Článek
Samec sysla Parryova se obvykle ze zimního spánku probouzí dřív než samice. Protože jejich hladina testosteronu během zimy prudce klesá, potřebují čas, aby znovu dosáhli pohlavní dospělosti a připravili se na jarní páření.
Nová studie amerických vědců ale ukazuje, že kvůli globálnímu oteplování a rychlejšímu rozmrzání půdy se samice arktického sysla začínají probouzet až o deset dní dříve, informuje deník The New York Times. A to by mohl být problém.
„Zdá se, že režim hibernace samců se nemění. Tato studie ukazuje, že samci a samice stejného druhu mohou na klimatickou změnu reagovat odlišně,“ myslí si výzkumná ekoložka a hlavní autorka článku Helen E. Chmuraová, která působí pro státní agenturu United States Forest Service. „To by mohlo mít závažné důsledky pro reprodukci,“ dodává.
Měnící se zimní spánek těchto hlodavců je ale jen malou částí mnohem větší krize. Po celém světě má problémy nejrůznější divoká zvěř. Zatímco na souši je hlavním důvodem člověk, který svou rozpínavostí postupně ničí biologickou diverzitu, oceány trápí hlavně nadměrný rybolov. Klimatické změny pak přežití ještě ztěžují.
Arktických syslů je sice zatím ve volné přírodě stále dostatek – podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody jde o druhy, které nejsou ohrožené ani nepotřebují zajistit ochranu –, změny v hibernaci ale mají podle vědců potenciál ovlivnit pravděpodobnost jejich přežití.
Klimatická krize
Nedostatek potravin a vody, častější přírodní katastrofy, prudký růst populace a žádná schopnost těmto výzvám čelit. Už tak zoufalá situace se v některých zemích bude rychle zhoršovat, varuje zpráva Institutu pro ekonomiku a mír.
Jakýkoli pokles v populaci hlodavců přitom může zásadně narušit arktický potravní řetězec: sysel Parryův slouží jako potrava téměř všem tamějším predátorům – od vlků až po orly.
A přestože se Arktida otepluje rychleji než kterákoli jiná oblast na Zemi, existuje jen málo výzkumů o tom, jak tento teplotní růst ovlivňuje zvířata.
„Tato studie je poměrně neobvyklá, protože ukazuje, že oteplování má přímý dopad na savce,“ tvrdí spoluautor studie Cory T. Williams. „Někteří lidé si mohou říct, že desetidenní posun v hibernaci za 25 let není vůbec rychlý. Ale z hlediska klimatu je to neuvěřitelně rychlé,“ vysvětluje.
Nejnaléhavější je teď proto podle něj to, aby vědci pochopili změny, ke kterým v Arktidě dochází. „Pořád máme velké mezery v tom, co se tam děje. Tato studie ukazuje, proč je potřeba dlouhodobých projektů. Je to proto, abychom byli schopni porozumět změnám, ke kterým dochází na různých úrovních,“ uzavírá Williams.
