Článek
Pro Aarona to byl splněný sen. Nabídli mu práci v rostoucí technologické firmě v Thajsku – dobře placenou a s dobrými benefity k tomu. Vnímal to jako možnost zvrátit ponurou budoucnost, kterou očekával, kdyby zůstal doma na jihu Afriky.
„Všechno se mi zdálo v pohodě, dokud jsem se nedostal do Bangkoku,“ vyprávěl investigativnímu týmu německé stanice Deutsche Welle (DW).
Na tamním letišti nastoupil do auta, ale místo do hotelu ho s dalšími mladíky z Afriky vezli jiným směrem.
Po osmi hodinách jízdy se ocitli ve vesnici na hranici s Myanmarem (Barmou), kde pokračuje občanská válka. „Byli tam lidé se zbraněmi. Řekli nám, ať nastoupíme na loď a překročili jsme (hranice),“ vzpomínal Aaron na cestu přes řeku, která odděluje Thajsko od Myanmaru. Jeho jméno novináři z bezpečnostních důvodů změnili.
Všichni skončili v zařízení KK Park připomínajícím vězení. Tisíce lidí tam nutí páchat zločiny – připravovat internetové pasti, tzv. scam útoky, na lidi ve Spojených státech, v Evropě i v Číně. Podle odhadů OSN jich je v tomto byznysu v Myanmaru nuceno pracovat přes 100 tisíc.
Novináři DW oslovili některé z těch, kteří takovým zařízením prošli a podařilo se jim utéct. Zprostředkovali jejich svědectví popisující rozsáhlé sledování, mučení a dokonce vraždy, k nimž v továrnách dochází.
Scam
Slovo scam označuje podvod, jehož cílem většinou bývá vylákat z oběti peníze. Nemusí se nutně odehrávat jen v internetovém prostředí. Typickým příkladem jsou dopisy nebo e-maily od právníků nebo správců majetku zemřelých milionářů, kteří oběť nalákají na příslib dědictví pod podmínkou zaplacení administrativních poplatků.
Časté jsou i podvody využívající falešnou identitu, kdy autor předstírá city ke své oběti, slibuje jí romantický vztah a vyláká z ní peníze. Může jít i o vydírání s tím, že pachatel vlastní intimní materiály oběti a chce je zveřejnit. Výjimkou nejsou ani falešné odpovědi na internetové inzeráty nabízející různé zboží.
„Pracovali jsme 17 hodin denně, žádné stížnosti, žádná dovolená, žádný odpočinek,“ popsal podmínky mladý Západoafričan vystupující pod jménem Lucas. Když chtěli odejít, vyhrožovali jim prý prodejem nebo zabitím.
Elektrické šoky, bití, hladovění
Obdobná svědectví už před časem přinesli také novináři z hongkongského nezávislého serveru South China Morning Post (SCMP).
„Jednou nás dvacet zavřeli v místnosti, jídlo jsme dostávali jednou denně… (Dozorci) přišli a dali mi pěstí, dávali mi elektrické šoky, bili mě tyčí,“ popsal jim Arif z Indonésie, který v jiném nedalekém zařízení loni nuceně strávil pět měsíců.
Přímo v KK Parku pak pracovali Jane a Max. Byli v týmech asi 15 lidí, jejichž úkolem bylo za směnu dostat z obětí 25 tisíc dolarů. V celé kanceláři jich prý bylo kolem tří set.
„(Šéfové) si myslí, že jsme roboti. Musíte jim poskytnout peníze, musíte jim zprostředkovat prodeje. Pokud ne, čeká vás vážný trest,“ vzpomínala Jane a ukazovala na jizvy na zádech, které tam zůstaly po bití, jemuž musela čelit.
Redakce Rádia Svobodná Asie (RFA) je zase v kontaktu s vietnamským pracovníkem KK Parku. I Nguyen (falešné jméno), který v zařízení k počátku ledna stále zůstával, potvrdil vysoké nároky na částky, jež musí ze svých obětí vymámit. Mluví také o následných fyzických trestech a hladovění.
Nguyen dokonce kontaktoval vietnamskou ambasádu, ta mu ale nedokázala pomoct, protože oblast, kde se zařízení nachází, není pod kontrolou myanmarské junty.
Thousands of people in China’s KK Park — one of Asia's most brutal scam compounds— are forced into criminality. Here’s what DW’s investigation found: https://t.co/n7GUnsn7Qd
— DW News (@dwnews) January 30, 2024
Stopy vedou ke „Zlomenému zubu“
Podle výpovědi svědků dohlížely na „pořádek“ v KK Parku tzv. Síly pohraniční stráže. Jde o bývalé rebely bojující proti myanmarské juntě, kteří ale před deseti lety souhlasili s příměřím výměnou za právo vládnout nad částí území.
Celou podvodnou síť pak podle několika anonymních zdrojů DW řídí čínští podnikatelé.
Němečtí novináři vystopovali kryptoměny, které vyplatily oběti podvodů, k dalším digitálním účtům.
Desítky milionů dolarů v kryptoměnách tímto způsobem získal čínský byznysmen působící v Thajsku Wang I Čcheng. Tento muž je podle německé stanice součástí širší sítě vedené čínským mafiánským bossem Wan Kuok-koiem, známým jako Broken Tooth (Zlomený zub).
Wan v roce 2018 založil kulturní společnost, na kterou později Spojené státy uvalily sankce kvůli jejímu podílu na organizovaném zločinu. Angažuje se ale také v rozsáhlém čínském infrastrukturním projektu Nové hedvábné stezky.
„Wan Kuok-koi má hlášku, kterou poměrně často používá. Říkává, že dřív bojoval za kartely a teď bojuje za Komunistickou stranu Číny,“ vysvětlil pro DW Jason Tower, expert na organizovaný zločin v americkém vládním Institutu pro mír.
Čínský vliv na internetu
Americký deník The New York Times analyzoval dokumenty popisující, jak Peking využívá soukromé podniky k vytváření propagandistického obsahu na Facebooku a Twitteru. Své kritiky tak pronásleduje i za hranicemi Číny.
Do oblasti, kde stojí KK Park, směřují i čínské investice na podporu infrastruktury. Zatímco jinými projekty se Peking chlubí, podvodné centrum v oficiálních materiálech podle německých novinářů chybí.
To, co se děje v zařízení v Myanmaru, je podle DW součástí široké sítě organizovaného zločinu, která se šíří po jihovýchodní Asii, Africe, Evropě i Severní Americe.
„Všímáme si, že tyto zločinecké sítě jsou stále silnější, mocnější a zakořeněnější v různých zemích světa,“ podotýká Tower s tím, že bezpečnostní složky dosáhnou jen na okraj tohoto miliardového byznysu.
Rychlý růst podvodného odvětví dokreslují i satelitní snímky, na které se odkazuje SCMP. První část KK Parku podle nich vyrostla mezi koncem roku 2019 a polovinou roku 2021. Hned nato na zelené louce vznikla druhá část dokončená loni v březnu. A tou dobou už vznikal i třetí rozsáhlý komplex.
Nejde přitom, jak už jsme naznačili, zdaleka o jediné takové zařízení v oblasti. Podle RFA se Myanmar zvlášť po vojenském puči v roce 2021, od něhož ve čtvrtek uplynuly přesně tři roky, stal regionálním centrem pro obchod s lidmi.
