straně Britů, protože spousta lidí tam jde za příbuznými. A kdyby fungovaly normální mechanismy slučování rodin a Británie jim nebránila, byla by tam těch lidí polovina. Pokud někdo žádá na hranicích o azyl, má stát ho povinnost přijmout. Britové by je neměli odmítat a svádět to na Francii.“

Právě příbuzenské vazby jsou podle Rozumka důvodem, proč míří uprchlíci do nějaké konkrétní země. Většina z nich by ho navíc po dosažení britské půdy měla dostat, protože přicházejí ze zemí, jako je Afghánistán nebo Sýrie.

Na otázku, zda by problém v Lamanšském průlivu měla řešit i Evropská unie – ostatně prezident Macron už požádal o pomoc agenturu Frontex – expert na migraci Rozumek odpovídá, že primárně jde o problém mezi Francií a Británií. „Tím, že Britové opustili Evropskou unii, by pro ně ale měly přestat platit výhody společného azylového systému, tedy snadnější posílání žadatelů o azyl do zemí, z nichž přišli.“

Podle Claire Millotové, která šéfuje organizaci Salam, jež rozváží jídlo uprchlíkům v okolí Calais, nesou odpovědnost obě země. „Důležité ale je, co můžeme dělat teď, abychom zabránili dalším případům. Na moře se vydávají nafukovací čluny, které se často plní vodou a převrhnou… Je potřeba se domluvit jak na úrovni Francie, tak i na úrovni Evropy. Británie stojí stranou, odmítá lidi, je třeba vyvinout tlak na Francii,“ myslí si.

Paní Millotová ale zároveň v rozhovoru pro Seznam Zprávy připomněla, že Francii čekají v příštím roce prezidentské volby. „Myslím, že před volbami nic neudělají. Do voleb je ale ještě daleko, zbývá několik měsíců, to je příliš dlouho.“ Blíží se přitom zima a špatné počasí, v němž se dá očekávat, že bude docházet k dalším tragédiím. „Řešením je skutečná politika přijímání migrantů do azylových center, to, co dělá Francie teď, je směšné.“

Na otázku, zda se v posledních měsících pokouší přeplout Lamanšský průliv více uprchlíků než dříve, odpovídá stručně: „Samozřejmě, to je jasné.“

Tragédie se stala ve středu odpoledne, kdy se zřejmě kvůli vlnám z nákladní lodi převrhla loď vezoucí 29 migrantů. Ve vodě o teplotě 17 stupňů Celsia z nich přežili jen dva, kteří jsou nyní ve vážném stavu v nemocnici.

Ve 14 hodin přišlo hlášení od jednoho z francouzských rybářů, který ve vodě zahlédl plovoucí těla. Na záchrannou akci se okamžitě vydaly francouzské i britské lodě, bylo už ale pozdě. Pět, šest, dvacet… obětí rychle přibývalo. Večerní drama skončilo tragickou bilancí 27 mrtvých, sedm z toho tvořily ženy (jedna byla těhotná) a utopily se i tři děti, jejichž věk dosud úřady nespecifikovaly. Všechny oběti pocházely ze zemí Blízkého východu. Dva lidé, kteří neštěstí přežili, jsou z Iráku a Somálska.

Policie ve čtvrtek ráno zadržela už pátého člena pašeráckého gangu, který se měl na převozu lodi podílet. Specializovaný justiční útvar v Lille pak zahájil vyšetřování hned několika trestných činů: pomoc s nelegálním vstupem do země, zločinné spolčení a neúmyslného zabití a zranění.

Francouzská vláda oznámila, že chce proti pašeráckým skupinám tvrdě zasáhnout: „Tyto sítě jsou srovnatelné s těmi, které vytvářejí pašeráci drog,“ řekl nejmenovaný vládní zdroj serveru Franceinfo. Jen ve středu zabránily úřady 671 lidem v cestě do Británie, uvedl ministr vnitra Gérald Darmanin.

Ve čtvrtek se k tragické události vyjádřila i britská ministryně vnitra Priti Patelová, která je známá svým nekompromisním postojem k migraci. Patelová prohlásila, že cesty přes Lamanšský průliv jsou „zbytečné“ a že nikdo nemusí opouštět Francii, aby byl v bezpečí. Nabídla také Francouzům zřízení společných hlídek na pobřeží. Patelová označila plavby migrantů přes průliv za „ilegální a zoufale nebezpečné“. Kritici ale tvrdí, že legální cesty uprchlíkům britská vláda nenabízí.

Situaci nejspíš nevyřeší ani nabízené společné patroly na pobřeží. Calaiský zastupitel Pierre-Henri Dumont stanici BBC řekl, že není reálné, aby policisté střežili 200 až 300 kilometrů dlouhý úsek pobřeží 24 hodin denně. Argumentoval tím, že k přivezení lodi a naplnění běženci stačí pašerákům pouhých deset minut. Podle ministra Darmanina nyní pobřeží hlídá 780 policistů.

Slova francouzského prezidenta Macrona, že Lamanšský průliv nesmí být hřbitovem, tak i nadále zůstávají jen zbožným přáním. Jen letos už v jeho vlnách před středeční tragédií zahynulo na 14 lidí. Na nebezpečnou cestu se od ledna vydalo už přes 31 tisíc lidí. A příjezdy pokračovaly i ve čtvrtek ráno, kdy jedna ze záchranných lodí doprovodila do přístavu v Doveru loď se čtyřmi desítkami běženců. V průlivu panovalo velmi studené a větrné počasí.